Využití alternativních zdrojů proteinu ve výživě králíků

Bc. Peter Šufliarský

Diplomová práce

Use of alternative sources of protein in rabbit nutrition

Anotace:

Cílem práce bylo zhodnocení vlivu krmné směsi s hmyzí moučkou jako zdroje bílkovin ve srovnání ze sojovým extrahovaným šrotem na vybrané parametry užitkovosti a jatečné hodnoty králíků. Do sledování bylo zařazeno celkem 30 brojlerových králíků genotypu Hyplus (PS 19 x PS 39), kteří byli odstaveni ve 32 dnech věku. Králíci byli náhodně rozděleni do 2 skupin podle zkrmované krmné směsi, a ustájeni do klecového systému z bodově svařovaného pozinkovaného drátu. Hustota osazení byla 0,45 m2/ks. Králíci byli vykrmováni do 79. dne věku. Polovině králíkům byla zkrmována kontrolní granulovaná kompletní krmná směs (zdrojem dusíkatých látek sójový extrahovaný šrot) a druhé polovině granulovaná kompletní krmná směs se zdrojem dusíkatých látek v podobě hmyzí moučky (potemník moučný – Tenebrio molitor). Živá hmotnost na konci sledování, v 79 dnech věku, byla neprůkazně vyšší (o 124 g) u králíků kontrolní skupiny (3213 g) v porovnání se skupinou králíků přijímajích krmnou směs s hmyzí moučkou (3089 g). Celkový přírůstek živé hmotnosti za celé období sledování byl neprůkazně vyšší u kontrolní skupiny králíků (2471 g), kdežto u králíků s příjmem krmné směsi s hmyzí moučkou byl 2353 g. Průměrný denní přírůstek živé hmotnosti byl opět neprůkazně vyšší u kontrolní skupiny králíků (52,2 g), oproti králíkům s příjmem krmné směsi s hmyzí moučkou (49,9 g). Signifikantní (P = 0,0466) diference mezi skupinami králíků byly u průměrné denní spotřeby krmiva, kdy průkazně vyšší byla u králíků kontrolní skupiny (180,1 g), na druhou stranu nižší u králíků pokusné skupiny (166,9 g). Na konci sledování bylo pro porovnání jatečné hodnoty náhodně vybráno 10 králíků z každé skupiny. U většiny parametrů nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, pouze u podílu přední a střední části z referenční hmotnosti byl shledán průkazný rozdíl mezi skupinami králíků. Neprůkazně vyšší porážková hmotnost byla u králíků kontrolní skupiny (3213 g) v porovnání s králíky, kteří přijímali krmnou směsí s hmyzí moučkou (3089 g). Neprůkazně vyšší byla zjištěna hmotnost jatečně opracovaného trupu za tepla i za studena, stejně jako referenční hmotnost u králíků z kontrolní skupiny (1934 g, 1886 g, 1528 g, resp.) v porovnání s králíky krmenými krmnou směsí s hmyzí moučkou (1857 g, 1812 g, 1466 g, resp.). Hypotéza, že složení krmných směsí neovlivní parametry výkrmnosti a jatečné hodnoty, nebyla zcela potvrzena. Zkrmování hmyzí moučky jako náhrady tradičního zdroje bílkovin se zdá být opodstatněné.

Abstract:

This study evaluated the effects of feed with insect meal as a source of protein compare to soybean meal on selected performance and carcass parameters of the rabbits. A total of 30 broiler rabbits Hyplus genotype (PS 19 x PS 39) weaned at 32 days of age were used. Rabbits were randomly divided into 2 groups, each group with different source of protein in feed, and housed in a cage system of spot welded galvanized wire. Rabbits were fattening to 79 days of age. One group of rabbits was fed with control granulated complete feed (crude protein source soybean meal) and the other group with granulated complete feed with a source of crude protein as insect meal (mealworm – Tenebrio molitor). The live weight at the end of fattenig period, at 79 days of age, was nosignificantly higher (by 124 g) in the control group (3213 g) compared to the group of rabbits receiving the insect meal feed (3089 g). Total live weight gain over the entire fattenig period was nonsignificantly higher in the control group (2471 g), whereas (2356 g) in insect meal fed rabbits. The average daily weight gain was as well nonsignificantly higher in the control group (52.2 g), compared to rabbits receiving a feed with insect meal (49.9 g). Significant (P = 0.0466) differences between the groups were for the average daily feed intake, with significantly higher in the control group (180.1 g), on the other hand, the lowest in the experimental group (166.9 g). At the end of the fattening period at 79 days of age, 10 rabbits from each group were randomly selected for carcass traits evaluation. For most parameters, non significant differences were found, only a significant difference was found in proportion of the fore part and itermediate part of the reference body weight between groups. Nonsignificantly higher slaughter weight was for control group (3213 g) compared to rabbits fed insect meal feed (3089 g). Both hot and cold slaughter weights as well as reference weight of the control group (1934 g, 1886 g, 1528 g, respectively) were found to be nonsignificantly higher compared to rabbits fed insect meal feed (1857 g, 1812 g, 1466 g, respectively). Hypothesis, that feed composition will not affect parameters of the performance and carcass traits value has not been fully confirmed. Feeding insect meal as a replacement for traditional protein source seems to be justified.

Klíčová slova

králík, růst, spotřeba krmiva, jatečná hodnota, hmyz

Keywords

rabbit, growth, feed intake, carcass traits value, insect

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Lukáš Zita, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce