Zvukové prostředí města a jeho vliv na prožívání

Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D.

Disertační práce

Urban sonic environment and its influence on experiencing

Anotace:

Práce se zabývá otázkou, jak zvukové prostředí města ovlivňuje prožívání jeho obyvatel. Vychází především z tzv. tradice sonosféry, avšak čerpá i z tzv. hlukové tradice. Sluchová percepce je zde pojímána nikoli izolovaně, ale v kontextu interakce s reálným prostředím, v kontextu tělesnosti a každodenních aktivit. Předkládaný výzkum se pokouší z fenomenologické perspektivy zachytit prožitkové významy spojené se zvukovým prostředím města. Výzkum, který lze stručně charakterizovat jako terénní, kvalitativní a explorativní, je rozvržen do dvou fází. Během první fáze byla vytvořena pracovní typologie zvukových prostředí centra města Brna, zahrnující kategorie: dopravní uzly MHD, ulice/náměstí s hustou dopravou, ulice/náměstí s mírnou dopravou, frekventované ulice/náměstí v pěší zóně, tiché ulice/náměstí v pěší zóně, otevřená prostranství (se třemi podkategoriemi: městské sady a parky, přítomnost zeleně s blízkostí dopravy a místa s minimem zeleně a blízkostí dopravy) a atypická místa (místa se specifickým, ale ojediněle se vyskytujícím zvukovým prostředím). Druhým výstupem této fáze je seznam dimenzí zvukového prostředí relevantních z hlediska běžných obyvatel. Třetím výstupem je klasifikace a frekvenční analýza zvukových zdrojů spontánně zmíněných v popisech. Klasifikace zdrojů obsahuje sedm hlavních kategorií: přírodní zvuky, bezprostřední projevy lidí, hudební zvuky, elektronické a jiné signály, nízkoinformační technické zvuky, nerozlišený celek a ticho. Druhá, ústřední, fáze výzkumu je zaměřena na analýzu prožitků udávaných během reálné přítomnosti na vybraných místech v centru města Brna, reprezentujících jednotlivé kategorie pracovní typologie vytvořené v předchozí fázi. Jako metoda sběru dat sloužila původně psychoterapeutická technika focusing, která byla modifikována tak, aby podporovala uvědomění si a verbální uchopení spontánně se vynořujících tělesně zakotvených významů, které vznikají v kontaktu se zvukovým prostředím. Data byla analyzována podle metody zakotvené teorie a poskytla několik významných výsledků. Prvním výsledkem je deskriptivní model sonosféry (zvukového prostředí konkrétního místa), tvořený čtyřmi komponentami: dominantou, popředím, horizontem a prostorem. Dalším výstupem je seznam 35 prožitkových kategorií, uspořádaný do sedmi skupin či polarit: (1) skupina kategorií, u nichž dominuje dimenze uvolnění–excitace, (2) bezpečí–ohrožení, (3) volnost–stísněnost, (4) kontakt se sebou–rušení tohoto kontaktu, (5) osobní distance, (6) zaujetí–nezájem a (7) podporující–rušivé. Kromě prožitkových kategorií byly sledovány a analyzovány také další kategorie, týkající se jedince (představy, očekávání, únava, nálada, efekt kontrastu a habituace) a mimoakustického prostředí (počasí). Dále byla provedena analýza prožitkových kategorií spojených s přírodními, lidskými a technickými zvuky a také analýza na úrovni jednotlivých míst a prožitků s nimi spojených. V závěru práce jsou naznačeny možnosti dalšího zkoumání.

Abstract:

This work deals with the question, how the urban sonic environment influences its inhabitants’ experience. It is based primarily on the soundscape tradition; however, it draws on the noise effects tradition as well. Sound perception is here understood not in isolation, but in the context of a real environment, embodiment and daily activities. The presented research tries to catch from the phenomenological perspective the experienced meanings connected to the sonic environment of a city. The research, which can be briefly characterized as a qualitative, explorative field study, is divided into two phases. During the first phase a tentative typology of sonic environments of the Brno centre was created, including the following categories: public transport nodes, streets/squares with heavy traffic, streets/squares with mild traffic, travelled streets/squares in a pedestrian zone, quiet streets/squares in a pedestrian zone, open places (with three subcategories: city parks, presence of greenery with near traffic, and places with a minimum of greenery and near traffic), and atypical environments (places with specific sonic environment of sporadic occurence). The second outcome of this phase is a list of sonic environment dimensions that are relevant from the perspective of ordinary inhabitants. The third outcome is a classification and frequency analysis of sound sources, spontaneously mentioned in descriptions. This classification contains seven main categories: natural sounds, direct manifestations of humans, musical sounds, electronic and other signals, low-information technical sounds, undifferentiated whole and silence. The second, central research phase is focused on analysis of experience described during live presence on selected places in the centre of Brno. These places represent the individual categories of the tentative typology created in the previous phase. As a data collection method an originally psychotherapeutic technique of focusing was used, which had been modified to support the awareness and verbalization of spontaneously emerging in-the-body-grounded meanings, which appear in contact with the sonic environment. Data were analyzed according to the grounded theory and have provided several important results. The first result is a descriptive model of soundscape (sonic environment of a certain place), constituted of four components: the dominant sound, foreground, horizon and space. Another outcome is a list of 35 experiential categories, organized into seven groups or polarities: (1) a group of categories, in which the dimension of relaxation–excitation dominates, (2) safety–threat, (3) freedom–constraint/anxiety, (4) contact with oneself–disturbance of this contact, (5) personal distance, (6) interest–unconcern, and (7) supportive–disturbing. Besides the experiential categories, additional categories have been observed and analyzed, involving an individual (fantasy, expectation, fatigue, mood, contrast effect, and habituation) and the non–acoustic environment (weather). Further, an analysis of experiential categories connected to natural, human and technical sound and also an analysis on the level of individual places and experiences connected to them have been carried out. Finally, some possibilities of further research are suggested.

Klíčová slova

zvukové prostředí/sonic environment, sonosféra/soundscape, sluchová percepce/sound perception, hluk/noise, rozmrzelost z hluku/noise annoyance, tělesně zakotvený prožitek (focusing)/focusing, komentovaná procházka/commented walk

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 12. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 5. 2. 2008
• Vedoucí: prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.
• Oponent: Ing. Norbert Kopčo, Ph.D., doc. PhDr. Marek Franěk, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Psychologie / Obecná psychologie