Theses 

Rizikové faktory vzniku zubního kazu a ověření metod primární intervence – MDDr. Michaela Bartošová, Ph.D.

česky | in English | slovensky

Agenda:
Změnit agendu. Adresa v ISu:

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Stomatologie - Zubní lékařství (čtyřleté) / Stomatologie - Zubní lékařství

Práce na příbuzné téma

Zobrazit popisek
  • Žádné práce na příbuzné téma.

MDDr. Michaela Bartošová, Ph.D.

Disertační práce

Rizikové faktory vzniku zubního kazu a ověření metod primární intervence

Risk factors in dental caries development and verification of primary intervention methods

Anotace: Úvod: Cílem práce bylo posouzení vybraných rizikových faktorů a jejich závažnosti pro vznik zubního kazu u dětí v české populaci a ověření potenciálu metod primární prevence pro zamezení jeho vzniku. Zaměřili jsme se na posouzení kariogenních bakterií, parodontálních patogenů, genetického pozadí a behaviorální složky jako možných rizikových faktorů. Metody: Sledovaný soubor byl rozdělen do čtyř skupin podle věku dítěte. Pro stanovení přítomnosti kariogenních bakterií jsme využili test Dentocult® SM Strip mutans (Orion Diagnostika Oy, Finsko) nebo test CarioGene® (Protean s.r.o., Česká republika). Výskyt anaerobních mikrobů jsme sledovali pomocí testů ParoCheck® (Greiner bio-one GmbH, Německo) a StomaGene® (Protean s.r.o., Česká republika). Část disertace, která se zabývala genetickými predispozicemi vzniku zubního kazu, byla založena na studiu případů s onemocněním a zdravých kontrol (case-control study). Metodicky byla genetická analýza postavena na principu polymerázové řetězové reakce (PCR). Pro stanovení vhodného stupně behaviorální intervence byl využit epidemiologický dotazník a dotazník v podobě textových a obrazových zdravotních varování. Pro jejich hodnocení jsme použili metodu Self-Assessement Manikin (SAM). Výsledky: Výsledky ukázaly, že již v raném věku je zdrojem kariogenní infekce u dítěte jeho matka. U malých dětí jsme prokázali přítomnost všech sledovaných parodontálních patogenů mimo bakterie P. gingivalis. Zatímco při studiu genetické determinace zubního kazu jsme asociaci jednonukleotidového polymorfizmu (SNP) v genu pro laktoferin a CD14 s rozvojem a/nebo závažností kazu nenalezli, souvislost mezi zubním kazem a polymorfizmy v genu pro GLUT2 a TAS1R2 byl statisticky významný. Z epidemiologického dotazníku je zřejmé, že za nejzávažnější faktor v rozvoji zubního kazu kromě kariogenních bakterií musíme považovat absenci orální hygieny a nízkou informovanost matek o nutnosti návštěv zubního lékaře i s dítětem. Spearmanova korelace dokládá také velmi významný vztah mezi proměnnými v hodnocení textových a obrázkových informací. Závěr: Na základě získaných výsledků považujeme matku dítěte za zdroj jak bakteriální infekce S.mutans, tak i gram negativní anaerobní flóry, která je detekovatelná již v období kolem čtyř let. Navíc u dětí postižených zubním kazem nebo gingivitidou je signifikantně vyšší množství paropatogenů než u dětí bez kazu a gingivitidy. Genetické pozadí v rozvoji zubního kazu se zdá být méně významné než mikrobi zubního povlaku, složení stravy a frekvence příjmu sacharidů. Za vhodnou techniku, která by se měla řadit mezi základní metody primární intervence v dočasném chrupu pokládáme i behaviorální intervenci, a to v podobě negativních a pozitivních obrázkových a textových informací v čekárnách pediatrů, praktických zubních lékařů, na nástěnkách předškolních zařízení nebo na etiketách slazených nápojů. Sledované metody preventivní intervence se osvědčily v identifikaci rizik vzniku zubního kazu.

Abstract: Background: The aim of this study was to assess the risk factors and their relevance to dental caries development in children in Czech population and to verify the efficacy of primary intervention methods in caries prevention. Attention was focused on microbial composition of dental plaque (cariogenic bacteria/periodontal pathogens), genetic predisposition and behaviour of mothers. Methods: The group of subjects was divided into four subgroups according to the age of children. The presence of cariogenic bacteria was identified by Dentocult® SM Strip mutans test (Orion Diagnostics Oy, Finland) or CarioGene® test (Protean s.r.o., Czech Republic), periodontal pathogens were identified by ParoCheck® test (Greiner bio-one GmbH, Germany), StomaGene® test (Protean s.r.o., Czech republic). Genetic part was designed as case-control studies. Genetic analysis was based on the polymerase chain reaction principle (PCR). The level of behavioral intervention was determined on the basis of analysis of epidemiologic questionnaires and questionnaires with picture and text information. Self-Assessement Manikin scale (SAM) was used for evaluation of answers. Results: The results of the study demonstrated that the source of cariogenic bacteria in children was their mother. In addition, the presence of the most significant periodontal pathogens in small children, with the exception of P. gingivalis, was confirmed as well. While the genetic determination of dental caries did not proved any significant association between single nucleotide polymorphism (SNP) in the lactoferrin gene and caries development and/or severity, we established the association between dental caries and polymorphisms in GLUT2 and TAS1R2 gene. The analysis of the epidemiologic questionnaire suggested that the most significant risk factors were in addition to cariogenic bacteria, also the absence of oral hygiene and insufficient information of mothers as to preventive dental care. Spearman's coefficient demonstrated significant relationship between variables in the evaluation of text and image information. Conclusions: The main risk factor in transfer of cariogenic bacterial infection was found to be mothers of children. Periodontal pathogens detected in the age of four years are supposed to be transmitted in a similar way. Moreover, the amount of periodontal pathogens was significantly higher in children with dental caries or gingivitis. Genetics background seems to play a lower role in dental caries development than microbes, dental plaque, diet composition and frequency of sugar intake. Behavioural intervention can be considered to be a suitable technique which should be included into methods of primary intervention in case of caries development risk. Negative and positive text and image information, placed in waiting rooms in paediatricians, dentists, on the boards in nursery schools or on the labels of sweetened drinks, can be recommended as the effective way of usage. The studied methods of preventive intervention were found to be useful in identification of caries risk factors.

Klíčová slova: Klíčová slova Zubní kaz, dočasný chrup, kariogenní bakterie, paropatogeny, laktoferin, CD14, GLUT2, TAS1R2, behaviorální intervence

Jazyk práce: čeština

Obhajoba závěrečné práce

  • Obhajoba proběhla 21. 4. 2016
  • Vedoucí: prof. MUDr. Martina Kukletová, CSc., prof. MUDr. Lydie Izakovičová Hollá, Ph.D.

Citační záznam

Citace dle ISO 690: LaTeX | HTML | text | BibTeX | Wikipedie

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce
Zveřejněno v Theses:
  • světu
Složka Odkaz na adresář do lokálního úložiště instituce
Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta

Relevantní odkazy 


Nahoru | Aktuální datum a čas: 19. 5. 2019 23:00, 20. (sudý) týden

Soukromí

Kontakty: theses(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz