Antipredační strategie ještěrů

Denisa Štemberová

Bakalářská práce

Antipredation strategies of lizards

Anotace:

Bakalářská práce se zaměřovala na antipredační strategie ještěrů, tedy na mechanismy, které tito živočichové využívají k ochraně a obraně před predátory. Cílem práce bylo vytvořit ucelený přehled běžně používaných obranných strategií ještěrů a dále se podrobněji zaměřit na unikátní antipredační mechanismy vybraných taxonomických skupin. Literární rešerše byla rozčleněna do 5 hlavních kapitol: kapitola 3.1 popisovala fylogenezi a taxonomii podřádu ještěři. Kapitola 3.2 se věnovala definicím predace a skupinám živočichů, které na ještěrech predují. Následující kapitoly se zabývaly přímo antipredačními strategiemi. Kapitola 3.3 se věnovala morfologickým a fyziologickým antipredačním strategiím, jako je např. kaudální autotomie, krypse, aposematismus, jedy nebo obrnění těla. Kapitola 3.4 se zaměřovala na behaviorální obranu před predátory. Do této kapitoly byla zařazena témata jako např. sdružování se do skupin, agresivní projevy nebo thanatóza. Kapitola 3.5 byla rozčleněna do 10 podkapitol, přičemž se každá zaměřovala na jinou skupinu ještěrů. Nejdříve byly popsány antipredační mechanismy 5 různých rodů (Strophurus, Bradypodion, Phrynosoma, Uroplatus, Tiliqua), dále 5 různých druhů (Chlamydosaurus kingii, Intellagama lesueurii, Moloch horridus, Ouroborus cataphractus a Norops meridionalis). Obrana ještěrů před predátory je fascinujícím příkladem adaptace na životní podmínky. Jejich mechanismy jsou důmyslné, vyvíjené jako odpověď na predační tlak a podmínky prostředí. Antipredační mechanismy se vyznačují obrovskou variabilitou a mohou se lišit v závislosti na typu nejčastějších predátorů, obývaném prostředí nebo biologii jednotlivých taxonů. Přizpůsobení a obranné strategie nejsou pouze klíčové pro přežití ještěrů, ale i pro mnoho dalších živočichů, kteří jsou potenciální kořistí pro predátory. Zvířata žijící v různých biotopech čelí odlišným predačním tlakům, což vyžaduje jejich adaptaci pro přežití a následnou reprodukci za účelem přenosu jejich genů do další generace. Některé antipredační mechanismy jsou sdíleny mezi různými taxonomickými skupinami ještěrů, a dá se říci, že jsou pro ještěry jakožto skupinu charakteristické. Jedná se zejména o kaudální autotomii. Jiné antipredační mechanismy jsou specifické pro určité rody, v některých případech dokonce druhy. Příkladem jsou ropušníci (Phrynosoma spp.), kteří používají k obraně před predátory krev vystřikující z očí. Existují rovněž obranné mechanismy, které se u různých nepříbuzných skupin vyvinuly nezávisle na sobě. Jsou tedy výsledkem konvergentní evoluce, kdy nepříbuzné taxony žijí obdobným způsobem života, čelí stejným typům predátorů nebo obývají podobné biotopy. V závislosti na tom dochází u nepříbuzných taxonů k vývoji podobných nebo stejných antipredačních strategií, protože se ukázaly jako nejúčinnější a nejvýhodnější. Jako příklad mohou sloužit agamovití ještěři rodu Draco a některé skupiny gekonů, u nichž se vyvinula schopnost plachtění.

Abstract:

The bachelor thesis focused on the antipredation strategies of lizards, id est the mechanisms that these animals use to protect and defend themselves from predators. The aim of the thesis was to create a comprehensive overview of commonly used defense strategies of lizards and furthermore to focus in more detail on the unique antipredation mechanisms of selected taxonomic groups. The literature research was divided into 5 main chapters: chapter 3.1 described the phylogeny and taxonomy of the lizards suborder. Chapter 3.2 dealt with definitions of predation and groups of animals that predate lizards. Subsequent chapters dealt directly with antipredation strategies. Chapter 3.3 dealt with morphological and physiological antipredation strategies, such as caudal autotomy, crypsis, aposematism, venoms or body armour. Section 3.4 focused on behavioural defences against predators. Topics such as grouping, aggressive displays or thanatosis were included in this chapter. Chapter 3.5 was divided into 10 subchapters, each focusing on a different group of lizards. First, the antipredation mechanisms of 5 different genera (Strophurus, Bradypodion, Phrynosoma, Uroplatus, Tiliqua), further 5 different species (Chlamydosaurus kingii, Intellagama lesueurii, Moloch horridus, Ouroborus cataphractus a Norops meridionalis) were described. The defence of lizards against predators is a fascinating example of adaptation to living conditions. Their mechanisms are sophisticated, evolved in response to predation pressure and environmental conditions. Anti-predation mechanisms are characterized by enormous variability and can vary depending on the type of predator most common, the environment inhabited or the biology of individual taxa. Adaptation and defence strategies are not only crucial for the survival of lizards, but also for many other animals that are potential prey for predators. Animals living in different habitats face different predation pressures, requiring adaptation for survival and subsequent reproduction to pass on their genes to the next generation. Some antipredation mechanisms are shared between different lizard taxonomic groups and can be said to be characteristic of lizards as a group. In particular, caudal autotomy. Other antipredatory mechanisms are specific to certain genera, in some cases even species. An example is the horned lizard (Phrynosoma spp.), which use blood spurting from the eyes to defend itself from predators. There are also defence mechanisms that have evolved independently in different unrelated groups. They are therefore the result of convergent evolution, where unrelated taxa live similar lifestyles, face the same types of predators or inhabit similar habitats. Depending on this, unrelated taxa evolve similar or identical anti-predation strategies because they have proven to be the most effective and advantageous. Examples include the agamid lizards of the genus Draco and some groups of geckos that have evolved the ability to glide.

Klíčová slova

obrana, ještěři, antipredační strategie, obranný mechanismus, predace

Keywords

defense, lizards, antipredation strategies, defense mechanism, predation

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 30. 5. 2024
• Vedoucí: Ing. Štěpán Kubík, Ph.D.
• Oponent: Richard Sehnal, Ing.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / specializace:
Chov zájmových zvířat / Chov exotických zvířat