Dysfagie a dysmotilita jícnu v antirefluxní chirurgii

MUDr. Vladimír Procházka, Ph.D.

Doctoral thesis

Dysphagia and oesophageal dysmotility in antireflux surgery

Anotácia:

Pooperační dysfagie je častým problémem a snižuje kvalitu života nemocných operovaných pro GERD. Nejtěžší formy dysfagie si mohou vyžádat invazivní radiologické řešení nebo i reoperaci. Bylo popsáno mnoho alternativ chirurgického výkonu jejichž cílem bylo snížení výskytu dysfagie se spornými výsledky. Rovněž možnosti předoperačního stanovení míry rizika dysfagie jsou sporné. Pozornost byla dříve zaměřena zejména na motorickou výkonnost jícnu, která je u značné části pacientů s GERD poškozena. Cílem této práce bylo posouzení možných rizikových faktorů pro vznik pooperační dysfagie. Hodnoceny byly jak výsledky podrobných funkčních vyšetření jícnu, věk, pohlaví i anamnestické údaje. Bylo zjištěno, že není možná predikce výskytu pooperační dysfagie podle výsledků předoperačních funkčních vyšetření jícnu. Naopak jako důležitější se projevil pečlivý odběr anamnézy. Pooperační dysfagie byla častější u pacientů se špatným efektem konzervativní medikace a výskytem atypických příznaků. Byl zjištěn častější výskyt těchto anamnestických údajů u žen a s tím související častější výskyt pooperační dysfagie u žen než u mužů. Z našich výsledků plyne, že u pacientů s typickými příznaky a dobrým efektem konzervativní léčby je sporné, zda kromě endoskopie provádět jiná vyšetření. Výsledky těchto vyšetření nejsou schopny pomoci v rozhodovávání o indikaci k chirurgickému výkonu a vyjádřit míru rizika pooperační dysfagie. U pacientů s atypickými příznaky a špatným efektem PPI mohou podrobná vyšetření jícnu pomoci spíše k došetření, zda tyto příznaky nejsou projevy jiného onemocnění než GERD. Možnosti predikce pooperační dysfagie zůstávají omezené. Rozhodující je uvážlivě stanovená indikace k antirefluxní operaci. Důležitější než výsledky předoperačních vyšetření se jeví důkladné zvážení anamnézy, psychického stavu pacienta a jeho stravovacích návyků. Budoucnost mohou mít metody endoluminální. Při menší zátěži pacientů ve srovnání s chirurgickým výkonem by mohli být výhodné při léčbě hraničních stavů.

Abstract:

Postoperative dysphagia is a frequent problem that decreases quality of life in patients operated for gastroesophageal reflux disease (GERD). The most severe forms of dysphagia can require invasive radiological treatment or reoperation. Many alternatives of surgical operations were described in order to decrease the incidence of dysphagia with disputed results. The possibility of preoperational determination of risk factors for dysphagia are also disputed. In past, we focussed mainly on the esophageal motoric efficiency which is altered in many GERD patients. The aim of this study was to assess possible risk factors for developing the postoperative dysphagia. We evaluated both results of functional examination of esophagus, age, gender and anamnestic data. We discovered that there is no possible prediction for postoperative dysphagia based on the results of preoperative functional examination of esophagus. On the other side, an accurate anamnesis showed to be more important. The postoperative dysphagia was present more often in the group of patiens with a bad effect of conservative medication and with the presence of atypical symptoms. The higher incidence of these anamnestic data was found in females as well as a higher incidence of postoperative dysphagia compared to males. According to our results, there is no need to perform any other examination beside endoscopy in patients with typical symptoms and with good effect of conservative therapy. Results of these examinations are not able to support the indication to surgical operation and to formulate the risk level of postoperative dysphagia. In patients with atypical symptoms and with a bad effect of proton pump inhibitors (PPI), detailed esophageal examination can determine whether or not these symptoms could be caused by other disease than GERD. The possibility of postoperative dysphagia prediction stays limited. An accurate indication to antireflux operation is crucial. Complete anamnesis, psychical status and eating habits seem to be more important than the preoperative results. The endoluminal methods may become the method of first choice in future. They are less invasive compared to surgical operation which could be a benefit for the treatment of borderline cases.

Kľúčové slová

jícen, reflux, motilita, fundoplikace, dysfagie, predikce oesophagus, motility, fundoplication, dysphagia, prediction

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 9. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 9. 2008
• Vedúci: prof. MUDr. Jindřich Vomela, CSc.

Masaryk University

Faculty of Medicine

Doctoral programme / odbor:
General Medicine / Surgery