Vliv velikosti plochy na výskyt diagnostických druhů slatinných pramenišť

Bc. Tereza Náhlíková

Diplomová práce

Effect of plot size to the occurrence of diagnostic species of spring fens

Anotace:

Práce se zabývá studiem vztahu velikosti plochy, druhového složení a počtu druhů cévnatých rostlin, mechorostů a počtu diagnostických druhů jednotlivých typů prameništních slatin. Výzkum probíhal na 75 lokalitách v Západních Karpatech v letech 1999-2000 (literární data) a 2005-2008 (vlastní výzkum). Na každé lokalitě bylo zapsáno pět různě velkých snímků (o velikostech 0,07 m2, 0,25 m2, 1 m2, 4 m2 a 16 m2) vzájemně do sebe nezapadajících. Lokality byly následně rozděleny do pěti vegetačních skupin, které byly mezi sebou srovnávány z hlediska růstu počtu druhů s rostoucí velikostí plochy. Data byla statisticky zpracována s cílem zjistit, zda se u jednotlivých vegetačních typů liší zastoupení diagnostických druhů získaných z datového souboru velkých ploch na malých plochách a zda druhové složení malých ploch, které jsou často používány v ekologických studiích, dostatečně predikuje druhové složení ploch velkých. Dalším cílem bylo srovnání křivek růstu počtu druhů cévnatých rostlin, mechorostů a diagnostických druhů s rostoucí velikostí plochy u jednotlivých vegetačních typů. Z výsledků vyplynulo, že počet druhů cévnatých rostlin roste nejstrměji v případě pcháčových luk a nejméně strmě v případě přechodových rašelinišť. Druhů mechorostů nejvíce přibývá se vzrůstající velikostí plochy u slatinišť s kalcitolerantními rašeliníky a nejméně opět u přechodových rašelinišť. Počet diagnostických druhů s plochou nejvíce roste na pěnovcových prameništích a nejméně na přechodových rašeliništích. Obdobné výsledky byly získány analýzou prediktivní schopnosti malých ploch vysvětlit druhové složení velkých ploch. Z těchto zjištění vyplývá, že zatímco pro zachycení dostatečného počtu diagnostických druhů a dostatečně reprezentativního druhového složení na přechodových rašeliništích plně dostačují malé plochy (zejména plocha 1x1 m), u pěnovcových pramenišť a slatinišť s kalcitolerantními rašeliníky dochází při použití malých ploch k výrazné ztrátě informace a některé vzácné a indikačně významné druhy se objevují až na větších plochách.

Abstract:

This thesis is focused on species-area relationship on fens. The relationships between the plot size and the number of vascular plant species, bryophyte species, diagnostic species obtained from the largest plots and total species composition were studied. The research was made on 75 localities in West Carpathian between years 1999-2000 (published data) and 2005-2008 (own research). On each locality 5 plots of different size were taken (sizes were 0,07 m2, 0,25 m2, 1 m2, 4 m2 and 16 m2) using non-nested design. Localities were classified into five vegetation types, which were compared to each other in terms of species-area relationships. Data were statisticaly analysed with the aim to find out if there are differences between vegetation types in the occurrence of either all diagnostic species in smaller than standard plot sizes and if species composition of smaller plots, often used in ecological studies, sufficiently predict species composition of standard large plots of 16 m2.. Another aim of this work was to compare of species-area curves of vascular plants, bryophytes and diagnostic species across different vegetation types. The number of vascular plants increases the most steeply in wet meadows and the less steeply in poor fens. The number of bryophyte species increases the most steeply in rich fens with calcium-tolerant Sphagna, while the less steep increase was found for poor fens. Steepest species-area curve for diagnostic species was found for calcareous fens, while less steep curve was found again for poor fens. Analogous results were obtained when the ability of species composition recorded on small plots to predict species composition at standard large plot was tested. I can conclude that small plots (especially 1x1 m) sufficiently predict representative species composition in poor fens, but not in calcareous fens and rich fens with calcium-tolerant Sphagna. In the latter two vegetation types using plots of 1 m2 or smaller leads to substantial loss of information about total species composition in a site.

Klíčová slova

prameniště, vztah velikosti plochy a počtu druhů, křivka růstu počtu druhů s rostoucí velikostí plochy, diagnostické druhy, Západní Karpaty, fens, species-area relationship, species-area curves, diagnostic species, West Carpathian

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 5. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 6. 2009
• Vedoucí: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Biologie / Systematická biologie a ekologie