Prohloubilo euro koronavirovou krizi na Slovensku v roce 2020?

Karel Pokorný

Bakalářská práce

Has the euro deepened the coronavirus crisis in Slovakia in 2020?

Anotace:

Bakalářská práce hodnotí dopady měny a měnové politiky Evropské centrální banky na pandemickou krizi onemocnění COVID-19 na Slovensku v roce 2020. Autor hodnotí úlohu měnové politiky, řízené Evropskou centrální bankou a také úlohu eura jako makroekonomického destabilizačního prvku pro Slovensko. Práce využívá komparaci s Českou republikou. Teoretická část práce charakterizuje pandemickou krizi a její dopady, dále definuje negativní agregátní šoky v ekonomice. Teoretická část také popisuje fiskální a měnovou politiku. Praktická část jako první řeší problematiku Slovenska a jeho vstupu do eurozóny, a porovnává ji s pohledem České republiky na eurozónu. Další část analyzuje kroky měnové politiky Evropské centrální banky v roce 2020 a porovnávají se s kroky České národní banky. Další část práce ukazuje význam nástrojů obou měnových politik a měny na vývoj HDP a veřejného dluhu na Slovensku a v České republice. Hlavní faktor v době krize, byla plošná opatření a jejich důsledky. Z tohoto důvodu je těžké vyvodit, zda měla měna takový význam, že dokázala krizi více prohloubit. Práce ale ukazuje negativní vztah mezi centrálně řízenou měnou a měnovou politikou s ekonomický vývojem Slovenska. Důvodem byly především omezené možnosti měnové politiky Evropské centrální banky, což bylo zapříčiněno dlouhotrvající recesí eurozóny před pandemickou krizí. Na základě zjištěných údajů, lze konstatovat, že malá otevřená ekonomika jako je Slovensko, která je do značné míry závislá na zahraničním obchodě, může více těžit z vlastní autonomní měnové politiky a vlastní měny s plovoucím kurzem. Na zjištěných datech jde vidět rychlejší růst ekonomiky České republiky po první vlně pandemie. Z práce lze usoudit, že Česká národní banka dokázala pružně a přímo cílit své nástroje na negativní agregátní šoky v domácí ekonomice.

Abstract:

The bachelor thesis assesses the impact of the European Central Bank's currency and monetary policy on the COVID-19 pandemic crisis in Slovakia in 2020. The author assesses the role of monetary policy, managed by the European Central Bank, as well as the role of the euro as a macroeconomic destabilizing element for Slovakia. The work uses a comparison with the Czech Republic. The theoretical part of the thesis characterizes the pandemic crisis and its effects, further defining negative aggregate shocks in the economy. The theoretical section also describes fiscal and monetary policy. The practical part is the first to address the issue of Slovakia and its entry into the euro area, comparing it with the Czech Republic's view of the euro area. The next section analyzes the european central bank's monetary policy steps in 2020 and compares with those of the Czech National Bank. The next part of the work shows the importance of the instruments of both monetary policies and the currency on the development of GDP and public debt in Slovakia and the Czech Republic. The main factor in times of crisis was the sweeping measures and their consequences. For this reason, it is hard to conclude whether the currency was of such importance that it was able to deepen the crisis more. But the work shows the negative relationship between centrally managed currency and monetary policy with slovakia's economic development. This was mainly due to the limited monetary policy options of the European Central Bank, which was caused by the prolonged recession of the euro area before the pandemic crisis. Based on the data found, it can be concluded that a small open economy such as Slovakia, which is largely dependent on foreign trade, can benefit more from its own autonomous monetary policy and its own currency with a floating exchange rate. The data reveals faster growth in the Czech Republic's economy after the first wave of the pandemic. From its work, it can be concluded that the Czech National Bank was able to flexibly and directly target its instruments for negative aggregate shocks in the domestic economy.

Klíčová slova

euro, eurozóna, měna, koronavirová krize, makroekonomické dopady

Keywords

euro, eurozone, currency, coronavirus crisis, macroeconomic effect

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 8. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 6. 9. 2022
• Vedoucí: Milan Bednář
• Oponent: Šárka Pikhartová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářský studijní program:
Národní hospodářství