Městské parky jako refugia biodiverzity saproxylických brouků (Coleoptera)

Bc. Kateřina ŽIDŮ

Diplomová práce

Urban parks as refuges for biodiversity of saproxylic beetles (Coleoptera)

Anotace:

Kritický úbytek saproxylických brouků v jejich přirozeném lesním prostředí je spojen s nedostatkem starých stromů. Ty dnes nacházíme především mimo les, např. v parcích. Oproti lesnímu prostředí je biodiverzita saproxylických brouků v parcích velice málo prozkoumána. V rámci diplomové práce byla proto studována společenstva saproxylických brouků (Coleoptera) ve dvou odlišných prostředích: v městských parcích a lesních rezervacích. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem se liší společenstva saproxylických brouků. Jedinci byli sbíraní pomocí oknových pastí umístěných na kmenech stromů. Výzkum probíhal v roce 2017 ve 4 parcích a 4 lesních rezervacích na Moravě. Soubor studovaných dřevin čítal 40 stromů z 5 rodů (Quercus spp., Tilia spp., Carpinus spp., Populus spp. a Fraxinus spp.). Celkem bylo odchyceno 1509 jedinců ze 170 druhů a 36 čeledí. Společenstva brouků obsahovala i ochranářsky významné druhy Červeného seznamu bezobratlých ČR (48 druhů). Zjištěné výsledky lze shrnout do následujících bodů: 1. Parky ovlivňují složení společenstev saproxylických brouků; 2. Zápoj lokality má významný vliv na složení společenstva; 3. V parcích jsou početnější druhy s vazbou na průměr dřevního tělesa >70 cm, zatímco v rezervacích jsou početnější druhy vázané na průměr <15 cm. 4. Monofágové a oligofágové jsou početnější v rezervacích; 5. Dutinoví specialisté jsou početnější v parcích; 6. V parcích převažují detritofágové, v rezervacích xylofágové. Na základě výše uvedených výsledků je možné konstatovat, že parky jsou pro saproxylické brouky vhodnou alternativou k původním biotopům a mohou být refugiem především pro druhy preferující mohutné osluněné stromy s dutinami.

Abstract:

Saproxylic beetles decline in their natural forest habitats is connected with the lack of the old trees. Nowadays, the old trees can be found mainly outside forests, for example in urban areas. Compared with the forest habitats, urban areas saproxylic beetles diversity is explored much less. This is why saproxylic beetles communities (Coleoptera) in two different habitats (urban areas and forest reserves) were studied. The main aim of this thesis was to discover if there are differences among saproxylic beetles diversity in two chosen different habitats and what these differences exactly are. The beetle individuals were collected with window traps located on the tree trunks. Eight locatilies located in Moravia were studied during 2017. The group of studied trees consisted of 40 trees belonging to 5 genera (Quercus, Tilia, Carpinus, Populus and Fraxinus). In total, 1509 beetle individuals were collected (36 families and 170 species). Red list species were also among the collected beetles (48 species). The main conclusions are: 1. Urban areas influences the saproxylic beetles biodiversity; 2. Canopy cover has the important influence on the saproxylic beetles community composition; 3. In urban areas, species connected with the diameter of the trunk >70 cm are more abundant, in forest reserves species connected with the diameter of the trunk <15 cm are more abundant; 4. Monophagous/oligophagous species predominate in forest reserves; 5. Tree cavity specialists predominate in urban areas; 6. Detritophagous species predominate in urban areas, xylophagous species in forest reserves. According to these conclusions, urban areas are appropriate alternative of forest reserves for the saproxylic beetles and could be used as refugees for species which prefer sun-exposed trees with cavities.

Klíčová slova

ochrana saproxylických brouků, osluněné stromy, staré stromy, korunový zápoj

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 5. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Josef Kašák, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Přírodovědecká fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Ekologie a ochrana prostředí / Ekologie a ochrana životního prostředí