Hodnocení dopadu pandemie COVID-19, post covid a long covid na oblast rehabilitace

Mgr. Zdeněk GUŘAN, MBAce

Disertační práce

Assessment of the impact of COVID-19 pandemic, post covid and long covid on the field of rehabilitation

Anotace:

Úvod: Pandemie COVID-19 přinesla enormní zátěž na zdravotní systém v České republice. Nemocniční kapacity nebyly na takový rozsah připraveny. Dosud nebyl popsán dopad pandemie na oblast rehabilitace jak v akutní fázi, tak v oblasti navazujících hospitalizací nebo v ambulantní péči. Cíl: Cílem práce je zhodnotit dopad pandemie COVID-19 na poskytování rehabilitační péče ve Fakultní nemocnici Ostrava. Metodika: Retrospektivní analýza využila dat z nemocničního informačního systému za období od března 2020 až prosince 2021. Pro některé oblasti byly zvoleny referenční období pro srovnání. Hodnocen byl rozsah a charakter rehabilitační péče u hospitalizovaných pacientů s COVID-19. Ke statistickému zpracování byla použita deskriptivní statistika, testy byly vyhodnoceny na úrovni významnosti 5 %, pro OR byl použit 95% interval spolehlivosti. Statistické analýzy byly provedeny pomocí softwaru Stata/BE 17.0. Výsledky: V uvedeném období bylo ve FNO hospitalizováno 5173 případů COVID-19. Průměrný věk pacientů byl 64,9 ? 16,9 let. Rozdíl mezi pohlavími byl statisticky významný (p = 0,003), přičemž ženy byly v průměru o 1,4 roku starší než muži. Rehabilitace byla indikována v 27,4 % (1416/5173) případů. Délka rehabilitace se pohybovala od 1 do 102 dnů. U 92,0 % (n = 1302) rehabilitovaných pacientů byla délka hospitalizace v rozmezí 1-15 dnů a u 8,0 % (n = 114) delší než 15 dnů. Při hospitalizaci vyžadovalo 16,6 % umělou plicní ventilaci, 1,8 % mimotělní membránovou oxygenaci a 11,9 % vysokoprůtokovou oxygenaci. Podskupina rehabilitovaných byla u všech případů z intenzivní péče statisticky významně zastoupena. Z celkového počtu pacientů hospitalizovaných s COVID-19 zemřelo 14 %, do jiných typů péče bylo přeloženo 37 % a 41 % bylo propuštěno domů. Porovnávaly se rozdíly mezi skupinou rehabilitovaných a nerehabilitovaných, statisticky významný byl výsledek u překladů skupiny rehabilitovaných směrem k další akutní péči. Sledovali jsme přítomnost komorbidit a zda zvyšují potřebu akutní rehabilitace. Pacienti měli v průměru 4 diagnózy, přičemž přibližně pětina měla více než šest diagnóz. Byla pozorována statisticky významná pozitivní souvislost mezi délkou rehabilitace a počtem diagnóz (rs = 0,24). Upravená statistická analýza odhalila, že pacienti se souběžnými neurologickými onemocněními (OR = 8,4; 95 % CI 4,82-14,67) a určitými respiračními onemocněními měli nejvyšší pravděpodobnost, že budou během hospitalizace potřebovat rehabilitaci. Pacienti s obezitou navíc potřebovali rehabilitaci přibližně 1,4krát častěji než pacienti bez obezity. Potřeba rehabilitace se zvyšovala s počtem komorbidit. Byl zaznamenán pokles příjmu pacientů k hospitalizaci na lůžka akutní rehabilitace oproti referenčnímu období před pandemií a to o 19 % (n = 175), z toho u pacientů s CMP se jednalo o pokles o 11 %. Závěr: Pandemie COVID-19 významně ovlivnila rozsah i strukturu rehabilitační péče ve Fakultní nemocnici Ostrava. Pacienti s vyšším počtem komorbidit, zejména neurologických a respiračních diagnóz, a obézní pacienti měli nejvyšší pravděpodobnost potřeby rehabilitace během hospitalizace. Poskytování rehabilitačních intervencí se podílelo na umožnění včasného a funkčního návratu domů. Rehabilitace byla častěji indikována u pacientů vyžadujících ventilační podporu a intenzivní péči. Současně byl zaznamenán pokles počtu hospitalizací na lůžkové rehabilitaci a nesoulad mezi očekávanou a skutečnou poptávkou po ambulantní rehabilitaci. Analýza může sloužit jako základ pro další výzkum a zjištění mohou sloužit jako podklad pro tvorbu modelů predikujících potřebu rehabilitace.

