Faktory ovlivňující welfare králíka domácího využívaného v zoorehabilitaci a v zájmovém chovu

Ing. Ing. Michaela Součková

Disertační práce

Factors influencing the welfare of domestic rabbits used in animal-assisted intervention (AAI) and in pet breeding

Anotace:

Stále se setkáváme s tím, že zoorehabilitace je hodnocena převážně z pohledu prospěchu pro člověka a méně již reflektuje fyzické a duševní zdraví zvířete, což může být pro zvíře velmi náročné. V současné době vzniká řada studií sledující welfare zvířete při zoorehabilitačních aktivitách, nicméně jsou zaměřeny převážně na psa či koně, jako nejběžněji využívané zvíře v zoorehabilitaci. Přestože obliba králíka domácího jako zájmového, a dokonce zoorehabilitačního zvířete každoročně stoupá, není dosud známo, jakým způsobem reaguje na zoorehabilitaci, jaké jsou jeho současné podmínky, ve kterém jsou zvířata držena s přihlédnutím na jeho biologické potřeby. Cílem disertační práce bylo zjistit (i) stresové reakce králíka domácího během zoorehabilitace v závislosti na prostředí, ve kterém intervence probíhá (prostředí s možností úkrytu anebo bez něj, umístění králíka na zoorehabilitační stolek anebo na podušku na klín dítěte), (ii) zmapovat podmínky ustájení králíků v zájmovém chovu v České republice z pohledu welfare, a (iii) zjistit, zdali přítomnost dítěte v rodině a/nebo vlastnictví psa ovlivňují vztah člověka vůči pet králíkovi. Do studie (i) bylo použito 9 samic králíka domácího ze zájmového chovu, habituovaných a socializovaných pro manipulaci s člověkem a čtyři chlapci ve věku 9-11 let, kteří byli vůči králíkům neznámí. Studie probíhala podle randomizovaného kontrolovaného vnitrosubjektového designu s opakovanými měřeními. Každý králík byl testován dvakrát ve třech různých situacích, a to buď na speciálně upraveném stolku s úkrytem za přítomnosti dítěte (stolek – úkryt – dítě), na speciálně upraveném stolku bez přítomnosti dítěte, jako kontrola (stolek – úkryt) a na klíně dítěte (klín-dítě). Proběhlo celkem 54 měření, ze kterých se u králíků analyzovaly stresové reakce, a to: délka sklopených uší, délka přivření očí, self-grooming, zamrznutí, využití úkrytu a čas věnovaný exploračnímu chování. Data byla zpracována v programu SAS, verze 9.4, pomocí procedur GLIMMIX a MIXED. Výsledky ukázaly, že nejvíce stresových reakcí ukázal králík v situaci, kdy byl dítěti položený na klíně, nejméně jich pak bylo zaznamenáno v kontrolním měření bez účasti dítěte (sklopení uší a přivření oči) a v četnosti zamrznutí na stolku za účasti dítěte. Při porovnání situací měření králíků pouze na stolku s úkrytem, tak doba, kterou králíci strávili v úkrytu byla delší v situaci, když bylo přítomno dítě, zároveň však frekvence návštěv byla nižší a taktéž se méně věnoval exploračnímu chování než králík v kontrolní situaci bez účasti dítěte. Ve druhé části studie (cíl ii) bylo nasbíráno 1831 dotazníků od chovatelů/ majitelů pet králíků mapujících demografické údaje a podmínky ustájení králíků v domácnostech z hlediska welfare zvířat. Data byla zpracována popisnou statistikou ve formě procentuálního zastoupení dle zvolených otázek. Ačkoliv zájem o chov králíka jako zájmového zvíře má poměrně podobné procentuální zastoupení ve větších městech či na vesnici, tak bylo zjištěno, že více než 70 % pet králíků pochází z neregistrovaných chovů, a tedy bez znalosti o původu zvířete. Dále bylo zjištěno, že přes 80 % králíků je chováno v izolaci, která je označována jako nevhodná z hlediska welfare zvířat. Nicméně většina zvířat má k dispozici dostatečně velkou ubikaci s možností volného výběhu, úkrytu a s poskytnutím potravního enrichmentu. Pozitivním zjištěním také bylo, že téměř 60 % respondentů pouští své králíky mimo klec na více než 5 hod denně. Zhru

Anotace:

ba polovina respondentů uvedla, že kromě králíka chová ve stejné domácnosti i psa nebo kočku, což taktéž může kvalitu života králíků negativně ovlivňovat. Třetí část studie (iii) využila výše uvedené dotazníky, jejichž součástí byly standardizované dotazy týkající se vztahu člověka ke králíkovi, tzv. LASP (Lexington Attachment to Pets Scale), z kterého bylo stanoveno skóre v hodnotě 0-4. Čím vyšší skóre, tím silnější vazba člověka ke králíkovi. Pomocí dvou-výběrového t-testu (program Statistika, verze 16) bylo zjištěno, že pes v domácnosti snížil skóre LAPS člověka vůči králíkovi vůči respondentům a taktéž, pokud byla domácnost společně s dítětem do 12 let, v porovnání s majiteli králíků buď bez psa anebo bez dítěte. Závěrem lze konstatovat, že králík při přímém kontaktu s neznámým člověkem během krátké interakce při zoorehabilitaci vykazuje vyšší míru stresové reakce a není zcela zřejmé, že speciálně upravený stolek s možností úkrytu je zásadním řešením. Podmínky chovu zájmových králíků napříč Českou republikou ukázaly dva zásadní welfare problémy, a to pořizování králíků z neregistrovaných chovů a chov králíka v izolaci. Na druhou stranu jsou králíci většinově ustájení v dostatečně velké ubikaci včetně potravního enrichmentu a s možností volného pohybu. Vztah člověka vůči pet králíkovi se mírně snižuje, pokud je součástí domácnosti pes, jako další zájmové zvíře. Také v případě, že majitelé žijí v domácnosti zároveň s minimálně jedním dítětem do věku 12 let mají méně hlubší vztah ke králíkovi než majitelé bezdětní.

