Studium genetické diverzity kolonií Pectinatella magnifica

Bc. Vendula MORAVCOVÁ

Diplomová práce

Study of genetic diversity of colonies Pectinatella magnifica

Anotace:

Pectinatella magnifica je sladkovodním organismem žijícím v koloniích, které lze často nalézt přisedlé na ponořených částech/větvích příbřežních rostlin, ale také kamenech, samotném dně či volně ve vodě. Obývá především oligotrofní až mezotrofní vody, ve kterých teplota během roku dosahuje 20°C. Poprvé byla nalezena a popsána v oblasti Filadelfie roku 1851 Josephem Leidym. Ačkoliv je původním místem výskytu Severní Amerika, v současné době je známá jako invazní organismus i na dalších kontinentech. V Evropě byl první výskyt zaznamenán již v 80. letech 19. století v okolí Hamburku, kam byla dopravena pravděpodobně na trupech lodí. V České republice se první zaznamenaný výskyt datuje v první polovině 20. století a to v povodí Vltavy a Labe. Nejčastější způsob šíření je umožněn především pomocí vnitřních pupenů, tzv. statoblastů, opatřených háčky, díky kterým se mohou přichytit na jakýkoliv podklad, což umožňuje snadnou distribuci i na velké vzdálenosti skrze jinak obtížný terén. Tato práce využívá techniky AFLP k vyhodnocení genetické diverzity kolonií odebraných na území CHKO a BR Třeboňsko a to na vodních nádržích Veselí I, Staňkovský, Nový Kanclíř, Cep, Vlkov a Nový Lipnický z pohledu let i geografie.

Abstract:

Pectinatella magnifica is a colony of freshwater organisms, which are most often found on the submerged parts/branches of coastal plants, but also fixed to stones, growing at the bottom of ponds, or free - floating. These organisms can be found mostly in oligotrophic to mesotrophic waters, and appear to thrive in temperatures that reach 20°C during colonisation. They were first found and described in Philadelphia in 1851, by Joseph Leidy. Although Pectinatella magnifica originates from North America, it has now become an invasive species on the other continents. The first recorded occurrence in Europe was during the 1980s in Hamburg, where it was probably transported on ships' hulls. In the Czech Republic it was recorded for the first time in rivers Vltava and Labe in the first half of the 20 th century. The most common method of its propagation is through internal buds, called statoblasts, fitted with hooks that make it able to cling to any surface, and allow easy distribution over long distances and otherwise impossible terrain. This study uses AFLP analysis of statoblast DNA to analyse the genetic diversity within P. magnifica colonies themselves, changes over time, and between different sites within the Protected Landscape Area (PLA) and a Biosphere Reserve (BR) of Třeboňsko, namely ponds Veseli I, Staňkovský, Nový Kanclíř, Cep, Vlkov and Nový Lipnický.

Klíčová slova

Pectinatella magnifica, statoblasty, zooidy, DNA, analýza AFLP

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 4. 2015

Zveřejnit od: 24. 4. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Lenka Havlíčková, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zemědělská fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Zemědělské inženýrství / Zemědělské biotechnologie