Stres u psů, vliv stresu na asistenční psy

Lucie Ležalová

Bakalářská práce

Dogs’ stress, the impact of stress on assistance dogs

Anotace:

Stres je nespecifická fyziologická reakce organismu na vnější a vnitřní hrozby, které na něj působí. Lze jej podle účinků na organismus klasifikovat na eustres a distres a podle délky působení stresorů na akutní a chronický. Pokud centrální nervový systém organismu detekuje potencionální hrozbu pro homeostázu, dojde k aktivaci stresové reakce. Jedná se o komplex nespecifických odpovědí organismu chránící jedince před vlivy stresoru. Na stresor poté reagují dva fyziologické systémy, systém sympato-adreno-medulární (SAM) a hypotalamo-hypofyzární (HPA). Systém SAM uvolňuje katecholaminy (adrenalin a noradrenalin), které připravují organismus na působení stresoru. Osa HPA spojuje centrální nervový systém s hormonálním systémem, pomáhá organismu se přizpůsobit a stimuluje uvolňování glukokortikoidů. Stresová odpověď je u každého jedince značně individuální. Tato rozdílnost může být způsobena aktuálním stavem jedince a jeho temperamentem, či sociálními nebo environmentálními podmínkami. Cílem práce bylo popsat fyziologické a behaviorální projevy stresu u psů a shrnout vědecké poznatky týkající se vlivu stresu na asistenční psy. Fyziologické projevy stresu se určují měřením hladin specifických hormonů. Mezi hormony vylučované během stresu patří glukokortikoidy, které pomáhají zvířeti zvládnout krátkodobý stres, avšak při dlouhodobém působení se stávají maladaptivní a mohou vést k onemocněním. Hlavním glukokortikoidem uvolněným během stresové reakce u psů je kortizol. Kortizol má řadu funkcí. Uvádí do pohotovosti zdroje poskytující energii. Jeho hlavním úkolem je zvýšení koncentrace glukózy. K jeho uvolňování dochází v denním rytmu v několika impulzech. To může mít vliv na jeho koncentraci při měření. Hladiny kortizolu lze měřit z krve, slin, srsti, moči, výkalů či mléka. Optimálně by metoda měla být neinvazivní, aby psovi nezpůsobila stres a neovlivnila tak výsledky měření. Stres lze také hodnotit pomocí behaviorálních projevů, mezi které patří například nervozita, agresivita, močení a zvracení. Tyto projevy se mohou objevit, přestože pes ve stresu není. Individuální chování proto musí být zohledněno s kontextem. Pro správné určení životních podmínek psů je vhodné fyziologické a behaviorální projevy a změny popsat současně. Asistenční psi jsou speciálně vycvičeni pro podporu osob se zrakovým, sluchovým, tělesným a mentálním postižením. Dále nalézají uplatnění u jedinců se záchvatovými onemocněními. Mohou provádět řadu úkolů, které osoba se zdravotním postižením nemusí být schopna plnit samostatně. Tím poskytují zvýšenou nezávislost. Zároveň mají pozitivní vliv na psychiku člověka. Avšak při spolupráci s člověkem mohou být stresováni. Stres ovlivňuje nejen zdravotní stav asistenčních psů, ale také kvalitu jejich práce. Je nutné stále zdokonalovat znalosti o stresu, využívat nejnovější neinvazivní metody pro sledování stresu a hledat nové stresové markery.

Abstract:

Stress is a non-specific physiological response of an organism to external and internal threats that affect it. It can be classified according to the effects on the organism to eustress and distress and according to the duration of stressors to acute and chronic. If the body's central nervous system detects a potential threat to homeostasis, a stress response is activated. It is a complex of non-specific responses of the organism protecting individuals from the effects of stressors. Two physiological systems then respond to the stressor, the sympatho-adreno-medullary (SAM) and hypothalamic-pituitary (HPA). The SAM system releases catecholamines (adrenaline and noradrenaline), which prepare the body for the effects of stressors. The HPA axis connects the central nervous system with the hormonal system, helps the body to adapt and stimulates the release of glucocorticoids. The stress response is highly distinctive for each individual. This difference can be caused by the current state of the individual and his temperament, as well as social or environmental conditions. The goal of the work was to describe the physiological and behavioral manifestations of stress in dogs and to summarize the scientific knowledge about the effect of stress on assistance dogs. Physiological manifestations of stress are determined by measuring levels of specific hormones. Hormones secreted during stress include glucocorticoids, which help the animal cope with short-term stress, but become maladaptive during long-term exposure and can lead to disease. The major glucocorticoid released during the stress response in dogs is cortisol. Cortisol has a number of functions. One of them is to put energy sources on standby. Its main task is to increase the concentration of glucose. It is released in a daily rhythm in several impulses. This can affect its concentration when measured. Cortisol levels can be measured from blood, saliva, hair, urine, feces and milk. Optimally, the method should be noninvasive so as not to cause stress to the dog and thus not affect the measurement results. Stress can also be assessed through behavioral manifestations, such as nervousness, aggression, urination, and vomiting. These symptoms can occur even though the dog is not stressed. Therefore, individual behavior must be considered in context. To correctly determine the living conditions of dogs, it is appropriate to describe the physiological and behavioral manifestations and changes simultaneously. Assistance dogs are specially trained to support people with visual, hearing, physical and mental disabilities. Furthermore, they are useful to individuals with seizure disorders. They can perform a number of tasks that a person with a disability may not be able to perform on his own. This provides increased independence. At the same time, they have a positive effect on the human psyche. However, they can be stressed when working with a person. Stress not only affects the health of assistance dogs, but also the quality of their work. It is necessary to constantly improve knowledge about stress, use the latest noninvasive methods for monitoring stress and look for new stress markers.

Klíčová slova

pes, stres, HPA, SAM, asistenční aktivity se zvířaty

Keywords

dog, stress, HPA, SAM, assistance activities with animals

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 5. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zootechnika / Zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty