Psychologické charakteristiky účastníků dopravního provozu: vztah k věku a délce řidičské praxe

Mgr. Barbora Budilová

Diplomová práce

Psychological characteristics of the traffic participants

Anotace:

Předmětem zájmu této diplomové práce jsou psychické jevy řidičů automobilů. Hlavním tématem je pozornost řidičů v situaci sekundárního zatížení. Sekundární zatížení způsobuje rozptylující podnět, tzv. distraktor. Může se jednat např. o „smskování“ za jízdy. V práci jsme uvedli podrobný přehled českých i zahraničních výzkumů na téma pozornosti, osobnosti řidičů, zátěže na pozornost (obecně) a sekundární zátěže při řízení automobilu (angl. „distracted driving“). Téma spadá do obecné psychologie a do oblasti dopravní psychologie. Psychika řidiče má vliv na chování za volantem a ovlivňuje například styl jízdy. Podle nehodovosti a výzkumů je podle nás nejproblematičtější zhoršení pozornostních schopností, osobnostní problémy a věk. Problematický je nízký věk u začínajících řidičů, stejně tak vysoký věk seniorů. Nápad na prozkoumání vlivu zátěže na pozornost v obou rizikových skupinách vznikl z aktuální dopravní situace. Nepozornost za jízdy patří mezi nejčastější příčiny chyb, omylů a dopravních nehod. Zkoumání řidičů je předpokladem pro prevenci nehodovosti a zlepšování bezpečnosti na silnicích. Kvantitativní výzkum byl proveden za účasti 54 respondentů. Sekundární zatížení jsme vytvořili experimentálně a nově pro účely diplomové práce. Vybrali jsme test, který se v praxi pro měření pozornosti běžně využívá – Test pozornosti d2 (D2, Brickenkamp, & Zillmer, 2000) a sledovali jsme vliv sekundární zátěže, vliv distraktoru na výsledek v tomto testu. Distraktor jsme zvolili částečně podle předchozích výzkumů a testu mentální zátěže NQ-S (Brichcín, Klose, Vacíř, 2002). Pro zachycení věku, řidičských zkušeností, osobnosti řidičů a demografických údajů jsme zvolili krátký subjektivně posuzovaný dotazník (viz příloha) a NEO pětifaktorový osobnostní inventář (NEO-FFI, Hřebíčková, & Urbánek, 2003). Klíčové proměnné v experimentu byly nezávislá proměnná se dvěma úrovněmi a několik závislých proměnných, pomocí kterých byl zachycován výsledný efekt. Měřili jsme tyto závislé proměnné experimentu, vypovídající o selektivní pozornosti, ve stavu bez zátěže i v podmínkách zatížení. Sledovali jsme tak vliv nezávislé proměnné a hledali vztahy mezi proměnnými. Ověřovali jsme následující hypotézu: Existují rozdíly ve výsledcích Testu pozornosti d2 (celkovém výkonu, celkovém počtu položek a procentu chyb) dané věkem a délkou řidičské praxe v situaci sekundárního zatížení pozornosti. Předchozí výzkumy prokázaly vliv sekundární zátěže na bezpečnost při řízení a upozorňovaly na skupinu mladých začínajících řidičů, která by se zatížením měla mít větší problém – náš výzkum toto zjištění nepotvrdil. Bohužel se nám v této oblasti nepodařilo hlavním výzkumným cílem přispět tak, jak jsme plánovali. Neodpověděli jsme na otázky, jestli se efekty sekundární zátěže nějak významně liší (zraková/ sluchová) a čím je tento jiný účinek daný. Pro ověření vlivu zátěže bychom doporučili zopakovat výzkum s větším počet osob ve skupinách. Pokud by se statisticky významně potvrdil efekt zátěže, doporučujeme zohlednit výsledky výzkumu vzhledem k teoriím z kognitivní psychologie – teorii podobnosti J. Duncana a G. Humphreyse (1989, 1992), teorii výběrové pozornosti založené na zdrojích a teorii duálního kódování (Sternberg, 2002). Protože pomocí těchto teorií můžeme podle nás lépe interpretovat rozdíly v situacích různého typu zatížení. Naše výsledky replikovaly zjištění minulých výzkumů týkající se věku, řidičské zkušenosti a osobnosti řidičů. Je jisté, že s rostoucím věkem klesá kognitivní kapacita. Výzkum upozornil na riziko zh

