Nepřímé daně při provádění zahraničně obchodní činnosti

Mgr. Martin Pekár

Rigorózní práce

Indirect tax of International busines Activities

Anotace:

Obsahem rigorózní práce Nepřímé daně při provádění zahraničně obchodní činnosti bylo popsat v oblasti daní spotřební daň a daň z přidané hodnoty a informovat o judikatuře v předmětné oblasti u sporných právních záležitostech. Těžištěm rigorózní práce byla veřejnoprávní úprava zahraničně obchodní činnosti v ČR nebo v EU s důrazem na celní předpisy a jejich uplatňování, uplatňování nepřímých daní při provádění zahraničně obchodní činnosti. Cílem rigorózní práce nebylo se zabývat veřejnoprávní úpravou zahraničně obchodní činnosti v ČR nebo v EU na obchodně politická opatření, ochranné a na odpovědnostní předpisy. Cílem rigorózní práce bylo také dát Právnické fakultě Masarykovy univerzity a široké celní veřejnosti základní informace o principech zákonné úpravy nepřímých daní při zahraničně obchodní činnosti, tj. jak při dovozu a vývozu zboží, tak i při jeho dodání či pořízení v rámci zahraničního obchodu v rámci Evropské unie. V rigorózní práci byl vysvětlen systém vyměřování a vybírání nepřímých daní. V hlavní části rigorózní práce byla do hloubky popsána problematika celních režimů, uplatňování spotřebních daní, obchodování s vybranými výrobky za použití režimů s podmíněným osvobozením od spotřební daně, daňová povinnost při dovozu vybraných výrobků i uplatňování daně z přidané hodnoty. Aplikaci daně z přidané hodnoty při dovozu a vývozu zboží může zaměstnanec Celní správy ČR využívat při celní a daňové kontrole. Platí zásada, že pokud zákon o dani z přidané hodnoty nestanoví jinak, postupuje se podle ustanovení celního zákona. V rigorózní práci jsem se zaměřil na uplatnění daně z přidané hodnoty při dovozu a vývozu, a to na aplikaci z přidané hodnoty v souvislosti s celními režimy. Celní správa v České republice je výhradním správcem spotřebních daní, o této skutečnosti svědčí i charakter a postavení vybraných výrobků podléhajících spotřební dani, když volné nakládání s nimi (volný daňový oběh) je možné až po zaplacení spotřební daně. Jiná situace je na úseku daně z přidané hodnoty, kdy se správa daně z přidané hodnoty dělí na správu prováděnou územními finančními orgány a správu daně z přidané hodnoty při dovozu zboží prováděnou celními orgány, byť již dnes ve velmi omezeném rozsahu. Podle mého názoru není ze strany příslušných odborných útvarů Generálního ředitelství cel věnována potřebná pozornost metodice správy nepřímých daní. Tomu svědčí i nejednotný postup celních úřadů i celních ředitelství v této oblasti. Vývozy a dovozy zboží nebo služeb jsou podřízeny jen obchodně politickým opatřením, která jsou uplatňována v souladu s komunitárním právem a ochranným předpisům EU. Právě oblast obchodně politických zásahů státu nebo orgánů EU nám zahraniční obchod dělí na intrakomunitrární obchod a tzv. třetizemní obchody, tj. obchodní operace se subjekty, které mají sídlo nebo bydliště ve třetích, nečlenských zemích EU. Základní vlastností průběhu obchodních operací při intrakomunitárním obchodu je skutečnost, že zboží, které je předmětem těchto operací, nepodléhá dohledu celních orgánů, podléhá jen režimům stanoveným předpisy o nepřímých daních. Základním principem stávajícího systému spotřebních daní je skutečnost, že vybrané výrobky jsou podmíněně osvobozeny od daně až do okamžiku, kdy jsou uvolněny ke spotřebě konečnému uživateli. Aby toto bylo možné realizovat, musí se režim podmíněného osvobození vztahovat nejen na jejich výrobu či skladování, ale i na jejich dopravu mezi uvedenými subjekty. Je-li předmětem obchodu pořízení vybraných výrobků v jiném členském s

Anotace:

tátě EU, které v tomto státě byly uvedeny do volného daňového oběhu, neustále zde zůstává povinnost přiznat a odvést spotřební daň z pořízených vybraných výrobků v ČR. Stávající právní úprava problematiky spotřební daní a daně z přidané hodnoty je v českém právním řádu uspokojivá ale mezery v zákonech vidím. Zákon o spotřebních daních neřeší postavení držitele užívajícího povolení podle § 13 zákona o SPD, který sice přijímá vybrané výrobky osvobozené od spotřební daně, ale není povinen spotřební daň zajistit, i když i zde může hrozit nebezpečí nedovoleného nakládání s vybranými výrobky. V praxi Celní správy České republiky jsem se setkal s nešvarem, že celníci určují kontrolovanou osobu ve smyslu zákona o spotřebních daních účelově tak, že celníci určí fyzickou osobu, na kterou při kontrole narazí, a to není správné. Kontrolovaná osoba není vždy daňový dlužník, jak se celníci nesprávně domnívají. Z daňového pohledu je daňovým subjektem ten, kdo se zbožím nakládá, tzn. fyzická osoba ve smyslu § 42 zákona o SPD, nikdy ne daňový dlužník. Každý, kdo skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky ve větším množství, musí být připraven prokázat celním orgánům při kontrole, že u skladovaného zboží byly splněny daňové povinnosti spotřebních daní.

Abstract:

The rigorous thesis "Indirect tax of international business activities" deals with the area of consumption tax and value added tax and the aim was to inform about the practice of the courts in the objective area at the disputable juristic matters. The statutory treatment of the international business activities in CZ or EU was the focal point of the rigorous thesis with the focus on the customs laws and their application, indirect tax during international business activities. The goal of this thesis was not the statutory treatment of the international business activities in CZ or EU with any focus on business political acquisition, protective and responsibility regulations. The goal was the inform the Faculty of Law of the Masaryk University in Brno and the general customs public about the principals of the judicial treatment, both during import as well as export of goods, as well as during its delivery in the frame of international business of the European Union. In the rigorous work the assessment system and indirect tax collection. The main part of the work deals with the problems of customs conditions, application of consumption tax, dealing with chosen goods using conditions with conditional tax-exemption, tax liability when importing chosen goods as well as value added tax application. The application of value added tax at import and export can be applied by the employee of the Czech board of customs at the customs and tax control. There is a principle as far as the value added tax does not state in different way, it is proceeded according to the law of customs. The customs office in the Czech republic is the exclusive administrator of consumption tax, this fact shows the character and role of chosen goods subjected to consumption tax when being disposal (free tax routing) only after paying the consumer tax. Another situation is in the sector of value added tax where the administration of value added tax is divided to administration provided by regional financial authorities and administration of value added tax at goods import provided by customs office although in a limited extent. In my opinion there is not much attention from the competent division of the Customs general management to the methodology of indirect tax administration. This is also visible at the disunited process of the customs offices as well as the general management. Export and import of goods or services are subordinated only to business political actions that are applied in conformity with european law and protective rules of EU. Exactly the field of business political intervention of countries of organs of EU divides the international business to intracommunitary business and so called third-world business, it means business operations with subjects that seat or live in the third non- member countries of EU. The basic character of business operations at intracommunitary business is the fact that goods being the subject of operation is not subjected to inspection of customs but only the conditions set by regulations of consumption tax. The basic principle of the current system of consumption tax is the fact that concrete goods are conditionally free of tax until the moment they are enabled to the final consumer. To realize this the conditions of conditional exemption has to refer not only to production or stocking but also to transportation between mentioned subjects. If the matter of business is purchasing goods in another member country of EU where the goods were introduced into free tax routing, there is still a duty to pay the consumption tax of the purchased products in the Czech Republic. The current legal regulation of the matter of consumption tax and value added tax seems to be satisfactory in the Czech legal order but in my opinion there are still drawbacks. The law of consumption tax does not solve the status of owner using permission according to § 13 of Consumption tax code, who accepts chosen goods that are tax exempted but it is not

Abstract:

necessary to assure the consumption tax although there might be a danger of prohibited treatment of chosen products. In the exercise of the Czech board of customs there is a nuisance that the customs officers appoint an individual as the checked person and this is not correct. Checked person is not always a tax debtor how the customs officers suppose incorrectly. From the tax point of view the tax subject is the person who deals with the goods, it means the physical individual acc. To § 42 of Consumption tax code, never the tax-debtor. Everyone who stocks of transports concrete goods in a greater amount, must be ready to show evidence to the customs they met all requirements of consumption.

Klíčová slova

spotřební daň, daň z přidané hodnoty, principy zákonné úpravy nepřímých daní při zahraničně obchodní činnosti, zahraniční obchod, Evropská unie, Celní správa v České republice, intrakomunitrární obchod, třetizemní obchody, kontrolovaná osoba, consumption tax, value added tax, intracommunitary business, administrator of consumption tax, methodology of indirect tax administration

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 12. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 30. 11. 2010
• Oponent: JUDr. Tomáš Foltas, Ph.D., JUDr. Ivana Pařízková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Rigorózní řízení / obor:
Právo a právní věda / Právo