Marruecos en la prosa española: Tánger y Marrakech en las novelas de Juan Goytisolo Reivindicación del conde Julián y Makbara

Mgr. Renata Haffaf, Ph.D.

Disertační práce

Morocco in Spanish prose: Tangier and Marrakech in Juan Goytisoloś novels Count Julian and Makbara

Abstract:

Morocco in Spanish prose: Tangier and Marrakech in Juan Goytisolo´s novels "Count Julian" and "Makbara" The cultures and histories of Morocco and Spain have been closely intertwined over the ages, hence the importance accorded to the representation of its Southern neighbour in Spanish imagery. Since the 1980s, there has been renewed interest in Morocco as a source of literary inspiration. The novel aspects and tendencies in recent “marroquist” literature have been associated by various critics with Juan Goytisolo’s work, particularly his novels "Count Julian" and "Makbara". The present work focuses on the representation of Moroccan cities in modern Spanish literature and on the role which the two Goytisolo novels play in new “marroquist” prose. The Islamic city emerges in modern Spanish literature as a dreamworld or space frozen in time - a result of its idiosyncracies combined with aesthetic, cultural and ideological factors. While Juan Goytisolo explores the Moroccan cities of Tangier and Marrakech in his novels "Count Julian" (1970) and "Makbara" (1980), such a traditional representation is consciously integrated into the narrative. At the same time, the medina is textually reconstructed – some of its elements become central to the writing, linking its “antiquated” space with the author’s understanding of modernity. While both novels significantly contribute to the Moroccan theme, considering the context of subsequent work by other authors and the particular historical, social and geographical circumstances at hand, the novel "Makbara" emerges as a significant milestone in post-colonial literature situated in Morocco.

Abstract:

Marocká tematika se v důsledku historických, politických a kulturních vazeb i zeměpisné blízkosti obou zemí těší ve Španělsku bohaté tradici. Od 70. let minulého století zaznamenala próza s danou tematikou výrazné změny, které zahrnují experimentování s literárními postupy, narůstající počet zpracovaných témat, etické a estetické přehodnocování a vůbec celkově zvýšený zájem o tuto zemi coby zdroj literární inspirace. V souvislosti s těmito novými tendencemi bývá zmiňováno jméno současného španělského spisovatele Juana Goytisola, zejména pak jeho romány "Ospravedlnění hraběte Juliána" (1970) a "Makbara" (1980). Ústředním tématem disertační práce je vyobrazení marockých měst ve španělské literatuře a úloha, kterou v nové próze s marockou tematikou hrají zmíněné Goytisolovy romány. Islámské město vystupuje z literární tradice coby snový prostor, který se vymyká běhu času, vzdoruje historickému vývoji a stojí mimo moderní svět, představovaný rozvíjející se technologií a západními hodnotami. Goytisolo vědomě zapracovává tento tradiční obraz do svého vyprávění. Zatímco ve svých textech obnovuje marockou medinu, zdůrazňuje zároveň její koncepční vitalitu a z vlastností přisuzovaných tomuto prostoru vytváří jádro svého vlastního vyprávění. Jinými slovy, zatímco pro předchozí autory znamenalo setkání s marockou skutečností vzrušující pouť do minulosti, pro Goytisola se stává cestou k literární moderně a obnově jeho vlastní tvorby. Obě díla bezesporu významně přispívají k marocké tematice. Za zásadní mezník postkoloniální prózy s touto tematikou by však měla být považována zejména "Makbara", neboť v kompaktní podobě slučuje celou řadu rysů, které se postupně „uvolňují“ v následující literární produkci.

Klíčová slova

Maroko v literatuře, “Marroquismo”, Orientalismus, ústní tradice, islámský urbanismus, labyrint. Morocco in literature, Orientalism, oral literature, urban space, Islamic city, labyrinth.

Jazyk práce: španělština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 2. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 6. 2014
• Vedoucí: doc. PhDr. Eva Lukavská, CSc.
• Oponent: doc. José Luis Bellón Aguilera, PhD., prof. Mohamed Abrighach

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filologie (čtyřleté) / Románské literatury