Anotace:

oršení pozornosti, přizpůsobivosti a kognitivních funkcí s věkem, na riziko chyb způsobených neuroticismem, na riziko rozptýlení při jízdě se spolujezdcem u mladých začínajících řidičů, na častost autonehod z nepozornosti ve stáří, na rychlou jízdu, kterou uvedlo přes 80% osob, riziko při velmi častém „smskování“ za volantem, ovládání autorádia a mluvení se spolujezdcem za jízdy u mladých řidičů, a také riziko ohlížení se za jízdy a oční vady u seniorů. Je nutné počítat s tím, že riziko za jízdy a vyšší pravděpodobnost dopravní nehody mohou vzniknout, když některé psychologické charakteristiky negativně ovlivní pozornost potřebnou při řízení (nebo dokonce mnohem negativněji ovlivní pozornost při řízení v kombinaci) – jsou to vysoký věk a neuroticismus (pozitivní vztah % chyb a neuroticismu, středně silná korelace r = 0,41; p < 0,01). Podle naší analýzy má věk negativní determinující tendenci (p<0,000). S přibývajícím věkem se výsledky pozornosti zhoršují. Ačkoli se věk ukázal jako významný prediktor, výsledky se zcela neshodují s předchozími zjištěními, kde byly obě skupiny – senioři i mladí kvůli pozornostním problémům při řízení považováni za rizikové. Pro seniory ano, je pro ně rizikem kognitivní zátěž a vysoký věk. Mladí ale ne, nemají problémy v pozornosti a jejích determinantech, např. v důsledku nezralosti CNS nebo problémy s tím, že je snazší narušit jejich pozornost a paměť rozptylujícími podněty, jak bylo upozorněno ve výsledcích minulých výzkumů (Buckley, Chapman, & Sheenan, 2014, Hamerníková, 2008). Mladší řidiči v porovnání s těmi staršími a zkušenějšími zaměřovali a rozdělovali pozornost lépe – reagovali rychleji, přizpůsobili se a dovedli vykonat dvě úlohy najednou. Nezaznamenali jsme, že by byli výrazně ovlivnění rušivými podněty, a pokud by byl vliv zatížení signifikantní, jistě by na tom byli lépe také v zátěži.

Abstract:

The subject of this thesis are psychic phenomens of car drivers. The main theme is the attention of drivers in a situation of secondary distraction. Secondary distraction is caused by a distraction stimulus, ie. distractor. It can be eg. a "SMS messaging" while driving. In this study, we introduced a detailed overview of Czech and foreign research on the topic of attention, personality of the driver, the distraction to the attention (generally) and a secondary distraction while driving (eng. "distracted driving"). The topic falls within the cognitive psychology and in traffic psychology. Driver’s psyche has an influence on driving behavior and affects as driving style. According to accidents and research, according to us, the most problematic is deterioration of attentional abilities, personality problems and age. Problematic is a young age for novice drivers, as well as old age for seniors. The idea to investigate the influence of distraction on attention in both risk groups arose from the current traffic situation. Inattention while driving is among the most common causes of errors, mistakes (lapses) and accidents. Exploration of drivers is a prerequisite for preventing accidents and improving road safety. Quantitative research included 54 respondents. Secondary distraction was created experimentally with a new purpose for the thesis. We chose the test, which is often used in practice for the measurement of attention – Test of Attention d2 (D2, Brickenkamp, & Zillmer, 2000), and we watched the effect of secondary distraction on the outcome of this test. We chose distractor in part by previous research and partially by test of the mental load (burden, distraction) NQ-S (Brichcín, Klose, Vacíř, 2002). We have chosen subjectively judged short questionnaire (see Annex) to decribe age, driving experience, personality of the driver and the demographic data and standardized questionnaire NEO Five-factor Personality Inventory (NEO-FFI, clove, & Urbanek, 2003) focused on personality traits of the respondents. Key variables in the experiment were: the independent variable with two levels and several dependent variables, through which was explored resulting effect. We measured these dependent variables of the experiment, indicative of selective attention in a state of no-load (no-distraction) and load conditions (while distracted). We watched the influence of the independent variable and looked for relationships between variables. We tested the following hypothesis: There are differences in the results in Test of Attention d2 (total output, the total number of items and the percentage of errors) due to age and length of driving practice in a situation of the secondary distraction to the attention. Previous studies found the effect of secondary distraction on road safety and discused about a group of young novice drivers, which would have a bigger problem with distraction - our research has not confirmed this finding. Unfortunately, we failed in this area, we did not answer the question of whether the effects of secondary distraction differ significantly (visual / auditory) and what is the effect caused by. To verify the influence of distraction, we would recommend to repeat research with a larger number of people in groups. If confirmed statistically significant effect of the distraction, it is recommended to explore the results of research in relation to theories of cognitive psychology – Theory of Similarities by J. Duncan G. Humphreys (1989, 1992), The Theory of Selective Attention Based on Resources and Dual Coding Theory (Sternberg, 2002). According to these theories we can better interpret the differences in the situations of different type of load (visual secondary distraction / auditory secondary distraction). Our results replicated previous research findings regarding age, driving experience and driver’s personality. It is certain that cognitive capacity decreases while increasing age. The research highlight

Abstract:

ed the risk of a deterioration in attention, decrease of adaptability and cognitive functioning in old age, at the risk of errors caused by neuroticism, at the risk of distraction while driving with a passenger on board in young novice drivers, on the frequency of car accidents from inattention in elderly, for speeding (it said over 80% of people), risk at very frequent "SMS messaging" behind the steering wheel, controlling the radio and talking to a passenger while driving for young drivers, as well as the risk of looking back while driving and eye disorders in the elderly. We must highlight the fact, that a risk of driving and a higher probability of accidents can arise when certain psychological characteristics negatively affect attention needed when driving (or even much more negatively affects attention while driving in combination) - old age and neuroticism (positive relationship “% of errors” and “neuroticism”, medium strong correlation of r = 0.41; p <0.01). Our analysis showed that the age is a general predictor (negative trend, p <0.000). With age, the results of attention worsen. Although the age emerged as a significant predictor, the results do not entirely concur with previous findings, where both groups - seniors and young were considered risky due to problems in attention. For seniors, yes, in this area it is risky for them to be distracted while driving. Young, not, they do not have problems with attention and it’s determinants, eg. due to the immaturity of the CNS or problems with the fact that it is easier to distract their attention and memory by a distracting stimuli (distractor), as was noted in the results of previous research (Buckley, Chapman, & Sheenan, 2014 , Hamerníková, 2008). Younger drivers compared to elderly more experienced drivers – young focused and divided their attention better, responded quickly, adaptively and were able to perform two tasks at once. We did not notice that they would be significantly affected by the disturbing stimuli (distractor), and if there was a significant effect of the distraction, they would certainly have had better results also in the situation while distracted.

Klíčová slova

Pozornost, osobnost, věk, mládí, stáří, mladí řidiči, začínající řidiči, starší řidiči, řidiči senioři, sekundární zátěž, sekundární zátěž při řízení automobilu, dopravní psychologie, kognitivní psychologie, rozptýlení pozornosti, mentální zátěž, experiment, deficit pozornosti, rizikové chování za volantem, problémy při řízení, autonehody, pozornostní schopnosti, zhoršení kognice, zhoršení pozornosti, kapacita paměti, kapacita pozornosti, rozdělování pozornosti, selektivita pozornosti, NEO pětifaktorový osobnostní inventář, Test pozornosti d2, vliv, determinant, neuroticismus, otevřenost, svědomitost, extraverze, přívětivost, délka praxe řízení, doba vlastnictví řidičského průkazu, zkušení řidiči, nezkušení řidiči, attention, personality, age, young age, old age, young drivers, novice drivers, older drivers, elderly drivers, secondary distraction, distracted driving, traffic psychology, cognitive psychology, distraction to the attention, mental load, attentional deficit, risky behavior while driving, problems while driving, car accidents, attentional abilities, deterioration of cognition, deterioration in attention, memory capacity, attentional capacity, distribution of attention, selectivity of attention, NEO Five-factor Personality Inventory, Test of Attention d2, effect, neuroticism, openness, conscientiousness, extraversion, agreeableness, length of practice driving, time of possession of a driving license, experienced drivers, inexperienced drivers

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 6. 12. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 12. 1. 2017
• Vedoucí: Mgr. Helena Klimusová, Ph.D.
• Oponent: PhDr. Petr Květon, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie