Domovské okrsky vzletných mláďat sýce rousného (Aegolius funereus) v zájmovém území Krušných hor – rozlohy a porostní skladby okrsků

Monika Matějovičová

Diplomová práce

Home ranges of Tengmalm’s owl fledglings (Aegolius funereus) during post-fledging dependency period (PFDP) in the Ore Mts. – areas and stand structures

Anotace:

Abstrakt V letech 2010 - 2012 a 2015 byla pomocí telemetrického sledování získána data pro stanovení domovských okrsků vzletných mláďat sýce rousného (Aegolius funereus) metodami minimálního konvexního polygonu (minimum convex polygon – MCP) a jádrového odhadu hustoty (kernel density estimator - 90% KDE). Ke sledování byly vybrány lokality v imisemi poškozené části Krušných hor v okolí vodní nádrže Fláje, kde koncem 70. let minulého století došlo k velkoplošnému poškození porostů. Vzniklé holiny se zbytky odumřelých stromů neposkytovaly vhodné podmínky k úspěšnému zahnízdění. Pro zachování populace sýce rousného bylo od roku 1999 v této oblasti Krušných hor umístěno přes 160 budek. Během čtyř hnízdních sezón bylo celkem sledováno 17 hnízd a vysílačkou opatřeno 57 mláďat. Průměrná rozloha sourozeneckých domovských okrsků vyhodnocena metodou MCP byla u nočních okrsků 44,71±8,86 ha (medián 43,95 ha), u denních okrsků 33,27±12,40 ha (medián 33,27 ha) a metodou 90% KDE u nočních okrsků 20,14±4,90 ha (medián 16,68 ha), u denních okrsků 11,96±1,81 ha (medián 11,96 ha). Pomocí programu ArcGIS 10.2 a poskytnutých lesnických map porostních skupin byla stanovena druhová a věková struktura porostu pro všechny sledované sourozenecké skupiny a jednotlivá mláďata. Získaná data byla dále vzájemně porovnána jak pro sourozenecké skupiny, tak pro jednotlivá mláďata i samce sýce rousného. Z výsledků je patrné, že porostní skladbu denních i nočních okrsků mláďat tvořily z velké části porosty smrku ztepilého (Picea abies) a smrku pichlavého (Picea pungens). Ve všech sledovaných okrscích byly smrkové porosty dominantní. Dalšími zastoupenými dřevinami byly jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a modřín opadavý (Larix decidua). U denních okrsků převládal porost ve věku 6 – 39 let, u nočních okrsků porost ve věku 20 – 39 let. V několika případech byl v domovských okrscích zastoupen porost původního 120 let starého buku lesního (Fagus sylvytica). Okrsky mláďat se částečně rozprostíraly i na nezalesněných pasekách a mladých porostech náhradních dřevin břízy bělokoré (Betula pendula) a jeřábu ptačím.

Abstract:

In the years 2010 – 2012 and 2015, using radiotelemetry data for determination of Tengmalm‘s owl (Aegolius funereus) fledgling home ranges were gathered. The ranges were estimatedby the minimum convex polygon method (MCP) and kernel density estimator (KDE 90%). The monitoring was realized in the Ore Mountins close to water reservoir Fláje. This area was severaly damaged by air-pollution in late 70s. Since this area did not offered suitable nesting holes/places, nest-boxes for Tengmalm’s owl started to be provided here from 1999. During the four nesting seasons 17 nests were monitored in total and 57 nestlings were equipped with radiotransmitters. The size of the nocturnal home ranges evaluated by the MCP method was 44.71±8.86 ha on average (median 43.95 ha); daytime resting ranges were 33.27±12.40 ha on average (median 33.27 ha). Acording to 90% KDE, the size of nocturnal ranges was 20.14±4.90 ha on average (median 16.68 ha), and daytime resting ranges were 11.96±1.81 ha on average (median 11.96 ha). Using the program ArcGIS 10.2 and provided forestry maps the home range forest stand structures and their age were identified for all studied sibling groups and individual, too. The obtained results were then compared to each other for sibling groups, individual fledglings and also males. From the results, it is evident that the composition of both the daytime and nighttime ranges of fledglings were predominated by Norway spruce (Picea abies) and blue spruce (Picea pungens). In all evaluated ranges the spruce stands were dominant. Other present species were rowan (Sorbus aucuparia) and larch (Larix decidua). The daytime ranges comprised mainly forest stands at the age of 6 – 39 years; in the nighttime ranges predominated stands at the age 20 – 39 years. In some cases, the original 120-year-old beech (Fagus sylvytica) was present in the home ranges; they further contained also open space parts and stands with majority of birch (Betula pendula) and rowan trees.

Klíčová slova

sýc rousný, Aegolius funereus, domovský okrsek, jádrový odhad hustoty, minimální konvexní polygon, porostní skladba

Keywords

Tengmalm‘s owel, Aegolius funereus, home range, the kernel estimate densitor, minimum convex polygon, forest stands composition

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Marek Kouba, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Magisterský studijní program / obor:
Krajinné inženýrství / Regionální environmentální správa