‘Thank you for leaving all your good advice at the door’: On ASPEKT and Online Feminism

Mgr. Vanda Maufras Černohorská

Disertační práce

Anotace:

Disertační práce zkoumá vztah mezi digitálními technologiemi a současným feministickým hnutím se zvláštním zaměřením na online feministickou scénu na Slovensku. Předkládaná disertační práce je založena na hloubkové případové studii ASPEKTu, jedné z nejstarších a nejvýznamnějších feministických organizací na Slovensku, a jeho vztahu k novým mediálním platformám a online nástrojům. S odkazem na dlouhou a intenzivní historii (ASPEKT byl založen krátce po pádu komunistického režimu) představuje tato organizace bohatý studijní materiál. Se svým zaměřením na feministickou literaturu a filosofii i důrazem na publikační a vzdělávací aktivity reprezentuje unikátní tematický výsek feministické scény, která si cení teoretické práce a zvyšování feministického (po)vědomí (tzv. consciousness-raising) a zároveň je aktivní v mnoha kampaních týkajících se praktických záležitostí, např. ženská reprodukční práva nebo domácí a sexuální násilí. Předkládaná disertační práce analyzuje způsoby, které feministická organizace ASPEKT a její členky a spolupracovnice využívají a přistupují k online nástrojům a novým mediálním platformám, studuje vlivy, které působí na tematickou profilaci této organizace, hodnoty, které zastává a prosazuje, generační afiliaci jejích členek a socio-politický a historický kontext, ve kterém působí. Tuto případovou studii dále zasazuji do kontextu širšího zkoumání slovenské online feministické scény skrze reflexi tzv. nových hlasů – nejvýznamnějších online projektů založených v posledních letech slovenskými feministkami z řad mladé generace. Záměrem této práce je tedy detailní analýza slovenského feministického hnutí ve vztahu ke komplexní a neustále se měnící globální digitální sféře, která má potenciál transformovat občanskou společnost a mainstreamový diskurz na lokální i transnacionální úrovni. Disertační práce kriticky reflektuje existující teoretické přístupy zkoumající vztah mezi feminismem a digitálními technologiemi. Věnuje se také obecnějším teoriím nových médií a společnosti sítí (network society). Práce se kriticky vyrovnává s přístupem Manuela Castellse a jeho přesvědčením, že digitální technologie přispívají k větší homogenizaci společnosti (argument „globální vesnice“) pomocí komunikace jakožto nejdůležitější hodnoty, která nás pojí dohromady. Ve svém výzkumu se posouvám za binární perspektivu „oslavné versus dystopické,“ která připisuje digitálním technologiím buď spásné, nebo zatracující kvality. S důrazem na výzkum online feminismu ve vztahu ke specifickému historickému, sociálnímu a kulturnímu kontextu přináší tato práce preciznější alternativu k existujícím studiím, které analyzují (většinou západní) feministické hnutí a jeho vztah k digitálním technologiím bez potřebného kontextuálního a materiálního ukotvení. Design výzkumu, který kombinuje dva hlavní zdroje dat – rozhovory a online data související s činností zkoumané organizace a vybraných projektů, vede k přesvědčení o existenci silného vztahu mezi tím, jakým způsobem ASPEKT přistupuje k digitálním technologiím, a kontextem, ze kterého vychází a ve kterém působí – jedná se zejména jeho historický vývoj, tematické zaměření a „feministickou zkušenost“. Se snahou o zachování vlastní historie, dějinného odkazu a minulých úspěchů, ale také základních hodnot souvisejících se specializací organizace na feministickou literaturu a filozofii, stojí přístup ASPEKTu k online sféře do velké míry v protikladu k některým konceptům popsaným v odborné literatuře, zejména proti pojetí digitálních technologií jako dynamického nástroje orientovaného na budoucnost. Tento zajímavý a

Anotace:

do jisté míry i kontra-intuitivní přístup k digitálním technologiím vychází, jak tato práce naznačuje, z nostalgických tendencí po dávno ztracené autenticitě raného porevolučního období v kombinaci se sdílenou zkušeností feministických organizací (potažmo žen) s vyloučením z mainstreamových historií. Výsledky této práce dále rozporují teoretický předpoklad, že nová média a digitální technologie vedou k větší homogenizaci a odtržení od socio-politického a historického kontextu. Důležitým argumentem je především to, že digitální technologie představují diversifikační, spíše než unifikační sílu a jsou hluboce zakořeněné v materialitě a specifičnosti sociálního bytí a v konkrétních sociálních a geografických podmínkách. Disertační práce zároveň kriticky reflektuje přehnaně pozitivní narativ o „bezbřehém dosahu nových médií“, který lze nalézt v některých teoretických přístupech. Jak naznačují výsledky této disertační práce, i přesto, že nové mediální platformy a digitální nástroje stimulují větší propojenost mezi organizacemi a případnými podporovateli a podporovatelkami a zvyšují jejich celkový mobilizační potenciál, neznamená to, že by byly schopné proniknout do všech sfér společnosti, a oslovit tak sociální skupiny, které do té doby nebyly s jejich činností obeznámeny. Závěrem této práce je širší teoretická teze, že nová média a digitální technologie mění nejenom podobu současného feminismu, ale také podstatu daného hnutí a rozsah jeho agendy. Tato teorie může být dále rozšířená i mimo oblast současného feminismu. V konečném důsledku se digitální technologie stávají neoddělitelným komponentem mnoha aspektů naší každodenní existence. Ovlivňují nejenom to, jakým způsobem věci děláme, ale i to, co děláme, jak se vztahujeme sami k sobě i jeden k druhému a ke světu kolem nás.

