Obnova historických polních cest

Bc. Olga Malcová, DiS.

Diplomová práce

Renewal of historic country dirt roads

Anotace:

Cesty tvořily odpradávna pavučinu vazeb mezi lidskými sídly. Byly důležité pro pohyb lidí, přesun zboží, pro výrobu, obchod, kulturu. Ke každé chalupě, ke každému poli vedla alespoň pěšina. Vznikaly přirozeně nebo byly budovány záměrně. Byly opravovány, rozšiřovány, obnovovaly se a zanikaly, podle toho, jak se vyvíjely potřeby lidí. Zanikání polních cest započalo scelováním družstevních lánů v padesátých letech a stále pokračuje. Většina cest zanikla rozoráním. Podíváme-li se na staré katastrální mapy z 19. století, málokde bychom nalezli nečleněné velkoplošné lány jako dnes. Velké, nedělené plochy intenzivně obhospodařovaných polí, které přispívají k degradaci půdy, zvyšují výpar, znemožňují ukládání podzemní vody a představují nehostinná místa pro většinu rostlin a živočichů včetně člověka jsou dnes velkým problémem. Právě tak absence drobné rozptýlené zeleně, rybníčků, mokřadů, potoků, remízků, mezí a polních cest doprovázených stromořadími. Cesty se stromořadím jsou snad jedním z nejkrásnějších a nejdůležitějších „vynálezů lidí v krajině“. Dříve měly velký význam pro viditelnost cesty z daleka a poskytnutí stínu lidem procházejícím krajinou. Dnes je vysazování stromů podél cest mnohde jedinou možností, jak oživit fádní zemědělskou krajinu, zlepšit její prostupnost, vodní režim a biodiverzitu. Obnova polních cest a liniové zeleně je důležitá pro zvládání problémů, které na nás klade přicházející změna klimatu. Právě práce s krajinou by měla být mocným nástrojem při změně dosavadního srážkového režimu a častějším výskytu intenzivních srážek zvyšujících riziko vodní eroze půd. Co bychom tedy měli dělat, abychom následky klimatické změny v krajině omezili? V první řadě navracet stromy a protierozní prvky do zemědělské krajiny.

Abstract:

Since ancient times, roads have formed a web of links between human settlements. They were important for the movement of people, for the movement of goods, for production, trade and culture. At least there was a footpath leading to every cottage, to every field. They arose naturally or were built intentionally. They were repaired, extended, renewed, and disappeared as people's needs evolved. The disappearance of field roads began with the consolidation of cooperative fields in the 1950s and is continuing. Most of the roads were destroyed by plowing. If we look at old cadastral maps from the 19th century, we would rarely find unarticulated large-scale fields as today. Large, undivided areas of intensively farmed fields, which contribute to soil degradation, increase evaporation, prevent groundwater storage, and represent inhospitable places for most plants and animals, including humans, are a major problem today. As well as the absence of small scattered greenery, ponds, wetlands, streams, hedgerows, borders, and field paths accompanied by tree alleys. Paths with tree alleys are perhaps one of the most beautiful and important "inventions of people in the landscape". Previously, they were of great importance for the visibility of the road from afar and providing shade to people passing through the landscape. Today, planting trees along roads is often the only way to revive drab agricultural landscapes, and improve their permeability, water regime, and biodiversity. The restoration of dirt roads and linear greenery is important for coping with the challenges posed by the coming climate change. It is the work with the landscape that should be a powerful tool in changing the current rainfall regime and the more frequent occurrence of intense precipitation increasing the risk of water erosion of soils. So what should we do to limit the effects of climate change on the landscape? First of all, to return trees and anti-erosion elements to the agricultural landscape.

Klíčová slova

biodiverzita, eroze, vodní režim, paměť krajiny, krajina

Keywords

landscape, biodiversity, erosion, water regime, landscape memory

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 5. 2024
• Vedoucí: doc. Ing. arch. Jan Vaněk, CSc.
• Oponent: Eva Jakubcová, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / specializace:
Zemědělství a rozvoj venkova / Rozvoj venkovského prostoru