Vliv sociálního kapitálu a osobních sociálních sítí na fertilní úmysly

Bc. Tereza Kyselová

Diplomová práce

The role of social capital and personal social networks on fertility intentions

Anotace:

Předložená práce se zabývá vlivem sociálního kapitálu a osobních sítí jedince na jeho fertilní úmysly. Sociální kapitál vymezuje jako podpůrné zdroje zakotvené v sociálních sítích, které jsou jedincem mobilizované při účelovém jednání skrze sociální vazby v těchto sítích. Na základě dřívějších zjištění v řadě postkomunistických zemí jsem očekávala, že jedinci, kteří obdrželi sociální kapitál, ve formě praktické, emocionální a finanční podpory, mají vyšší pravděpodobnost zamýšlet v příštích třech letech další dítě než jedinci, kteří jej nezískali. Navíc jsem předpokládala, že větší síť, tedy vyšší počet poskytovatelů podpory, a vzájemná výměna pomoci v síti zvyšují šance na pozitivní fertilní úmysly. Sekundární analýza kvantitativních dat z výběrového šetření Generations and Gender Survey však mé domněnky nepotvrdila. Zdá se, že v českém kontextu pomoc obdržená z osobních sítí jedince nehraje při jeho uvažování dalšího dítěte roli. Velikost a reciprocita sítě byly nakonec z analýzy vyloučeny z důvodu kolinearity vyplývající patrně z povahy výzkumných otázek. Tato a jiná omezení jsou diskutována na konci práce.

Abstract:

This thesis deals with the influence of social capital and personal networks of individuals on their fertility intentions. Social capital is defined here as supporting resources embedded in social networks that individuals mobilize through social ties in these networks for purposeful actions. Based on previous findings in several post-communist countries I expected, that individuals who received social capital in the form of practical, emotional and financial support are more likely to intend another child in the next three years, than individuals who did not receive it. Moreover, I assumed that a larger network, i.e. a higher number of support providers, and a mutual exchange of help in the network increase the chances of positive fertility intentions. However, a secondary analysis of quantitative data from the survey Generations and Gender Survey did not confirm my expectations. It seems that in the Czech context the support received from the personal networks of the individual plays no role in his thinking about another child. The size and reciprocity of networks were eventually excluded from the analysis because of collinearity, probably resulting from the nature of research questions. These and other limitations are discussed at the end of the work.

Klíčová slova

fertilní úmysly, osobní sítě, sociální kapitál, sociální podpora, fertility intentions, personal networks, social capital, social support

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 5. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 14. 6. 2016
• Vedoucí: M.A. Beatrice Elena Chromková Manea, Ph.D.
• Oponent: Dr. Aleš Burjanek, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Magisterský studijní program / obor:
Sociologie / Sociologie