Osoba rozhodce z pohledu zákona o rozhodčím řízení

Mgr. Jakub Šváb

Diplomová práce

The Position of the Arbitrator According to the Arbitration Act 1994

Anotace:

Rozhodčí řízení je v současnosti jednou z nejvyužívanějších forem řešení sporů, jak ve vnitrostátní tak v mezinárodní sféře. Je formou natolik využívanou, že lze již hovořit o konkurenci soudnímu řízení. Proto je značně překvapující, jak malé množství, malý rozsah se v odborné literatuře věnuje problematice pro rozhodčí řízení stěžejní, otázce, bez jejíhož zodpovězení rozhodčí řízení nemůže fungovat – otázce osoby rozhodce a jeho pozice v rozhodčím řízení. V této práci se zaměřím právě na zodpovězení této otázky, sběr poznatků v národní i mezinárodní odborné literatuře, jejich analýzu a následný analytický výstup, jenž by měl čtenáři poskytnout odpovědi právě na otázky týkající se rozhodčího tribunálu. Pro pochopení současného pojetí arbitráže je nevyhnutelně nutné porozumět, či alespoň nahlédnout do historického vývoje, historických kořenů arbitráže v národní i mezinárodní rovině. Tento historický exkurs je náplní první kapitoly, provádějící nás všemi historickými epochami, od starověkého Řecka a Říma s jejich mandatorní arbitráží, přes středověká tržiště a arbitráže trhovců až po počátky, kořeny moderního pojetí arbitráže v době osvícenství. Též si přiblížíme historii arbitráže v českých zemích. Jelikož pro pochopení podstaty rozhodčí funkce je třeba též porozumět základům rozhodčího řízení jako právního institutu sui generis, je nezbytné zopakovat též základní otázky rozhodčího řízení jako celku. V druhé kapitole se proto vynasnažím přiblížit čtenářům arbitráž a její jednotlivá specifika, provedu čtenáře náhledy jednotlivých výchozích koncepcí na arbitráž a nepřímo je seznámím s problémem battle of theories a pokusím se arbitráž uchopit, definovat na základě pojmových znaků společných všem teoriím. Zaměřím se přitom jak na kontraktuální základ arbitráže, tak na její právní zakotvení a pokusím se též poskytnout čtenáři krátký exkurs do problematiky mezinárodní arbitráže, resp. rozhodčího řízení s mezinárodním prvkem, a definovat co vlastně mezinárodní prvek je. Ve třetí kapitole se zaměřuji na obecnou podstatu rozhodčí funkce, procesní nezávislost rozhodce, právní základ arbitráže, obecně přiblížím čtenáři otázku rozhodčí smlouvy a kontraktuální základ arbitráže jako takový, prozkoumám rozhodčí funkci z pohledu principu due process a podívám se blíže na procesní autoritu rozhodce. Výstupem z této kapitoly je definice, která by čtenáři měla usnadnit pochopení funkce rozhodce pro účely rozboru v dalších kapitolách. Kapitoly 4-6 pak pojednávají o jednotlivých fázích a specifických rysech rozhodčí funkce v rámci jednotlivých fází rozhodčího řízení. V rámci těchto jednotlivých fází se zeměřuji především na bližší průzkum konsenzuálního základu arbitráže, vztah rozhodce a stran v jednotlivých fázích řízení, práva a povinnosti rozhodce v jednotlivých fázích řízení a na zakotvení rozhodčí funkce a rozhodčího řízení jako celku v národních právních řádech a mezinárodním právním pořádku, jakož i v rozhodovací praxi soudních a jiných institucí. Čtenář má tedy příležitost seznámit se blíže s problemaikou vzniku funkce rozhodce, platnosti rozhodčí smlouvy mj. s ohledem na specifické problémy spotřebitelských smluv, jmenování rozhodce stranami, přijetí funkce tímto rozhodcem, přičemž v těchto bodech se znovu vracím ke kontraktuální povaze vztahu rozhodce a stran a tuto otázku se snažím analyzovat a vyslovit závěr poskytující čtenáři dostatečnou odpověď na tuto otázku, bližší pohled věnuji též otázce pravomoci rozhodce přezkoumat vlastní pravomoc, tedy doktríně competence-competence,

Anotace:

kdy tento rozbor by měl čtenáři opět přiblížit specifickou roli arbitráže v rámci forem řešení sporů. Čtenáři se též snažím poskytnout vhled do problému práva na odmítnutí sporu rozhodcem, kdy ho seznamuji se všemi specifiky, se kterými je toto právo spojeno, s jeho mezemi a případnými nežádoucími vlivy tohoto práva na rozhodčí řízení. V další kapitole provádím čtenáře rozhodčí funkcí v její autoritativní podstatě, přičemž se zaměřuji na pravomoci rozhodce ve fázi vlastního řízení, jeho povinnosti, meze těchto práv a povinností a mj. se snažím blíže prozkoumat vztah rozhodce a stran v této fázi a zjistit, v jaké míře mají strany vliv na řízení v této jeho fázi a v jaké míře je tento vliv přenesen na rozhodce. V poslední kapitole pak uzavírám své zkoumání vztahu rozhodce a stran a především prozkoumám otázku odpovědnosti rozhodce z výkonu své funkce a jeho imunity, jež mu je svěřena za účelem zachování principu due process a jeho procesní nezávislosti, a která však má své meze právě s odpovědnosti rozhodce z výkonu rozhodčí funkce. Rozhodčí funkce je skutečně velmi komplexní otázkou a problémem mnohem širším, než by se dal obsáhnout do mé již tak přehnaně rozsáhlé práce. Přesto jsem se o to pokusil a do jaké míry tento (snad až přehnaně) ambiciózní pokus uspěl či selhal, je na posouzení čtenáře.

