Strategie bezpečnosti České republiky v otázce mezinárodní migrace v důsledku regionálních konfliktů v euroatlantickém prostoru a okolí

Bc. Simona KORČÁKOVÁ

Diplomová práce

Security strategy of the Czech Republic in relation to international migration in cause of instability and regional conflicts in and around the Euro-Atlantic area.

Anotace:

V teoretické části jsou představeny jednotlivé mezinárodní organizace zabývající se bezpečnostní situací v Evropě a zároveň migrační politika České republiky a Spolkové republiky Německo. Migrační politika Německa je zde zařazena z toho důvodu, že právě SRN se stala zemí, která v roce 2015 čelila největšímu přílivu migrantů, a to až do té míry, kdy počet zaregistrovaných žadatelů o mezinárodní ochranu v tamějším azylovém systému přesáhl hranici 1 milionu. Německo, na rozdíl od ČR, má v oblasti azylové a migrační politiky dlouhodobé zkušenosti. Navíc se k přistěhovalectví snaží přistupovat pozitivně, mimo jiné i ve snaze o zaplnění mezer na trhu práce. Poskytnutí pomoci lidem prchajícím před válkou Německo bere jako morální povinnost a ke stejné solidaritě nabádá i ostatní země. ČR jako členský stát Evropské unie a dalších organizací musí jednat podle pravidel, která si jednotlivá mezinárodní společenství prosadí, čímž se do jisté míry vzdává suverenity v rozhodování v těchto otázkách. Cílem této práce bylo vymezit hrozby, které s sebou nese přijímání imigrantů a navrhnout možnosti, jak tyto hrozby minimalizovat. Dílčím cílem bylo porovnat systém přijímání uprchlíků v ČR a v zahraničí, konkrétně v německém Bavorsku, které migrační vlna v roce 2015 zasáhla nejvíce ze všech spolkových republik. Za účelem získání podkladů nezbytných k dosažení stanovených cílů byla ve městě Goldbach (Německo) zahájena spolupráce s majiteli ubytovacího zařízení určeného žadatelům o mezinárodní ochranu. Zde byl sledován azylový a integrační proces ubytovaných uprchlíků. Pro porovnání přístupu v ČR byl vybrán průběh a vývoj českého projektu Generace 21 na přesídlení Iráckých uprchlíků do ČR. Další informace byly čerpány prostřednictvím přednášek a panelových diskuzí s odborníky na tuto problematiku. Všechny tyto údaje přispěly k zodpovězení výzkumné otázky, zda je strategie ČR z hlediska přijímání uprchlíků perspektivní. Kapitola "Výsledky" se věnuje snaze EU o vytvoření nového účinnějšího mechanismu, který by reagoval pružněji než dosavadní systém migrační a azylové politiky EU. V květnu roku 2015 byl v EU členským státům předložen "Evropský program pro migraci", který mimo jiné navrhoval tolik veřejně diskutovaný mechanismus přemístění, přesídlení, systém hotspotů a návratové politiky. V tomto případě byl v práci hodnocen předložený návrh, a to pomocí statistických dat získaných z oficiálních databází EU, a také za přispění poznatků od českých expertů. Dále tato kapitola předkládá statistická data průběhu migrační vlny za rok 2015, která jsou prokládána konkrétními údaji, získanými přímo od vybraných pozorovaných imigrantů. Prvními sledovanými žadateli o mezinárodní ochranu v Německu byli cizinci z Iráku a Etiopie, k nimž po půl roce přibyli státní příslušníci Sýrie. Výzkum na místě ukázal reálné fungování migračního a azylového systému. Do Německa mířilo 30 % všech žadatelů o azyl z celé EU. Prioritou této cílové země se stala především azylová politika. ČR se jako tranzitní země s podílem žadatelů menším než 1 % soustředila na kontrolu nelegální migrace. Tento postoj byl jedním z faktorů, které vedly k selhání projektu Generace 21. Ten v průběhu fungování přesídlil 89 uprchlíků z Iráku, z nichž se poté více než polovina zřekla azylu s cílem odcestovat do Německa. Právě sekundární pohyb imigrantů ohrožuje existenci Schengenského prostoru a poukazuje na neuspokojivou účinnost mechanismů navržených EU.

Abstract:

The theoretical part presents the various international organizations dealing with the security situation in Europe and also the immigration policy of the Czech Republic and the Federal Republic of Germany. Immigration policy in Germany is included on the grounds that in 2015 it was Germany that has become a country facing the greatest influx of migrants, to the point where the number of registered asylum seekers in the local asylum system exceeded 1 million. Germany, unlike the Czech Republic, has long-term experience in the area of asylum and immigration policy. Moreover, it tries to approach the immigration in a positive way, among others in an effort to fill gaps in the labour market. Germany takes providing assistance to people fleeing war as a moral obligation, and urges other countries to show the same solidarity. As a member state of the European Union and other organizations, the Czech Republic must act according to the rules that international communities enforce, thereby it surrenders, to some extent, its sovereignty when taking the relevant decisions. The aim of present work was to determine threats posed by the acceptance of immigrants and to propose ways to minimize these threats. A secondary aim was to compare the system of refugee reception in the Czech Republic and abroad, particularly in the Land of Bavaria, Germany, that the migration wave in 2015 affected the most of all federal states. In order to obtain the documents necessary to achieve the objectives, we started working with the landlord of an accommodation facility intended for applicants of international protection, in Goldbach (Germany). There we tracked the asylum and integration process of accommodated refugees. To compare the approach in the Czech Republic, we chose the progress and development of the Czech project Generation 21 on the resettlement of Iraqi refugees into the country. Additional information was drawn through lectures and panel discussions with experts on this issue. All the data contributed to answering the research question: whether the strategy of the Czech Republic in terms of receiving refugees has any perspective. The chapter "Results" is devoted to the EU's efforts to create a new, more efficient mechanism that would respond more flexibly than the current system of migration and asylum policy in the EU. In May 2015, the EU submitted to its Member States the "European Programme for Migration", that among others proposed so much publicly discussed mechanism of relocation, resettlement, and hotspot system and return policy. In this case, the work evaluated the proposal, using statistical data obtained from the official databases of the EU, and also thanks to the contribution of Czech experts. In addition, this chapter presents statistical data describing the process of migration waves in 2015, which are interlaced with actual data obtained directly from selected immigrants. The first reference to the applicant for international protection in Germany were foreigners from Iraq and Ethiopia, who, a half a year later, were joined by nationals from Syria. The research at the site showed the real functioning of migration and asylum system. 30 % of all asylum applicants from across the EU headed to Germany. The priority of this country was particularly its asylum policy. The Czech Republic, as a transit country with a share of less than 1% of applicants, focused on the control of illegal migration. This position was one of the factors that led to the failure of the project Generation 21. In the course of the operation this project resettled 89 refugees from Iraq, more than half of whom then renounced the asylum in order to travel to Germany. It is the secondary movement of immigrants that is threatening the existence of the Schengen area and points out the unsatisfactory effectiveness of the mechanisms proposed by the EU.

Klíčová slova

migrace, azylová a migrační politika, relokace, přesídlování, uprchlík, systém hotspotů

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 5. 2016

Zveřejnit od: 16. 5. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Lenka Brehovská, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Ochrana obyvatelstva / Civilní nouzová připravenost