Důvěra ve stát a státní instituce

Mgr. Milan Duzbaba

Master's thesis

The trust in the State nad in National Institutions

Abstract:

Důvěra ve stát a státní instituce The trust in the State and in National Institutions Autor: Milan Duzbaba Anotace diplomové práce Klíčová slova: důvěra, instituce, institucionální důvěra V teoretické části práce jsem uvedl podrobný přehled definic důvěry z vědeckého hlediska. A sám jsem důvěru definoval jako možnost spolehnout se na někoho. Je to přesvědčení, že partner ve vzájemném vztahu (např. osoba nebo instituce) splní naše očekávání. Dále jsem v této části shrnul a komentoval různé teoretické modely důvěry. Dále jsem v této části definoval institucionální důvěru jako stupeň důvěry, kterou obyvatelstvo projevuje jednotlivým institucím. Míru institucionální důvěry ovlivňují na jedné straně instituce samotné. Na druhé straně míra institucionální důvěry závisí také na obecné ochotě lidí důvěřovat. Na základě teoretických poznatků načerpaných z odborné literatury jsem vytvořil model osobních a situačních proměnných, které lidé pravděpodobně používají při posuzování důvěryhodnosti konkrétních osob a institucí: předpověditelnost a odhad pravděpodobnosti, že posuzovaná osoba nebo instituce v budoucnosti splní očekávání důvěřujícího jedince, minulé zkušenosti, sociální vnímání (první dojem sympatie versus antipatie), zájem o politické dění a účast na politickém životě, podíl třetích osob a sociální komunikace, subjektivní důležitost situace, racionální vyhodnocení (ztráty versus zisky), emocionální stavy, osobnostní rysy (empatie, altruismus, otevřenost, upřímnost, spolehlivost, svědomitost, odpovědnost, ochota nebo úmysl důvěřovat, ochota nést riziko, optimismus...), atribuce, odpovídající informovanost o určité osobě nebo instituci, vliv masových médií (aktuální rozhodnutí státních institucí a jejich politické a ekonomické důsledky pro stát a pro občany, pověst a výkon jednotlivých institucí, konkrétní činy a vystupování zástupců institucí v médiích), projekce (podle sebe soudím tebe), kognitivní disonance, struktura vzájemného vztahu a reciprocita, věk, pohlaví, subjektivní vnímání ekonomické zajištěnosti a spokojenost se současnou životní úrovní, světový názor a celkový postoj k lidem obecně, hodnotová orientace důvěřující osoby, politické názory rodičů a učitelů, politický systém státu (demokratický versus totalitní stát). Dále jsem na základě teoretických poznatků sestavil seznam institucí, které jsou v životě adolescentů pravděpodobně nejdůležitější. Podle odborné literatury je to především rodina, vrstevnické skupiny, výchovné a vzdělávací instituce, masové sdělovací prostředky, politický a právní systém státu a instituce pracovního trhu (profesní organizace, odbory, sdružení zaměstnavatelů). Ve výzkumné části jsem ověřoval výše uvedené modely na vzorku osmi studentů ve složení sedm dívek, jeden chlapec, ve věku 16 až 19 let, kteří se výzkumu zúčastnili dobrovolně. Tito studenti psali esej o tom jaká kritéria používají při posuzování důvěryhodnosti konkrétních osob a při posuzování institucí, zda se tato kritéria u nich liší podle toho jestli posuzují osobu nebo instituci a jaké instituce vstoupily do jejich života. Potom jsem porovnal takto zjištěná kritéria důvěryhodnosti s kritérii důvěryhodnosti stanovenými na základě odborné literatury. Tímto způsobem jsem získal seznam kritérií důvěryhodnosti, která adolescenti podle svých výpovědí skutečně používají při posuzování důvěryhodnosti osob a institucí: podíl třetích osob a sociální komunikace (uvedli všichni), minulé zkušenosti a chování posuzované osoby (Bára, Monika, Tomáš, Helena, Jana, Naďa), osobnostní rysy vlastní i posuzované osoby, názory, atribuce (Jana, Bára, Naďa, Sandra,

Abstract:

Michaela), informovanost (Jana, Naďa, Monika, Michaela, Tomáš), první dojem sympatie versus antipatie (Naďa, Jana, Michaela, Tomáš), struktura vzájemného vztahu a reciprocita (Sandra), věk posuzované osoby (Sandra). Polovina respondentů si myslí, že se kritéria důvěryhodnosti při posuzování osob a institucí neliší (Jana, Naďa, Helena, Sandra). Polovina si myslí opak (Bára, Monika, Michaela, Tomáš). Na základě těchto výsledků se nedá jednoznačně rozhodnout zda se kritéria důvěryhodnosti u osob a institucí liší. Nakonec jsem na základě analýzy esejů zjišťoval instituce, které jsou důležité v životě adolescentů. Ve výpovědích adolescentů se objevovaly nejčastěji následující instituce: rodina a rodiče (uvedli všichni), vzdělávací a výchovné instituce, především škola (Jana, Bára, Helena, Sandra, Michaela), kamarádství, parta vrstevníků (Naďa, Bára, Michaela), masová média a masmediální komunikace (Michaela, Naďa), porodnice (Jana), politika (Michaela), společnost jako celek (Tomáš).

