Kvantitatívne uvoľňovanie v Japonsku a jeho dopad na HDP

Jana Balážová

Bakalářská práce

Kvantitativní uvolňování v Japonsku a jeho dopady na HDP

Anotace:

Během období známého jako Dvě ztracené dekády trpělo Japonsko slabým ekonomickým růstem, deflací a zápornou mezerou výstupu. Koncem roku 2012 byl zvolen za premiéra Japonska Shinzu Abe, jehož plán na obnovení ekonomiky, zvaný Abenomika, zahrnoval rozsáhlé kvantitativní uvolňování Centrální bankou Japonska, fiskální konsolidaci a strukturální reformy. Kvantitativní uvolňování zahrnovalo výrazné navýšení monetární báze a záměrem bylo dosažení 2% inflačního cíle, čehož následkem mělo dojít k povzbuzení fen CDROM spotřeby a uzavření produkční mezery. Cílem práce je analýza makroekonomických ukazatelů spojených s uvolňováním a zjištění, zda došlo k růstu inflace, reálného HDP a k uzavření produkční mezery nebo ne.

Abstract:

During the period known as Two Lost Decades Japan suffered by weak economic growth, deflation and negative output gap. By the end of 2012, Shinzo Abe was elected as prime minister of Japan and his plan so called Abenomics included extensive quantitative easing by Bank of Japan, fiscal consolidation and structural reforms. Quantitative easing included a significant increase of monetary base and its goal was to achieve the 2% inflation target. It should have encouraged the private consumption and closed the output gap. The aim of this paper is analysis of macroeconomic indicators related to quantitative easing and finding whether inflation and real GDP have increased and the output gap has been closed or not.

Abstract:

Počas obdobia známeho ako Dve stratené dekády trpelo Japonsko slabým ekonomickým rastom, defláciou a zápornou produkčnou medzerou. Koncom roka 2012 bol zvolený za premiéra Japonska Shinzo Abe, ktorého plán na obnovenie ekonomiky, zvaný Abenomika, zahŕňal rozsiahle kvantitatívne uvoľňovanie Centrálnou bankou Japonska, fiškálnu konsolidáciu a štrukturálne reformy. Kvantitatívne uvoľňovanie zahŕňalo výrazné navýšenie monetárnej bázy a zámerom bolo dosiahnutie 2% inflačného cieľa, čoho následkom malo dôjsť k povzbudeniu súkromnej spotreby a uzavretiu produkčnej medzery. Cieľom práce je analýza makroekonomických ukazovateľov spojených s uvoľňovaním a zistenie, či došlo k rastu inflácie, reálneho HDP a k uzavretiu produkčnej medzery alebo nie.

Klíčová slova

Monetární politika, kvantitativní uvolňování, Japonsko, transmisní mechanismus, deflace, Abenomika, inflační cíl, HDP

Keywords

Abenomics, Japan, Monetary policy, quantitative easing, transmission mechanism, inflation target, GDP, deflation

Klíčová slova

kvantitatívne uvoľňovanie, inflačný cieľ, HDP, Monetárna politika, tranzmisný mechanizmus, Japonsko, Abenomika, deflácia

Jazyk práce: slovenština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 1. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Ing. Pavlína Balcarová, Ph.D.
• Oponent: Aleš Franc, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Provozně ekonomická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Hospodářská politika a správa / Finance