Health anxiety and health-related internet use: A media-effects perspective

Mgr. Adéla Švestková

Disertační práce

Anotace:

Internet se v posledních desetiletích stal oblíbeným a často využívaným zdrojem informací o zdraví. Na jednu stranu tak představuje médium, se kterým by mělo zdravotnictví počítat a podporovat pacienty v jeho efektivním využívání. Na druhou stranu panují obavy, že informace z internetu mohou přispět ke zdravotní úzkosti, tedy nepřiměřeným a obtížně utišitelným obavám o vlastní zdraví. Tato dizertační práce se zaměřila na souvislost mezi hledáním informací o zdraví na internetu a zdravotní úzkostí. Ve třech empirických studiích řeší tři dílčí výzkumné otázky, které v tématu vyvstávají. První studie zjistila, že adolescenti s vyšší zdravotní úzkostí hledají informace o zdraví na internetu častěji, podobně jako dospělí. Oproti dospělým se však tato souvislost týkala pouze informací o nemocech a léčbě, nikoli informací o zdravém životním stylu. Druhá studie ukázala, že lidé s vyšší zdravotní úzkostí mají vyšší důvěru v generativní umělou inteligenci a jsou ochotnější ji využít k hledání informací o zdraví. Třetí studie se zaměřila na longitudinální perspektivu u adolescentů a konceptuálně replikovala výsledky jediné dosavadní podobné studie na dospělém vzorku (te Poel et al., 2016). Na nové populaci a s větším časovým odstupem ukázala, že i když lidé s vyšší zdravotní úzkostí citlivěji reagují na zdravotní obsah, k dlouhodobému nárůstu zdravotní úzkosti u nich nedochází. Studie nově identifikuje jako rizikové především uživatele se střední mírou zdravotní úzkosti, u nichž hrozí největší riziko začarovaného kruhu zdravotní úzkosti a hledání informací o zdraví. Čtvrtým zařazeným článkem je teoretická studie, která představuje Integrative Model of ICT Effects on Adolescents' Well-being (Smahel et al., 2023), nový teoretický model z oblasti mediálních efektů. Tento model pomohl integrovat dílčí poznatky do širšího obrazu zdravotní úzkosti a hledání informací o zdraví na internetu a identifikovat tak nové výzkumné mezery a rámcový postup pro jejich zkoumání. Z dizertace vyplývá, že budoucí výzkum by měl hledat mechanismy, které by vysvětlily, jak se krátkodobé prožitky po hledání informací o zdraví promítají do dlouhodobých změn ve zdravotní úzkosti. Zároveň by se měl zaměřit i na obsah, který nemusí být krátkodobě stresující, a pokusit se popsat rizikové uživatele nad rámec zdravotní úzkosti.

Abstract:

Over the past decades, the internet has become a popular and frequently used source of health information. On the one hand, it is a medium that healthcare should take into account and support patients in using effectively. On the other hand, there are concerns that online information may contribute to health anxiety — that is, excessive and persistent worries about one's own health. This dissertation focuses on the association between health-related internet use and health anxiety. Across three empirical studies, it addresses three specific research questions that arise within this topic. The first study found that adolescents with higher health anxiety engage in health-related internet use more frequently, as do adults. However, unlike adults, this association applied only to information about illnesses and treatment, not to information about a healthy lifestyle. The second study showed that people with higher health anxiety have greater trust in generative artificial intelligence and are more willing to use it to look up health information. The third study took a longitudinal perspective among adolescents and conceptually replicated the findings of the only previous similar study in an adult sample (te Poel et al., 2016). In a new population and over longer time intervals, it showed that although people with higher health anxiety respond more sensitively to health-related content, their health anxiety does not increase in the long term. The study newly identifies users with moderate levels of health anxiety as a particular risk group, as they appear most vulnerable to a vicious cycle linking health anxiety and health-related internet use. The fourth paper in the dissertation is a theoretical study that introduces the Integrative Model of ICT Effects on Adolescents' Well-being (Smahel et al., 2023), a new theoretical model in the field of media effects. This model helped integrate the individual findings into a broader picture of health anxiety and health-related internet use, and thus identify new research gaps and a framework for addressing them. The dissertation concludes that future research should investigate mechanisms that would explain how short-term experiences following health-related internet use translate into long-term changes in health anxiety. It should also examine content that may not be stressful in the short term and attempt to describe at-risk users by factors beyond health anxiety alone.

Keywords

health anxiety, health-related internet use, online health information seeking, media effects, adolescence, artificial intelligence, eHealth

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 4. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 6. 2026
• Vedoucí: prof. PhDr. David Šmahel, Ph.D.
• Oponent: Professor Nataša Jokić-Begić, PhD, prof. Mgr. Andrea Madarasová Gecková, PhD.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program:
Psychologie