In vivo model vlivu stresu endoplazmatického retikula na imunitní dohled v léčbě ovariálního karcinomu

Bc. Alica Záchejová

Bakalářská práce

In vivo model of the endoplasmic reticulum stress role in immune surveillance in the treatment of ovarian carcinoma

Abstract:

Ovarian cancer is the most serious gynecological cancer. Standard treatment involves surgery followed by chemotherapy. Exogenous and endogenous influences, arising during malignant transformation, adversely affect the functions of the endoplasmic reticulum (ER) responsible for protein synthesis and maintenance of cell and tissue homeostasis. Due to the disruption of ER homeostasis by these influences, the accumulation of misfolded proteins can occur. A condition known as ER stress. To compensate for it, the UPR pathway is triggered. The result of the activation of this pathway is the adaptation of the cell to the conditions, the setting of homeostasis, or proapoptotic signaling. Reduction of ER stress, using e.g. chemical chaperone TUDCA, can affect tumor immunoediting. Modulation of ER stress may favorably affect the efficacy of immunotherapy based on dendritic vaccines. In this work, I verify the hypothesis on in vivo mouse models.

Abstract:

Ovariální karcinom je nejzávažnější gynekologické nádorové onemocnění. Standardně používaná léčba zahrnuje chirurgický zákrok podpořený chemoterapií. Exogenní a endogenní vlivy, vznikající během maligní transformace, nepříznivě ovlivňují funkce endoplazmatického retikula (ER) zodpovědného za proteosyntézu a udržování buněčné a tkáňové homeostázy. V důsledku narušení homeostázy ER těmito vlivy může dojít k nahromadění chybně sbalených proteinů. Vzniká stav, který se označuje jako stres ER. K jeho kompenzování je spuštěna dráha UPR. Výsledkem aktivace této dráhy je přizpůsobení se buňky na podmínky, nastavení homeostázy nebo proapoptická signalizace. Snížení stresu ER, například chemickým chaperonem TUDCA, může ovlivnit imunoeditaci nádoru. Modulace stresu ER může příznivě působit na účinnost imunoterapie založené na dendritických vakcínách. V této práci ověřuji hypotézu na in vivo myším modelu.

Klíčová slova

Ovariální karcinom, Endoplazmatické retikulum, stres ER, UPR, Imunoterapie, Dendritické vakcíny, TUDCA, C57BL/6JOla, Ovarian cancer, Endoplasmatic reticulum, ER stress, Immunotherapy, Dendritic cell vaccine

Jazyk práce: slovenština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 5. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 27. 6. 2024
• Vedoucí: Mgr. Lukáš Moráň, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Katarína Čimborová

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Biochemie / Aplikovaná biochemie