Psychosociální zátěž v práci sester a sociálních pracovníků. Kvantitativní šetření.

Iva DOULOVÁ

Bakalářská práce

Psychosocial stres from work nurses and social workers. Quantitative survey.

Anotace:

Bakalářská práce se zabývá psychosociální zátěží a syndromem vyhoření sociálních pracovníků a zdravotních sester. Zaměřena je především na pracující v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách pro seniory. Cílem práce bylo zjistit je li rozdíl ve vnímání zátěže a v ohrožení syndromem vyhoření. V teoretické části je nastíněna problematika pomáhajících profesí, charakteristika práce zdravotní sestry a sociálního pracovníka. Dále se věnuje psychosociální zátěži, stresu a syndromu vyhoření. V praktické části byla použita kvantitativní metoda šetření, technika dotazníku. Anonymní dotazník obsahuje celkem 35 otázek a je rozdělen na dvě části. První část dotazníku je zaměřena na posouzení psychosociální pracovní zátěže. Ve druhé části jsou obsaženy otázky, které by měly odhalit, do jaké míry se u dotazovaných respondentů projevuje syndrom vyhoření. Prvních 5 otázek je identifikačních. Ostatní otázky jsou uzavřené, respondent měl možnost označit pouze jednu odpověď, která se nejvíce přiblížila k jeho osobnímu názoru. V praktické části jsou v jednotlivých grafech a tabulkách zobrazeny výsledky dotazníkového šetření. K jejich zpracování byl použit program OpenOffice.org Calc. Ke statistickému hodnocení dat byl použit program Excel 2007 MS Office, chí-kvadrát test. Vyhodnocením výsledků jsem zjistila, že stanovená hypotéza H1, předpokládající, že sestry a sociální pracovníci v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách vnímají prvky psychosociální zátěže stejně, nebyla potvrzena. H2, že ohrožení více vnímají pracovníci pracující v oboru déle než 11 let, potvrzena nebyla. H3, syndromem vyhoření jsou více ohroženi pracující v oboru ve věkové skupině nad 41 let, nebyla potvrzena. Ve své práci jsem se pokusila o určitý pohled, porovnání dvou profesí, které mají mnoho společného a v mnohém se liší. Informace mohou přinést podnět a inspiraci k dalším výzkumům, mohou být podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti, praktické využití, nebo jen důvodem k zamyšlení.

Abstract:

This thesis deals with the psychosocial burden and burnout syndrome in social workers and nurses. It is focused primarily on the staff working in medical institutions for long-term patients and in residential social services for seniors. The objective was to determine if there is any difference in the perception of the burden and in the risk of burnout syndrome. The theoretical part outlines the issues of helping professions, job description of nurses and social workers. It also discusses the psychosocial burden, stress and burnout syndrome. In the practical part, the quantitative method of research was used, the technique of a questionnaire. The anonymous questionnaire contains a total of 35 questions and it is divided into two parts. The first part of the questionnaire focuses on the assessment of job psychosocial burden. The second part contains questions that should reveal to what extent the burnout syndrome occurs in the respondents. The first 5 questions are identification ones. The other questions are closed; the respondents had the opportunity to mark only one answer that was closest to their personal opinions. The practical part presents, in various graphs and tables, the results of the questionnaire survey. They were processed using the OpenOffice.org Calc program. The Excel 2007 MS Office program, a chi-square test, was used for the statistical evaluation of the data. By evaluating the results I found out that the set hypothesis H1, implying that nurses and social workers in medical institutions for long-term patients and in residential social services for seniors perceived the elements of psychosocial burden, was not confirmed. Hypothesis H2, that the risk is perceived more by the staff working in the field for more than 11 years, was not confirmed. Hypothesis H3, saying that the burnout syndrome threatens the staff aged above 41 working in the field, was not confirmed. In my thesis, I tried to present a certain look, a comparison of two professions that have much in common but also differ in many ways. The information can provide a stimulus and inspiration for further research; it may be a basis for further studies and research in this field, practical use, or it may be just a cause for reflection.

Klíčová slova

pomáhající profese, psychosociální zátěž, sociální pracovník, stres, syndrom vyhoření, zátěž, zdravotní sestra

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 8. 2011

Zveřejnit od: 16. 8. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Rehabilitace / Rehabilitační - psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory