Trapno v autorském dokumentárním filmu

Kristýna Kopřivová

Bachelor's thesis

"Embarrassment" in author documentary film

Abstract:

Trapno představuje extrémní pól humoru a v současné době jej můžeme klasifikovat jako estetickou kategorii. Do určité doby byla přítomnost trapna v umění a později ve filmu leda nechtěná. Nicméně s příchodem moderny se situace mění, od 60. a 70. let se umění a film, především nová vlna, vymezuje vůči kýči a jde trapnosti naproti. Zahrnuje ji do sebe jako hodnotu. Ve filmech 60. let tak dochází ke zlomu: k boření představy, že hlavní hrdinové nemají být trapní. Spíše naopak. Jak je tomu ve filmu dokumentárním? Na trapno v dokumentárním filmu zde bude nahlíženo východiskem Žižkových úvah o strukturálním násilí- ztrapnění subjektu jakožto použití mocenského nástroje, jakožto nejzazšího způsobu, jak se autor vztahuje k subjektu (a jako k "malému druhému") - jak ukázat negativitu/nesmyslnost/směšnost subjektu/dotyčného protagonisty (nebo i antagonisty, příp. kterékoli postavy). Kdy se však jedná o pokrytectví nebo zoufalost dokumentaristy film „zachránit“ na úkor subjektu (protagonisty, antagonisty, jiné postavy) a kdy tento mechanismus pomáhá rozkrývat a portrétovat širší souvislosti nebo hlubší příčiny? Ve své bc. práci se pokusím na otázku odpovědět prostřednictvím několika příkladů – prostřednictvím několika scén (českých) dokumentárních filmů.

Abstract:

Embarrassment represents the extreme pole of humor and, nowadays, can be classified as an aesthetic category. Until certain times, the presence of embarrassment in the art and later in the film had been considered as rather unintended. However, within the onset of modernism, the attitude has changed: since 60´ and 70´ art and film (particularly the New Wave), embarrassment becomes a part, or rather a certain value, of the art work. The Films of 60´ question and disturb the idea that protagonists are not supposed to be embarrassing, rather vice versa. How is it as for documentary film?In this bachelor work, embarrassment in documentary film will be deployed through the prism of Slavoj Žižek´s reflections on structural violence: to embarrass a subject as a use of a power tool, as the ultimate way how to relate to the subject, i.e. how to depict negativity/ meaninglessness/ rudiculousness of the subject/protagonist (antagonist etc.). In which case is such method rather hypocrisy, despair of the author/documentarist to support the film´s attractiveness at the expense of the subject (protagonist, antagonist etc.) and in which case does this method help to uncover and portray wider context or deeper grounds of the portrayed situation/phenomenon? In my bachelor work, I will try to answer this question through a few examples – i.e. through a few scenes in (Czech) documentary films.

Keywords

trapnost

Keywords

česká kinematografie

Keywords

analýzy filmových děl

Keywords

televizní tvorba

Keywords

komično

Keywords

dokumentární film

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 9. 8. 2021

Thesis defence

• Date of defence: 13. 9. 2021
• Supervisor: Antonín Dolák
• Reader: Jan Rousek

Akademie múzických umění v Praze

Filmová a televizní fakulta

Bachelor programme / field:
Filmové, televizní a fotografické umění a nová média / Dokumentární tvorba