Abstract:

Trust in the State and in National Institutions Author: Milan Duzbaba Annotation of graduation theses Headwords: trust, institution, trust of institution In the theoretical part of my essay I used a detailed list of trust from scientific view. On my own I defined the trust as possibility to depend on someone . It is a conviction that partner in our relationship( for example person or institution) will realize our expectation. Then I summarized and commented different theoretical models of trust in this part. Then I defined trust of institution as level of trust, which population connects individual institution, too. On the one hand a rate of institutional trust influence the same. On the second hand the rate of institution trust depends on general willingness of people to believe, too. Based on the theoretical knowledge which are drawn from special literature, I made a model of personal and situational variables which people probably use when they look on trustworthiness of a persons and institutions: probability and estimation of probability of persons who under consideration will realize expectation of trusting individuals in future, past experiences, social sensation( first impressions- sympathy versus antipathy). Interest in political events and participation on political life, proportion of third person and social communication, subjective importance of a situation and rational interpretation ( waste versus profit). Also taking into consideration emotional states, personality traits( empathy, altruism, frankness, sincerity, reliability, conscientiousness, responsibility, willingness or planning to believe, willingness to take risk, optimism), corresponding on information about a specific person or institution, influence of a mass media( actual resolution of state institution and their political and economical effects for state and for inhabitance, myth and achievement of each institution, concrete deeds and presentation in media of representatives), projection (to myself calculate yourself), disagreement, structure of relationship and reciprocity, age, sex, subjective sensation of economic assuring, satisfaction with present standard of living, world opinion and total attitude to the people in general. Evaluating the orientation of trusting a person, political opinions of parents and teachers, political systems of state (democratic versus totalitarian state). Then thanks to theoretic knowledge, I made a list of institutions which are during adolescent life, probably more important. According to special literature its mainly family, group of friend, educational institutions, mass communication mediums, political and juristic system of state and institutional of labour market( professional organization, labour union, association of employers.) In this important part I verified the above used models on a sample of eight students- seven girls and one boy, aged 16-19 years old, who were researched voluntary. These students wrote essays based on the above criteria and researched if we are balancing trustworthiness of persons and if we balance institutions. We wanted to know if this criteria is different according to balancing persons or institutions and which institution plays a part in their lives. Then, I confronted these criteria of trustworthiness against the criteria of trustworthiness from special literature. In this way I produced a list of criteria of trustworthiness which an adolescent really uses when they balance the trustworthiness of persons and institutions: proportion of third person and social communication( used anyone ), past experiences and behaviour of balancing person( Bára, Monika, Tomáš, Helena, Jana, Naďa), personality traits of own and balancing person, opinions( Jana, Bára, Naďa, Sandra, Michaela), informedness( Jana, Naďa, Monika, Michaela, Tomáš), the first impression- sympathy versus antipathy( Naďa, Jana, Michaela, Tomáš), structure of relationship and reciprocity( Sandra), age of balan

Abstract:

cing person( Sandra). Half of respondents think the criteria of trustworthiness during balancing of people and institutions arent different( Jana, Naďa, Helena, Sandra). Half of this part are negative( Bára, Monika, Michaela, Tomáš). With reference to these results, we cannot decide the difference, as criteria of trustworthiness of a person or institutions. In conclusion on the basis of the essay, I took on institutions, which are important in the life of adolescents. In their notice we can see most often a sequence of institutions: family and parents, ( used anyone), educational institutions, particular ( Jana, Bára, Helena, Sandra, Michaela), friendship, group of friends( Naďa, Bára, Michaela), mass media and mass media communication( Michaela, Naďa), maternal hospital( Michaela), politics( Michaela), society as a generality(Tomáš).

Keywords

Klíčová slova, důvěra, instituce, institucionální důvěra Headwords, trust, institution, trust of institution

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 27. 7. 2006

Thesis defence

• Date of defence: 15. 9. 2006
• Supervisor: doc. PhDr. Mojmír Tyrlík, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Arts

Master programme / field:
Psychology / Psychology