Eradikace moru skotu

Michaela Hlavová

Bachelor's thesis

Eradication of rinderpest

Abstract:

Velký historický význam celosvětové eradikace onemocnění moru skotu spočívá v tom, že se jedná o první celosvětově vymýcené onemocnění zvířat. Po eradikaci pravých neštovic u člověka se jedná teprve o celkově druhé nakažlivé onemocnění, které se podařilo zcela vymýtit. K prohlášení moru skotu jako celosvětově eradikované nákazy, došlo 25. 5. 2011 v Paříži v rámci zasedání OIE. Vzhledem k nebezpečnosti nákazy se jednalo o významný úspěch veterinární medicíny. Mor skotu byl závažným onemocněním postihující domácí i divoké druhy sudokopytníků, kdy docházelo k úhynu až 100% nakažených zvířat. To se projevilo vznikem hladomorů v lidské populaci na rozsáhlých územích. Vzplanutí choroby v Evropě v roce 1920 dalo dokonce impuls k založení Mezinárodního úřadu pro nákazy (The World Organisation for Animal Health, OIE) roku 1924 v Paříži. Tato organizace společně s Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) a dalšími regionálními organizacemi byla stimulem pro mezinárodní iniciativu s názvem Global Rinderpest Eradication Programme (GREP). GREP působil jako koordinační mechanismus. Původcem tohoto onemocnění byl Morbillivirus z čeledi Paramyxoviridae. Nemoc se šířila slinami, krví, výkaly, nosními sekrety i močí. Častým zdrojem nákazy mohla být také kontaminovaná voda, podestýlka nebo krmivo. Nejčastějšími příznaky u zvířat byla horečka, ulcerace a eroze sliznice dutiny ústní, mukopurulentní oční a nosní výtoky, silný průjem a dehydratace. K diagnostice onemocnění byly nejčastěji využívané laboratorní metody v návaznosti na zjištěné klinické příznaky. Vzhledem k vážnosti onemocnění se léčba zvířat postižených morem skotu neprováděla. Při výskytu nákazy se přistupovalo k radikální likvidaci všech nemocných zvířat i zvířat podezřelých z nákazy. Zdravá zvířata bylo možné také preventivně vakcinovat. Zásadní vliv na eradikaci moru skotu měly použité eradikační programy, ve kterých byly zahrnuty závazné postupy pro kontrolu výskytu onemocnění, očkování zvířat a v neposlední řadě komunikaci s majiteli zvířat. Poslední případy moru skotu byly zaznamenány v Keni roku 2001. Ačkoliv bylo onemocnění prohlášeno za celosvětově vymýcené, existují v některých laboratořích tak zvané laboratorní kmeny viru. Tato skutečnost přináší velká rizika možného znovuzavlečení do populace vnímavých druhů zvířat. Rizikem je také možné využití tohoto onemocnění jako biologické zbraně. Laboratoře uchovávající laboratorní kmeny viru jsou pod dohledem OIE a FAO. Existuje snaha o maximální možné zredukování počtu uchovávaných vzorků a posílení zabezpečení těchto laboratoří.

Abstract:

The great historical significance of the global eradication of rinderpest lies in the fact that it was the first animal disease to be eradicated worldwide. After the eradication of smallpox in humans, it is only the second infectious disease that has been completely eradicated. The declaration of rinderpest as a globally eradicated disease took place on 5. 25. 2011 in Paris as part of the OIE meeting. Due to the danger of the infection, this was a significant success of veterinary medicine. Rinderpest was a serious disease affecting both domestic and wild species of ungulates, when up to 100% of infected animals died. This was manifested by the emergence of famines in the human population in large areas. The outbreak of the disease in Europe in 1920 even gave impetus to the establishment of the International Office of Diseases (The World Organisation of Animal Health, OIE) in 1924 in Paris. This organization, together with the Food and Agriculture Organization (FAO) and other regional organizations, was the stimulus for an international initiative called the Global Rinderpest Eradication Program (GREP). GREP acted as a coordination mechanism. The cause of this disease was Morbillivirus from the Paramyxoviridae family. The disease was spread through saliva, blood, feces, nasal secretions and urine. Contaminated water, litter or feed could also be a common source of infection. The most common symptoms in animals were fever, ulceration and erosion of the oral mucosa, mucopurulent eye and nasal discharge, severe diarrhea and dehydration. To diagnose the disease, laboratory methods were most often used in connection with the detected clinical symptoms. Due to the severity of the disease, animals affected by rinderpest were not treated. In the event of an infection, all sick animals and animals suspected of having the disease were destroyed. Healthy animals could also be vaccinated as a preventive measure. The eradication programs used had a fundamental influence on the eradication of rinderpest, which included mandatory procedures for controlling the occurrence of the disease, vaccination of animals and, last but not least, communication with animal owners. The last cases of rinderpest were recorded in Kenya in 2001. Although the disease has been declared globally eradicated, so-called laboratory strains of the virus exist in some laboratories. This fact brings great risks of possible re-introduction into the population of susceptible animal species. The risk is also the possible use of this disease as a biological weapon. Laboratories maintaining laboratory strains of the virus are under the supervision of the OIE and FAO. There is an effort to reduce the number of stored samples as much as possible and to strengthen the security of these laboratories.

Keywords

skot, Morbillivirus, nákaza, prevence, profylaxe

Keywords

Morbillivirus, infection, prevention, prophylaxis, cattle

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 23. 4. 2023

Thesis defence

• Date of defence: 26. 5. 2023
• Supervisor: MVDr. Romana Krejčířová, Ph.D.
• Reader: Tereza Krejčová, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme:
Animal Production