Rekonstrukce a model postglaciálního šíření olší podrodu Alnus v Evropě

Bc. Hana Jelenová

Master's thesis

Reconstruction and model of postglacial spread of subgenus Alnus in Europe

Abstract:

Postglaciální migrace dřevin je stále opředena mnoha paradoxy a nejasnostmi, které doposud nebyly vyřešeny u mnoha evropských druhů. Takovým případem jsou mokřadní dřeviny podrodu Alnus, jenž se dle fosilních záznamů rozšířily po celé Evropě během posledního glaciálu velmi rychle. Cílem této diplomové práce je odhalení jejich migračního potenciálu, a to za pomoci empirického hodnocení interpolovaných pylových dat (interpolace metodou IDW) a simulačního modelu založeného na ekologických vlastnostech druhu. Zatímco výsledkem interpolovaných map jsou rychlosti podobné již dříve odhadovaným rychlostem, výsledky simulačního modelu již těmto rychlostem odpovídají pouze za specifických extrémních podmínek prostředí u A. incana. Důvodem může být přizpůsobení jejích semen k anemochorii, neboť simulační model potvrdil jejich dobrý potenciál šířit se větrem. Oproti tomu v případě A. glutinosa výsledky modelu nepotvrzují schopnost se dostatečně rychle šířit pomocí větru, pozorované rychlosti je proto třeba vysvětlit jinak. Jednou z možností je šíření pomocí řek, což naznačuje i vizualizace migračních linií společně s říčními sítěmi. Součástí modelu také bylo odhalení ekologických vlastností, které souvisejí s migračním potenciálem. V rámci parametrizace modelu se prokázala A. glutinosa co se týče očekávaného počtu potomků podstatně lepší než A. incana, přesto v anemochorním modelu hrála hlavní roli padavost a generační čas, který byl u A. incana kratší, a z toho důvodu je patrně schopna se šířit rychleji než A. glutinosa.

Abstract:

Many paradoxes exist about postglacial tree migration and they dont solve for many European trees. One example is wetland trees subgenus Alnus, which spread across Europe during the last glacial very quickly according to fossil records. The aim of this thesis is detection their migration potential, with the help of empirical evaluation of interpolated pollen data (interpolation method IDW) and a simulation model based on environmental characteristics of the species. The results of interpolated maps are similar to the rate previously estimated speed and the results of simulation model achieve these speeds only by A. incana but with specific extreme environmental conditions. The mason of this may be adapting its seeds to anemochorii because the simulation model confirmed their good potential to spread by the wind. Results of model for A. glutinosa don´t confirm the ability to rapidly spread by the wind and the observed rate must have another explanation. Maybe rivers can explain the empirical spread rate. This suggests visualization of migration lines and river networks.The model has also been disclosure of environmental properties that are related to migration potential. Within the parameterization of the model is demonstrated, that R0 of A. glutinosa is significantly better than A. incana. But main parameters of anemochory model are terminal velocity and generation time, which is shorter by the A. incana, and therefore is probably able to spread faster than A. glutinosa.

Keywords

anemochorie, hydrochorie, Pleistocén, šíření, glaciální refugia, Alnus

Keywords

Alnus, spread, anemochory, hydrochory, Pleistocene, glacial refugium

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 15. 12. 2016

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Vojtěch Barták, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Environmental Sciences

Master programme / field:
Engineering Ecology / Nature Conservation