Abstract:

This study explores the relationship between digital technologies and the contemporary feminist movement, with a specific focus on the online-based feminist landscape in Slovakia. The dissertation is based on in-depth case study of ASPEKT, one of the oldest and most notable feminist organizations in Slovakia, and its relation to these new platforms and online tools. Founded a few years after the fall of the Communist regime in the Central and Eastern European region, the organization has been a vocal advocate of feminist ideas for almost three decades, providing rich study material. With its primary focus on feminist literature and philosophy, as well as publishing and educational activities, it represents a unique segment of the feminist scene that values theoretical work and consciousness-raising activities, while being actively involved in many campaigns addressing practical concerns such women’s reproductive rights or domestic and sexual violence. The study analyzes how the feminist organization ASPEKT and its members and collaborators use and approach online tools and platforms, and how their engagement in online feminism has been influenced by their values and their work’s thematic scope, their generational affiliations, as well as the socio-political and historical context they operate in. I further situate this case study in the context of a broader investigation of the Slovak online feminist scene by considering emerging “new voices” – the most notable online-based projects recently founded by members of a younger generation of Slovak feminists. I thus strive to offer a nuanced analysis of the Slovak feminist movement in relation to the complex and constantly shifting terrain of the global digital sphere, which has the potential to transform civil society and mainstream discourse on both the local and transnational level. My project critically addresses existing theoretical approaches and earlier research studies of the relationship between feminism and digital technologies as well as more general theoretical concepts related to new media and network society. The research specifically contests the theoretical presumption put forward by Manuel Castells that digital technologies are leading us to greater homogenization (the “global village” argument) with communication itself as the ultimate value that binds us together. Subsequently, in my research, I move beyond the celebratory versus dystopian binary that ascribes to digital technologies either salvation or damnation qualities. Lastly, while researching online feminism with emphasis on specific historical, social, and cultural context, this study offers more nuanced alternative to those existing research studies that are analysing (usually Western-based) contemporary feminism and its relation to digital technologies without necessary reflection of its materiality. Based on the research design that combines two main sources of data – interviews and online-based materials produced within the scope of selected organization and projects, it can be concluded there is a strong relationship between ASPEKT’s approach to digital media and the context it derives from and operates in – mainly its historical evolution, thematic scope, and “feminist experience.” By emphasizing the preservation of its history, legacy, and past achievements, as well as core values related to its specialization in feminist literature and philosophy, the organization’s approaches to the online sphere contradicts some of the assumptions put forward in existing theoretical literature — namely the conceptualization of digital technologies as being dynamic and future-oriented. Such a compelling take on digital technologies, as the analysis suggests, derives from the organization’s nostalgia for the long lost authenticity of the early post-1989 years coupled with the experience of feminist organizations and activists (or women) being often left out from mainstream chronicles.

Abstract:

The research results also contents the above mentioned theoretical presumption that new media and digital technologies are leading towards greater homogenization and detachment from the socio-political and historical context. I instead argue that digital technologies present a diversifying rather than a unifying force, while being deeply rooted in the materiality and specificity of social existence and concrete social and geographical attachments. Subsequently, the dissertation critically reflects on the overly-positive narrative of the “limitless reach of new media” in the existing theoretical literature. The research confirmed that even though new media platforms and digital tools enhance greater connectivity between organizations and their supporters and improve organizations’ overall mobilization potential, this does not mean that they would be able to penetrate all possible spheres of society, reaching to groups previously untouched by the organizations’ work. Fundamentally, the presented study formulates a broader theoretical presumption that new media and digital technologies are changing not only the face of contemporary feminism, i.e. the form, but also the character of the movement and the scope of its agenda. Such a notion can be further expanded outside the topic of contemporary feminism. In the end, digital technologies are becoming inseparable components of multiple aspects of our everyday existence. They influence not only how we do things but also what we do, how we relate to ourselves and to one another, as well as how we make sense of outside world.

Keywords

online feminism, ASPEKT, digital technologies, new media, contemporary feminist movement, Slovakia, Central and Eastern European region, online feminismus, digitální technologie, nová média, současné feministické hnutí, Slovensko, střední a východní Evropa

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 7. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 10. 2020
• Vedoucí: doc. PhDr. Kateřina Nedbálková, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Ľubica Kobová, MA, Ph.D., Dr Monika Metyková

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Sociologie / Sociologie