PROBLEMATIKA RIADENIA LIKVIDITY FEDERÁLNEHO REZERVNÉHO SYSTÉMU V KONTEXTE BANKOVEJ KRÍZY 1929 - 1933

Miroslav Titze

Diplomová práce

PROBLEMATIKA ŘÍZENÍ LIKVIDITY FEDERÁLNÍHO REZERVNÍHO SYSTÉMU V KONTEXTU BANKOVNÍ KRÍZY 1929 - 1933

Anotace:

Diplomová práce zkoumá problematiku řízení likvidity FED v kontextu bankovní krize 1929 -- 1933. Řízení likvidity U. S. bankovního systému v podobě implicitního cílení rezerv nebylo vhodné v čase prudkého nárůstu poptávky po rezervách. FED na základě Real-bills a Rielfer-Burgess doktríny nedostatečně akomodoval poptávku po rezervách a přispěl k prohloubení bankovní paniky. Na základě vývoje úrokových sazeb na peněžním trhu i poptávky po operacích na volném trhu FED považoval měnové podmínky za uvolněné. První výraznější nákupy cenných papírů uskutečnil v roku 1932, no po krátké době program nákupů opustil. Měnová politika FED v období bankovní paniky se dostávala i do potenciálního konfliktu mezi udržitelností zlatého výměnného standardu a stabilitou U. S. bankovního systému.

Abstract:

Main goal of the diploma thesis is to research liquidity management problems of the Federal Reserve System during banking crisis 1929 -- 1933. Monetary policy implementation based on the implicit reserve targeting was not convenient in times of sharp expansion of the demand for reserves. FED was misled by Real-bills and Riefler-Burgess doctrine and considers monetary condition to be easy. Money interest rates responded very moderately to the shortage of the banking system's liquidity. We can find origin of the first quantitative easing in 1932 when FED first bought larger quantities of the government securities. Expansionary monetary policy during the banking crisis 1929 -- 1933 was also potentially limited by the conflict among U.S. financial stability and sustainability of the gold standard.

Abstract:

Diplomová práca skúma problematiku riadenia likvidity FED v tridsiatych rokoch v kontexte bankovej krízy 1929 -- 1933. Riadenie likvidity U.S. bankového systému v podobe implicitného cielenia rezerv nebolo vhodné v čase prudkého nárastu dopytu po rezervách. FED na základe Real-bills a Riefler-Burgess doktríny nedostatočne akomodoval dopyt po rezervách a prispel k prehĺbeniu bankovej krízy. Na základe vývoja úrokových sadzieb na peňažnom trhu a dopytu po operáciách na voľnom trhu FED považoval menové podmienky za uvoľnené. Prvé výraznejšie nákupy cenných papierov uskutočnil až v roku 1932 avšak po krátkej dobe program nákupov opustil. Menová politika FED v tridsiatych rokoch sa dostávala i do potenciálneho konfliktu medzi udržateľnosťou zlatého výmenného štandardu a stabilitou U.S. bankového systému.

Klíčová slova

bankovní krize, věřitel poslední instance, Velká hospodářská krize, implementace měnové politiky, Federální rezervní systém

Keywords

lender of the last resort, monetary policy implementation, banking panics, Great depression, Federal reserve system

Klíčová slova

veriteľ poslednej inštancie, Federálny rezervný systém, Veľká hospodárska kríza, banková kríza, implementácia menovej politiky

Jazyk práce: slovenština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 9. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 11. 6. 2014
• Vedoucí: Karel Brůna
• Oponent: Jakub Jakl

Vysoká škola ekonomická v Praze

Magisterský studijní program / obor:
Finance a účetnictví / Bankovnictví a pojišťovnictví