Úspěšnost detekce cílových pachů psy v závislosti na předchozí informovanosti psovoda

Bc. Kateřina Vojtová

Diplomová práce

Target scents detection success rate by canines dependent on previous awareness of handlers

Anotace:

Pes domácí (Canis familiaris) je pro své vynikající čichové schopnosti využíván v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. Jedná se například o službu u ozbrojených složek, kde se psi cvičí k detekci nejrůznějších komodit, jako jsou výbušniny, zbraně, omamné a psychotropní látky nebo tabák. Speciální kategorií jsou pak psi vycvičení k pachové identifikaci osob. I v zájmové kynologii se lidé se svými psy věnují pachovým disciplínám jako je sportovní stopování nebo nosework. Při provádění pachových prací je většinou důležitá úzká spolupráce psa s psovodem. V některých případech se však psi mohou spoléhat na chování svého psovoda či jiného člověka ve své blízkosti natolik, že tím může být jejich chování, potažmo výsledek jejich práce ovlivněn. Tento jev, kdy lidé většinou zcela nevědomě ovlivní chování zvířete na základě vlastního očekávání, je v etologii označován jako Clever Hans efekt. Záměrem této práce bylo zjistit, zda má předchozí informovanost psovoda o pozici cílového vzorku vliv na úspěšné nalezení cílového pachu psem. Za tímto účelem byl realizován experiment, spočívající v nalezení naučeného cílového pachu (skořice) mezi pachy klamnými. Testování se zúčastnilo 11 týmů ve složení psovod a pes, přičemž všechny týmy se aktivně věnovaly sportovní kynologické disciplíně nosework. Testovací kola, které týmy absolvovaly, se lišily tím, že psovodi pozici správného cílového pachu předem znali, nebo o pozici vzorku nebyli vůbec informováni anebo byli o pozici cílového pachu informováni mylně a ten se ve skutečnosti nalézal na jiném postu. Pomocí statistického šetření se zjistilo, že jen velmi těsně (p= 0,05705) nebyl zjištěn vliv předchozí informovanosti psovoda na práci psa. K šetření byla využita kontingenční tabulka na základě Pearsonova chí-kvadrátového testu. Hypotéza se nepotvrdila pravděpodobně z důvodu malého počtu psů či nedostatečného opakování pokusů. Lze ovšem pozorovat trend, že pokud psovod není informován o pozici cílového vzorku, tudíž nemá tušení, který vzorek má pes označit, chybovost značení psů se zvyšuje. Tato chybovost byla dokonce vyšší, než když byl psovod informován mylně. Vzhledem k výsledkům jiných studií, které Clever Hans efekt prokázaly, je nezbytné možnost tohoto jevu respektovat a to zejména tam, kde je výsledek pachových prací považován za důkazní materiál.

Abstract:

The domestic dog (Canis familiaris) is utilized in various areas of human activity due to its excellent olfactory abilities. For instance, they serve in armed forces, where dogs are trained to detect various commodities such as explosives, weapons, psychotropic substances and tobacco. A special category includes dogs trained for identifying individuals based on scent identification methods. Additionally, in recreational dog training, people often engage in scent-based disciplines such as tracking or nosework. Close cooperation with a handler is usually essential during scent work. However, in some cases, dogs may rely on the behavior of their handler or another person in their proximity so much, that their behavior, and consequently the outcome of their work, may be influenced. This phenomenon, where people unknowingly influence an animal's behavior based on their own expectations, is referred to as the Clever Hans effect in ethology. The aim of this study was to investigate whether the handler's previous knowledge of the position of the target scent affects the successful detection of the target odor by the dog. For this purpose, an experiment was conducted involving the detection of a trained target scent (cinnamon) among distractor odors. Eleven teams, consisting of a handler and a dog, participated in the testing, all actively involved in the sport of nosework. Testing rounds differed in that handlers either knew the position of the correct target scent in advance, had no information about the position of the sample, or were misinformed about the position of the target scent, which was actually located at a different position. Statistical analysis revealed that the influence of the handler's previous knowledge on the dog's performance only narrowly failed (p=0.05705). A contingency table based on Pearson's chi-square test was utilized for the analysis. The hypothesis was not confirmed, likely due to the small number of dogs or insufficient repetition of trials. However, a trend can be observed where the dogs' error rate was highest when the handler was uninformed, even greater than when the handler was misinformed. Considering the results of other studies that have demonstrated the Clever Hans effect, it is necessary to respect the possibility of this phenomenon, especially where the outcome of scent work is considered as evidentiary judicial material.

Klíčová slova

interspecifická komunikace, olfakce psa, distální signály, Canis familiaris, efekt Chytrého Hanse

Keywords

Canis familiaris, interspecific communication, canine olfaction, distal cues, Clever Hans effect

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 5. 2024
• Vedoucí: Ing. Milena Santariová, Ph.D.
• Oponent: Petra Vyplelová, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Management zdraví a welfare zvířat