Abstract:

Arbitration is one of the most used forms of dispute resolution nowadays, in national as well as international field of practice. In fact, it is a form so widely used one can even talk about competition to ordinary state courts‘ proceedings. Therefore, it seems quite surprising that so few literature is devoted to the problem so important, basical for the arbitration, to answering the question that without finding the proper answer has the power to cease the arbitration proceedings to work – the question of the arbitrators and their position in the arbitration and arbitration proceedings. In my thesis I am targeting to bring the answers to this questions, to collect the information in the national and international law literature field, to analyze the sources‘ opinions and to provide the analytical output, which should provide the reader with the answers regarding the arbitral panel. To understand the modern concept of arbitration it is necessary to understand or at least to provide the insight to the historical genesis, to the roots of arbitration in both the national and international sphere. This historical insight is the topic of the first chapter, guiding the reader through the ages, from the Ancient Greece and Rome with their mandatory arbitration, through the medieval marketplaces and the marketeers‘ litigations to the beginnings of the modern arbitration proceedings during the Age of Enlightenment. Also, I go through the history of arbitration in the Czech region. Because for proper understanding of the essence of the arbitrator’s function it is necessary to understand the basics of the arbitration as the institute sui generis, I shall repeat these basic questions in the next chapter. Chapter two is therefore aiming to provide the reader with the insight to the specific problems of the arbitration, question of theories of arbitration and so-called battle of theories, consensual and legislatory basis of the arbitration and to introduce the reader to the problems of the international arbitration on the basis of the definition of its‘ international character. The third chapter is aimed at the common essence of the arbitrator’s function, procedural independence of the arbitrator, legal basis of the arbitration, basic insight into the problem of the arbitration agreement and contractual basis of the arbitration as a whole, question of the due process principle regarding to the arbitrator’s function and the procedural autonomy of the arbitrator. The final output of this chapter is the definition, which should ease the reader the understanding of the basics of arbitrator’s function for the needs of following chapters. Chapters 4 to 6 deal with the phases of the arbitration proceedings and the individual problems of the arbitrator’s function connected with each phase. Within the framework of each phase I try to explore the consensual basis of the arbitration, relation of the arbitrator and the parties of arbitration proceedings in each phase, rights and duties of arbitrators in each phase and the legal basis of the arbitration in the national legal systems and international legal order, as well as the practice of the courts and other institutions. Reader has the opportunity to familiarize himself with the questions of the formation of arbitral panel, validity of the arbitration agreement regarding for example to the specific problems of consumer contracts, appointment of the arbitrator by parties and acceptance of the arbitrator’s burden, while in addressing these topics I am trying to analyze the question of the contractual basis of the relation of the arbitrators and parties of the arbitration and to provide the reader with the sufficient answer to this question. Also I look closer to the question of the competence-competence theory, whereas this close-in should provide the reader with even more insight into the specific position of arbitration among the dispute resolution forms. Lastly I try to present

Abstract:

the reader the problem of the arbitrator’s right to refuse to arbitrate, whereas I shall try to familiarize the reader with all the specific problems and the borders of this right, as well as the unfavourable effects of enforcing this right to the arbitration proceedings. In the next chapter I lead the reader through the arbitrator’s function in its autoritative essence, whereas I aim to define the rights and the powers of the arbitrator in the procedural phase of the proceedings, arbitrator’s duties, borders of this rights and duties and also to take a closer look at the relation of the arbitrator and parties of arbitration in this phase and to find out what influence do the parties have to the proceedings in this phase and what degree of influence is transferred into the hands of arbitrator. In the last chapter, I close my survey of the relation of arbitrator and parties and most of all I try to address the question of arbitrator’s liability and his immunity, which is entrusted to him to ensure the preservation of the due process principle in the proceedings and which has its borders in the aforementioned arbitrator’s liability. Arbitrator’s function is really very complex question and a problem much deeper than this thesis, way too extensive in fact, can ever offer to define. Nevertheless I tried to against all odds and to which effect my (maybe too high) ambitions succeeded or failed is up to the reader’s discretion.

Klíčová slova

Rozhodčí řízení, Rozhodce, Rozhodčí smlouva, Procesní autorita, Due process, Receptum arbitrii, Arbitrator’s contract

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 31. 3. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 11. 5. 2010
• Vedoucí: prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc.
• Oponent: JUDr. Jiří Valdhans, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo