Prosperita a odrůstání kultur borovice lesní na oglejených stanovištích kalamitních ploch v 6. lesním vegetačním stupni na LS Třebíč

Dominik Žilinský

Bakalářská práce

Prosperity and Growth of Scots Pine Cultures on Gleyic Habitats of Calamity Areas in the 6th Forest Vegetation Zone in Forestry Administration Třebíč

Anotace:

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) je jednou z hospodářsky nejdůležitějších dřevin evropských lesů. V České republice tvoří přibližně 16 % porostní zásoby a je ceněna pro svou pionýrskou povahu i meliorační a zpevňující funkce na extrémních lokalitách. V posledních letech však borové porosty čelí rostoucímu tlaku v důsledku klimatické změny, sucha a kůrovcových kalamit, což vede k oslabení vitality a následnému chřadnutí všech věkových tříd. Tato situace činí obnovu lesa na rozsáhlých holinách vysoce rizikovou a vyžaduje precizní volbu pěstebních postupů i kvalitního sadebního materiálu. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou prosperity a odrůstání kultur borovice lesní (Pinus sylvestris L.) na extrémních oglejených stanovištích v 6. lesním vegetačním stupni v oblasti zasažené kůrovcovou kalamitou na Lesní správě Třebíč. Cílem práce bylo za využití biometrických a fyziologických metod vyhodnotit úspěšnost umělé obnovy v závislosti na typu sadebního materiálu, jeho velikostních parametrech a termínu výsadby. Metodika zahrnovala detailní fyziologické testování před výsadbou (měření vodního a osmotického potenciálu, vodního sytostního deficitu a konduktivity pletiv) a následné terénní měření dendrometrických parametrů výšky, tloušťky kořenového krčku a výškového přírůstu, spolu s hodnocením zdravotního stavu a mortality. Výsledky studie prokázaly, že volba technologie výsadby je v těchto podmínkách klíčovým faktorem úspěchu. Krytokořenné sazenice vykazovaly signifikantně lepší růstové charakteristiky a výrazně nižší mortalitu ve srovnání s prostokořennými variantami. Jako nejúspěšnější se ukázala březnová výsadba krytokořenných sazenic kategorie 36–50 cm, která dosáhla nejnižší úmrtnosti a nejvyšších výškových přírůstů. Naopak jako zcela nevhodné se jeví prostokořenné semenáčky do 15 cm, u nichž mortalita dosahovala až 69 % v důsledku nízké odolnosti vůči fyziologickému stresu na holině. Práce rovněž přinesla specifické zjištění, že u prostokořenného materiálu na podmáčených půdách vykazuje dubnový termín výsadby lepší výsledky než tradiční březnový, a to díky příznivějšímu hydrologickému režimu a prohřátí substrátu. Předložené závěry jsou specifické pro sledovaná oglejená stanoviště a jejich platnost je determinována konkrétními pedologickými a mikroklimatickými podmínkami dané lokality.

Abstract:

Scots pine (Pinus sylvestris L.) is one of the most economically important tree species in European forests. In the Czech Republic, it accounts for approximately 16% of the growing stock and is valued for its pioneer nature, as well as its soil-improving and stabilizing functions in extreme localities. In recent years, however, pine stands have faced increasing pressure due to climate change, drought, and bark beetle outbreaks, leading to weakened vitality and subsequent decline across all age classes. This situation makes forest regeneration on extensive clear-cut areas highly risky, requiring a precise choice of silvicultural procedures and high-quality planting material. This bachelor thesis addresses the issues of prosperity and growth performance of Scots pine (Pinus sylvestris L.) plantations on extreme gleyic sites within the 6th forest vegetation tier in an area affected by a bark beetle calamity at the Třebíč Forest District. The study aims to evaluate the success of artificial regeneration using biometric and physiological methods, depending on the type of planting material, its size parameters, and the planting date. The methodology included detailed physiological testing prior to planting (measurement of water and osmotic potential, water saturation deficit, and tissue conductivity) and subsequent field measurements of dendrometric parameters: height, root collar diameter, and height gain, along with health and mortality assessments. The results of the study demonstrated that the choice of planting technology is a key factor of success in these conditions. Containerized seedlings showed significantly better growth characteristics and markedly lower mortality compared to bareroot variants. The March planting of containerized seedlings (size category 36–50 cm), proved most successful and achieved the lowest mortality and the largest height gain. Conversely, bareroot seedlings under 15 cm appeared entirely unsuitable, with mortality reaching up to 69% due to low resistance to physiological stress on clear-cut sites. The data also showed a specific finding: for bareroot material on waterlogged soils, April planting dates show better results than the traditional March dates, thanks to a more favourable hydrological regime and substrate warming. The presented conclusions are specific to the observed gleyic sites, and their validity is determined by the specific pedological and microclimatic conditions of the given locality.

Klíčová slova

Zakládání lesů, experimentální výsadby, borovice lesní, růst výsadeb, vitalita výsadeb, LS Třebíč

Keywords

Silviculture, Experimental plantations, Scots pine, Growth of plantations, Planting vitality, Forest District Třebíč

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 4. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 3. 6. 2026
• Vedoucí: prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc.
• Oponent: Vojtěch Hájek, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Bakalářský studijní program / specializace:
Lesnictví / Ochrana a pěstování lesních ekosystémů