Přerušovaný půst a jeho vliv na organismus

Anfisa Korniusha

Bachelor's thesis

Intermittent fasting and its effect on the human organism

Anotácia:

Půst, který zahrnuje dobrovolné omezení nebo přerušení příjmu potravy a tekutin po určitou dobu, má bohatou historii a stále je praktikován z různých důvodů, včetně náboženských, lékařských a rituálních. V současnosti je mnoho moderních přístupů k půstu, které reflektují aktuální zdravotní trendy a výzkumy. Tyto inovativní metody zahrnují nové strategie výživy, zaměřené na podporu fyzického i duševního zdraví. Moderní přístupy k půstu jsou často odvozeny z nejnovějších vědeckých poznatků a poskytují personalizované možnosti pro zlepšení celkového zdraví a pohody. Jedním z těchto moderních přístupů k půstu je přerušovaný půst (IF), což je stravovací režim, při kterém jsou období jídla střídána s obdobími půstu. IF, včetně jeho různých variací, je v posledních desetiletích vnímán jako fascinace mnoha lidmi, včetně výzkumníků i obyčejných jedinců. Tento zájem není spojen pouze s možnými zdravotními výhodami, ale také s aktualizací obecných přístupů k výživě. Existuje několik různých způsobů IF, které byly prokázány jako účinné při zlepšování metabolického zdraví. Jedním z oblíbených přístupů je denní přerušovaný půst, kdy lidé omezují příjem potravy pouze během určitého časového úseku během dne. Další známou metodou je "Eat Stop Eat", která zahrnuje jeden nebo dva dny 24hodinového půstu týdně. Time-Restricted Feeding je další možnost, kdy jsou stanoveny specifické časové intervaly pro půst (např. 16 hodin) následované obdobím stravování (např. 8 hodin). Hladovění obden pak spočívá ve střídání dnů s normálním stravováním a dny s výrazným omezením kalorií nebo půstem. Tyto různé metody IF nabízejí flexibilitu a možnost přizpůsobit stravovací režim individuálním preferencím a potřebám, což může být klíčové pro dosažení úspěchu. Během hladovění nebo omezení příjmu potravy dochází k vyčerpání zásob glykogenu, což je forma, ve které jsou sacharidy uloženy v játrech a svalové tkáni. Když jsou tyto rezervy vyčerpány, začíná organismus hledat alternativní zdroje energie. Pro udržení optimální hladiny glukosy v krvi (glykemie) i při omezeném příjmu sacharidů může organismus produkovat glukosu z nesacharidových zdrojů. Sem patří přeměna glycerolu, který vzniká při štěpení tuků, a glukogenních aminokyselin, což jsou aminokyseliny, jejichž uhlíkatý skelet může být přeměněn na glukosu. Během hladovění organismus přepíná na využívání tuku jako hlavního zdroje energie. Tuky jsou štěpeny na glycerol a mastné kyseliny, které jsou dále oxidovány k produkci energie. Tento proces může pomoci rozkládat tukové zásoby a přispívat k úbytku hmotnosti. Při dlouhodobém hladovění nebo omezení sacharidů organismus může produkovat ketolátky, které mohou sloužit jako alternativní zdroj energie pro mozek, což je zvláště důležité v situacích, kdy není glukosa k dispozici. Přerušovaný půst může značně ovlivňovat funkci imunitního systému, přičemž některé studie naznačují možný vliv tohoto stravovacího režimu na autoimunitní reakce a snížení závažnosti některých onemocnění. Kromě toho může tato metoda stravování působit na metabolické procesy prostřednictvím snížení hladiny krevního cukru nebo zlepšení citlivosti na insulin, což kromě podpory hubnutí, může být relevantní zejména pro pacienty s diabetem typu 2 a dalšími metabolickými poruchami. V oblasti hormonální rovnováhy a nervového systému může IF mít jak pozitivní, tak negativní dopady, které závisí na délce a frekvenci půstu, individuálních biologických charakteristikách a zdravotním stavu jednotlivce. Jako příklad, když dochází k poklesu hladiny insulinu v důsledku IF, může to podpořit zlepšen

Anotácia:

í citlivosti na insulin a celkového metabolismu. Na druhou stranu, snížení hladiny hormonu melatoninu může narušit přirozenou synchronizaci našeho těla s okolním světem a ovlivnit naše denní funkce a duševní pohodu. Je nezbytné individuálně zhodnotit, zda je IF pro konkrétního jedince vhodný, s ohledem na jeho možné dopady na hormonální rovnováhu a nervový systém. Pro některé osoby může být IF prospěšný, zatímco pro jiné může být nevhodný nebo dokonce škodlivý. Diskutován je rovněž vztah mezi IF a zdravím kardiovaskulárního systému, přičemž některé studie naznačují možné výhody, jako je snížení hladiny cholesterolu, insulinu a potlačení rozvoje zánětu, což by mohlo být prospěšné pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Celkově lze konstatovat, že přerušovaný půst má různorodé terapeutické efekty v různých oblastech zdraví, s ohledem na specifika jednotlivých onemocnění. Nicméně je nutné zdůraznit potřebu dalšího důkladného klinického hodnocení a výzkumu pro plné pochopení mechanismů a optimálního využití této stravovací metody v léčbě konkrétních onemocnění.

Abstract:

Fasting, which involves voluntary restriction or cessation of food and fluid intake for a certain period, has a rich history and is still practiced for various reasons, including religious, medical, and ritualistic purposes. Currently, there are many modern approaches to fasting that reflect current health trends and research. These innovative methods include new nutrition strategies aimed at supporting both physical and mental health. Modern approaches to fasting are often derived from the latest scientific findings and provide personalized options for improving overall health and well-being. One of these modern approaches to fasting is intermittent fasting (IF), which is a dietary regimen where periods of eating are alternated with periods of fasting. IF, including its various variations, has been a fascination for many people in recent decades, including researchers and ordinary individuals. This interest is not only associated with potential health benefits but also with updating general approaches to nutrition. There are several different ways of IF that have been shown to be effective in improving metabolic health. One popular approach is daily intermittent fasting, where people restrict food intake only during a certain time period during the day. Another well-known method is "Eat Stop Eat", which involves one or two days of 24-hour fasting per week. Time-Restricted Feeding is another option, where specific time intervals for fasting (e.g., 16 hours) are followed by eating periods (e.g., 8 hours). Alternate-day fasting involves alternating days of normal eating with days of significant calorie restriction or fasting. These various IF methods offer flexibility and the possibility to tailor the eating regimen to individual preferences and needs, which may be key to achieving success. During fasting or food restriction, glycogen stores, which are a form in which carbohydrates are stored in the liver and muscle tissue, are depleted. When these reserves are depleted, the body begins to seek alternative sources of energy. To maintain optimal blood glucose levels even with limited carbohydrate intake, the body can produce glucose from non-carbohydrate sources. These include the conversion of glycerol, which is produced during fat breakdown, and glucogenic amino acids, which are amino acids whose carbon skeleton can be converted into glucose. During fasting, the body switches to using fat as the primary source of energy. Fats are broken down into glycerol and fatty acids, which are further oxidized to produce energy. This process can help break down fat stores and contribute to weight loss. During prolonged fasting or carbohydrate restriction, the body can produce ketone bodies, which can serve as an alternative source of energy for the brain, which is especially important in situations where glucose is not available. Intermittent fasting can significantly affect the function of the immune system, with some studies suggesting a potential impact of this dietary regimen on autoimmune reactions and reducing the severity of certain diseases. In addition, this method of eating can affect metabolic processes through lowering blood sugar levels or improving insulin sensitivity, which besides supporting weight loss, may be particularly relevant for patients with type 2 diabetes and other metabolic disorders. In terms of hormonal balance and the nervous system, IF can have both positive and negative effects, depending on the duration and frequency of fasting, individual biological characteristics, and the health status of the individual. For example, when insulin levels decrease due to IF, it may support improved insulin sensitivity and overall metabolism. On the other hand, a reduction in the hormone melatonin level may disrupt our body's natural synchronization with the surrounding world and affect our daily functions and mental well-being. It is essential to individually assess whether IF is suitable for a specific individua

Abstract:

l, considering its potential impacts on hormonal balance and the nervous system. For some people, IF may be beneficial, while for others, it may be inappropriate or even harmful. The relationship between IF and cardiovascular health is also being discussed, with some studies suggesting potential benefits, such as reducing cholesterol levels, insulin, and suppressing inflammation, which could be beneficial for preventing cardiovascular diseases. Overall, it can be concluded that intermittent fasting has diverse therapeutic effects in various areas of health, considering the specifics of individual diseases. However, it is necessary to emphasize the need for further thorough clinical evaluation and research for a full understanding of the mechanisms and optimal use of this dietary method in the treatment of specific diseases.

Kľúčové slová

výživa člověka, dieta, kontrolované hladovění, metabolismus

Keywords

human nutrition, diet, controlled starvation, metabolism

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 3. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: Ing. Barbora Burešová, Ph.D.
• Oponent: Klára Cejpová, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme:
Food and Nutrition