Abstract:

We still encounter the fact that AAI is predominantly evaluated from the perspective of human benefits and less reflects the physical and mental well-being of the animals, which can be very demanding for them. Currently, several studies are being conducted to examine the welfare of animals in AAI, but they mainly focus on dogs or horses, as they are the most commonly used animals in AAI. Despite the increasing popularity of pet rabbits, it is still unknown how they respond to AAI and what their biological needs, based on their natural behavior, are. The aim of this dissertation was to determine (i) the stress reactions of pet rabbits during AAI depending on the environment in which the intervention takes place (environment with or without hiding places, placing the rabbit on a AAI table or on a cushion on a child's lap), (ii) map the housing conditions of pet rabbits in Czech households from a welfare perspective, and (iii) investigate whether the presence of a child in the family and/o ran owernership of a dog influence the human-animal bond with the pet rabbit. The study (i) involved 9 female pet rabbits from a breeding program. The rabbits were habituated and socialized for human interaction. The study also involved four boys aged 9-11, rabbits did not know them. The study was conducted using a randomized checked within-subject design with repeated measurements. Each rabbit was tested twice in three different situations: on a specially modified table with a hiding place in the presence of a child (table – hiding place – child), on a specially modified table without a child as a check (table - hiding place), and on a child's lap (lap-child). A total of 54 measurements were taken, and the stress reactions analyzed in rabbits included the following aspects: ear position (ears down), eye narrowing duration, self-grooming, freezing, use of hiding place, and time spent on exploratory behavior. The data were analyzed using SAS software, version 9.4, using the GLIMMIX and MIXED procedures. The results showed that the rabbit demonstrated the highest stress reactions when placed on a child's lap, while the least stress reactions were recorded in the control measurement without the child's presence (ears down and eye narrowing) and in the frequency of freezing on the table with the child's presence. When comparing the measurement situations of rabbits only on the table with a hiding place, the time spent by the rabbits in the hiding place was longer when the child was present, but the frequency of visits to the hiding place was lower, and they engaged in less exploratory behavior compared to the control situation wihout the chiďs presence. In the second part of the study (aim ii), 1831 questionnaires were collected from breeders/owners of pet rabbits to assess the demographic data and housing conditions of rabbits in households from an animal welfare perspective. The data were analyzed using descriptive statistics in the form of percentage representation based on selected questions. Although the interest in keeping rabbits as pets has a similar percentage representation in larger cities or rural areas, it was found out that over 70% of pet rabbits come from unregistered breeders, indicating a lack of knowledge about the origin of the animals. It was also found out that over 80% of rabbits are kept in isolation, which is considered unsuitable from an animal welfare perspective. However, most rabbits have access to sufficiently large enclosures with room for free movement, hiding places, and they are provided with food enrichment. One of the positive findings was that nearly 60% of respondents allow their rabbits to roam outside the cage for more than 5 hours per day. Approximately half of the respondents indicated that they also have a dog or a cat in the same household with the rabbit, which can potentially negatively affect the quality of life of the rabbits. The third part of the study (iii) utilized the aforementioned que

Abstract:

stionnaires, which included standardized questions regarding the human-rabbit relationship, known as the Lexington Attachment to Pets Scale (LASP), from which a score ranging from 0 to 4 was determined. A higher score indicates a stronger bond between the human and the rabbit. Using a two-sample t-test (Statistka program), it was found out that the presence of a dog in the household reduced the LASP score of the respondents towards the rabbit, as well as when the household included a child under 12 years of age compared to rabbit owners without a dog or a child. In conclusion, it can be stated that rabbits (exhibit) /demonstrate a higher level of stress reactions when in direct contact with an unfamiliar person during short interactions in zoo-rehabilitation. It is not entirely clear whether a specificallyally modified table with hiding options is a crucial solution. The conditions of keeping pet rabbits across the Czech Republic revealed two fundamental welfare issues, namely the acquisition of. Rabbits from unregistered breeders and keeping rabbits in isolation. On the other hand, rabbits are mostly housed in sufficiently large enclosures, including food enrichment and the opportunity for free movement. The human-rabbit relationship slightly diminishes if there is a dog present in the household as an additional pet, and also if the owners live with at least one child under the age of 12, compared to owners without a dog or child.

Klíčová slova

králík, stresové projevy, dítě, ustájení, zoorehabilitace

Keywords

rabbit, stress responses, child, housing, AAI

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 5. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Helena Chaloupková, Ph.D.
• Oponent: Eva Jozífková, Bc., externi, Peter Juhás, externi, Stanislava Nechybová, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Doktorský studijní program:
Aplikovaná zoologie