Účinnost homeopatik jako prostředku ke zmírnění úzkosti a strachu z nárazových zvuků u psů

Bc. Kateřina Pavlíčková

Master's thesis

Effectiveness of homeopathy as a means of alleviating anxiety and fear of impact sounds in dogs

Abstract:

V posledních letech se čím dál více ve světě, ale i na území České republiky dostává do popředí obor veterinární homeopatie, kdy je jejím zájmem primárně léčba psů a koček, ale třeba i koní či hospodářských zvířat. Veterinární homeopatie vychází ze stejných základů jako homeopatie humánní, nese s sebou však jeden zásadní rozdíl, kterým je role prostředníka, kterou zastává člověk, jenž hraje klíčovou roli ve vztahu pacienta a homeopata, kdy za zvíře interpretuje jeho stav a jeho případné zlepšení. Problémem této skutečnosti je, že homeopatická léčba je takto hodnocena na základě pozorování zvířete člověkem, který není odborníkem a jeho úsudek může být do velké míry ovlivněn něčím, co bychom mohli označit jako placebo efekt. Placebo efekt v tomto pojetí je interpretován jako uvedení zlepšení stavu zvířete člověkem, které, ale nenastalo. Zvířata léčena pomocí homeopatie byla podrobena několika studiím, kdy byla zaznamenávána subjektivní hodnocení stavu zvířete jejich majiteli. I když je všeobecně přijímáno, že většina zvířat není kognitivně schopná mít víru a očekávání ohledně své lékařské péče a nemůže být u nich přítomná klasická přímá odpověď placeba, tak ale lidé, kteří se studií účastnili jsou právě k těmto faktorům náchylní. Efekt placeba vycházející ze subjektivní interpretace majitelů byl přesvědčivě prokázán (Conzemius Evans 2012; Gruen et al. 2017). Zvířecí subjekty ve výzkumných studiích vykazují změny příznaků běžně identifikovaných jako placebo efekt. Patří mezi ně subjektivní příznaky hlášené vlastníky nebo pozorované zkoušejícími, jakož i objektivně změřené výsledky (MacMillan 1999). Placebo efekt má více možných definicí, ale obecně jej lze označit za účinky spojené s podáváním inertní léčby, které jsou vnímány jako prospěšné pacientem nebo pozorovateli (De Crae et al. 1999). Placebo účinky a jiné nespecifické účinky inertní léčby se projevují u veterinárních pacientů a subjektů ve výzkumu na zvířatech. Kontrola těchto účinků ve výzkumných studiích je zásadní pro identifikaci skutečných přínosů léčby, která je využívána. Existence takových účinků také činí klinické pozorování odpovědi na terapii vysoce nespolehlivým měřítkem skutečné účinnosti použité léčby. Veterináři a majitelé zvířat často vidí to, v co doufají nebo to, co očekávají, že uvidí v reakci na terapii, kterou použijí, čímž věří tomu, že neúčinná léčba funguje bez vhodných kontrolovaných výzkumných důkazů. To ukazuje, že placebo efekt obvykle zlepšuje vnímání příznaků, ale ne skutečné fyzické onemocnění. Takové účinky mohou oklamat pacienty a chovatele, aby věřili, že poskytli účinnou léčbu a zároveň umožnili onemocnění zůstat nebo postupovat. Existují také etické důsledky pro placebo účinky, kdy v humánní medicíně mohou být za jistých okolností výhodné pro zlepšení vnímání nepříjemných příznaků. Tyto účinky jsou však obvykle zanedbatelné, pokud jsou pacienti informováni, že podstupují inertní léčbu. Získání subjektivních přínosů placebo efektu by vyžadovalo klamání pacientů, aby věřili, že dostávají aktivní terapii, což by ale bylo pravděpodobně neetické (Gold Lichtenberg 2014). U veterinárních pacientů se placebo účinky získávají většinou prostřednictvím majitelů (Conzemius Evans 2012, Gruen et al. 2017). To vytváří další etickou výzvu, protože majitelé mohou vnímat přínosy, které pacienti ve skutečnosti nezažívají. To činí nutnost objektivního výzkumu validace účinnosti léčby ještě kritičtější ve veterinární medicíně. Jednoduše řečeno tedy očekávání klientů mohou být velmi silnými motiv

Abstract:

átory. Majitelé zvířat po účasti na terapii obecně očekávají, že uvidí nějaké výsledky. Optimističtí majitelé mohou s větší pravděpodobností pečlivě pokračovat v léčbě, i když se nezdaří zřejmé výsledky, normální reciproční reakce často vedou k tomu, že klienti hlásí zlepšení, alespoň zpočátku, i přesto, že k žádnému zlepšení nedošlo (McMillan 1999). Cílem této práce je prokázání přítomnosti placebo efektu u majitelů psů v odpovědi na podání homeopatického přípravku, který má přispívat k potlačení stresu u psů, přičemž bude hodnocen právě placebo efekt vycházející ze subjektivního pozorování psa majitelem. Byl vyhotoven experiment na 40 majitelích a jejich psech, u kterých byl v minulosti problém při reakci na hluk zábavní pyrotechniky. Majitelům byl poskytnut homeopatický přípravek nebo placebo a dotazník pro vyhodnocení stavu psa po jeho podání. Experiment probíhal za příležitosti oslav Nového roku, kdy byli psi vystaveny hluku ze zábavní pyrotechniky. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na případné zlepšení, setrvání stavu nebo zhoršení po podání přípravku. Výsledná data byla statisticky vyhodnocena. Z vyhodnocených dat vzešly výsledky, které potvrzují hypotézu, že neexistuje statisticky významný rozdíl mezi hodnotami hodnocení úspěšnosti pro homeopatikum a placebo, které bylo provedeno majiteli psů. Dále byl u majitelů psů hodnotící úspěšnost přípravku zaznamenán placebo efekt. Výsledná p-hodnota t-testu činila 0,612343. U skupiny majitelů, která psům podávala homeopatikum bylo zlepšení stavu psa vyhodnoceno v 65 % případů, u skupiny podávající placebo (cukr) v 55 %.

Abstract:

In recent years, the field of veterinary homeopathy is becoming more and more prominent in the world as well as in the Czech Republic. The main focus of veterinary homeopathy is the treatment of dogs and cats, but also horses or farm animals. Veterinary homeopathy is based on the same principles as human homeopathy with one major distinction, which is the existence of intermediaries who play a crucial role in the relationship between the patient and the homeopath as they interpret the animal’s state and potential improvement. This issue appears problematic since the homeopathic treatment is thus evaluated through observation by a non-professional whose conclusion might be affected to a large extent by a phenomenon, which might be described as the placebo effect. In this conception, placebo effect is interpreted as the reported improvement of the animal’s condition observed by the human, which in reality did not happen. Animals treated by homeopathic remedies were subjected to several studies, which documented the subjective evaluation of the animals’ conditions by their owners. Contrary to the general assumption which maintains that most animals are unable to knowingly have faith and expectations towards their medical treatment and therefore it is not possible for them to develop the classic placebo effect, the people participating in these studies were prone to these factors. The placebo effect stemming from the owners’ subjective interpretation was conclusively proven (Conzemius Evans 2012; Gruen et al. 2017). Animal subjects in research studies show symptom changes commonly identified as the placebo effect. These include subjective symptoms reported by owners or observed by examiners as well as objectively measured results (MacMillan 1999). There are several plausible definitions for the placebo effect, but generally it is described as the impact associated with the inert treatment, which is perceived as beneficial by the patient or observers (De Crae et al. 1999). Placebo effects or other unspecified effects of inert treatment are manifested in veterinary patients and subjects in animal research. The control of these effects in research studies is vital for the identification of the genuine benefits of the used treatment. Additionally, the existence of such effects turns the clinical observation of the responses to therapy into a highly unreliable measure of the genuine effectiveness of the employed treatment. Veterinarians and animal owners often see what they are hoping for or what they are expecting to see as the response to the used therapy, which leads them into believing the ineffective therapy works without appropriate controllable research evidence. This indicates that placebo effect usually improves the perception of the symptoms rather than the illness itself. Such effects may deceive the patients or caregivers into thinking they provided the animals with effective treatment when, in fact, they let the illness stay or even progress. There are ethical consequences for the use of placebo in human medicine. Placebo effect might be under certain circumstances beneficial for the perception of the unpleasant symptoms; however, these effects are usually insignificant if the patients are informed about them undergoing inert treatment. Placebo effect benefits are achievable only by deceiving the patients into believing they are receiving active therapy, which would probably be unethical (Gold Lichtenberg 2014). Placebo effects in veterinary patients are usually acquired through their owners (Conzemius Evans 2012, Gruen et al. 2017). This fact creates another ethical challenge, because caregivers may perceive benefits, which are not experienced by the patients, which makes the necessity of objective research of the treatment effectiveness validation even more critical in veterinary medicine. Basically, clients’ expectancies might become very strong motivators. Animal owners generally expect to see some result

Abstract:

s after receiving therapy. More optimistic owners are more likely to continue with the treatment conscientiously even if there are no visible results, common reciprocal reactions often lead to clients reporting improvement, at least in the beginning, even though there is none (McMillan 1999). The aim of this thesis is to demonstrate the occurrence of a placebo effect in dog owners in the response to homeopathic remedy used for suppressing stress in dogs, where the subject of the evaluation is the placebo effect stemming from the subjective observation of the dog by its owner. The experiment was conducted on the sample of forty owners and their dogs, which had experienced problematic reactions to pyrotechnic noise in the past. The owners were provided with either the homeopathic remedy or placebo, and a questionnaire designed for the evaluation of the dog’s condition after receiving the remedy or placebo. The experiment was conducted during the New Year’s celebrations while the dogs were exposed to the pyrotechnics noise. The questionnaire survey focused on the potential improvement, persistence, or deterioration of the condition after receiving the remedy. The resultant data were statistically evaluated. From the evaluated data were drawn conclusions which support the hypothesis stating that there is no statistically significant distinction between the placebo and homeopathic remedy success rate values. Furthermore, the placebo effect was manifested in dog owners evaluating the success of the homeopathic remedy. The resulting p-value of t-test was 0.612343. The group of owners providing homeopathic remedy to their dogs reported improvement in 65 % of cases, whereas the group of owners using placebo (sugar) reported improvement in 55 % of cases. ¬¬

Keywords

strach, léčba, psi, placebo efekt, homeopatie

Keywords

fear, therapy, dogs, placebo effect, homeopathy

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 1. 4. 2022

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Ludvík Pinc, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme:
Companion Animal Management