Abstract:

Introduction: The COVID-19 pandemic has placed an enormous burden on the healthcare system in the Czech Republic. Hospital capacities were not prepared for such a scale. The impact of the pandemic on the area of ??rehabilitation, both in the acute phase and in the area of ??follow-up hospitalizations or outpatient care, has not yet been described. Objective: The aim of the work is to evaluate the impact of the COVID-19 pandemic on the field of rehabilitation at the University Hospital Ostrava. Methodology: A retrospective analysis used data from the hospital information system for the period from March 2020 to December 2021. Reference periods were selected for some areas for comparison. The scope and nature of rehabilitation care in hospitalized patients with COVID-19 were evaluated. Descriptive statistics were used for statistical processing, tests were evaluated at a significance level of 5%, and a 95% confidence interval was used for OR. Statistical analyses were performed using Stata/BE 17.0 software. Results: During the indicated period, 5173 cases of COVID-19 were hospitalized at the University Hospital Ostrava. The mean age of patients was 64.9 ? 16.9 years. The difference between genders was statistically significant (p = 0.003), with women being on average 1.4 years older than men. Rehabilitation was indicated in 27.4% (1416/5173) of cases. The duration of rehabilitation ranged from 1 to 102 days. In 92.0% (n = 1302) of rehabilitated patients, the length of hospitalization was in the range of 1-15 days and in 8.0% (n = 114) longer than 15 days. During hospitalization, 16.6% required mechanical ventilation, 1.8% extracorporeal membrane oxygenation and 11.9% high-flow oxygenation. The rehabilitated subgroup was statistically significantly represented in all cases from intensive care. Of the total number of patients hospitalized with COVID-19, 14% died, 37% were transferred to other types of care, and 41% were discharged home. The differences between the rehabilitated and non-rehabilitated groups were compared, with a statistically significant result for transfers of the rehabilitated group to further acute care. We monitored the presence of comorbidities and whether they increased the need for acute rehabilitation. Patients had an average of 4 diagnoses, with approximately one fifth having more than six diagnoses. A statistically significant positive association was observed between the length of rehabilitation and the number of diagnoses (rs = 0.24). Adjusted statistical analysis revealed that patients with concurrent neurological diseases (OR = 8.4; 95% CI 4.82-14.67) and certain respiratory diseases were most likely to need rehabilitation during hospitalization. In addition, obese patients needed rehabilitation approximately 1.4 times more often than non-obese patients. The need for rehabilitation increased with the number of comorbidities. A decrease in the admission of patients to acute rehabilitation beds was recorded compared to the reference period before the pandemic, by 19% (n = 175), of which a decrease of 11% was recorded for patients with stroke. Conclusion: The COVID-19 pandemic significantly affected the scope and structure of rehabilitation care at the Ostrava University Hospital. Patients with a higher number of comorbidities, especially neurological and respiratory diagnoses, and obese patients had the highest probability of needing rehabilitation during hospitalization. The provision of rehabilitation interventions contributed to enabling a timely and functional return home. Rehabilitation was more often indicated for patients requiring ventilatory support and intensive care. A decrease in the number of hospitalizations for inpatient rehabilitation and a mismatch between the expected and actual demand for outpatient rehabilitation were recorded. The analysis can serve as a basis for further research and the findings as a basis for creating models predicting the need for rehabilitation.

Klíčová slova

Rehabilitace, COVID-19, fyzická aktivita, veřejné zdraví, fyzioterapie, umělá plicní ventilace, Postcovid syndrom, Mezinárodní klasifikace funkčních schopností.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 9. 2025

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA, doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie / Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie