Identifikace etických problémů plynoucích z nových poznatků o lidském genomu. Od DNA k evoluční psychologii

Mgr. Marek Vácha, Ph.D.

Doctoral thesis

The identification of ethical issues caused by new knowledge about human genome. From DNA to Evolutionary Psychology.

Anotácia:

Přečtení úplné sekvence genomu člověka v roce 2003 se stalo rozhodujícím bodem pro další pokrok molekulární genetiky člověka, biologie i lékařství. Krom rozhodujícího přínosu pro biologickou medicínu však nastolilo rovněž řadu etických otázek a nových problémů. Na jedné straně se jedná o včasné zabránění možnému zneužití těchto poznatků. Díky rychlému pokroku technik molekulární genetiky bude v nedaleké budoucnosti možno nasekvenovat genom kohokoli. V práci jsou zvažovány otázky týkající se pojišťoven, zaměstnavatelů a možných terapeutických i neterapeutických zásahů do genomu člověka. Na druhé straně nastolilo přečtení sekvence genomu člověka důležité otázky pro sebepochopení nás samých, ale především staronový problém, co vlastně dělá člověka člověkem. Je jisté, že geny ovlivňují nejenom naše měřitelné parametry, jako je barva očí či vlasů, nýbrž mají vliv i na naše behaviorální projevy. Krom genů je naše chování ovlivněno i prostředím (environment), ve kterém vyrůstáme, rodiči, učiteli, školou,... V práci je kladena otázka, zda je možno se bez problémů spokojit s informací, že člověk není nic jiného než průsečík genů a prostředí, a zda k pochopení fenoménu člověka bude znalost genomu a environmentu dostačující. Sociobiologie a evoluční psychologie konstatují, že naše altruistické jednání je produktem natural selection. Že jsme sice schopni altruistických, dobrých činů, ale naše skutky v žádném případě nejsou nezištné. Dle evoluční psychologie pomáháme buď vlastním dětem, neboť nesou naše geny, nebo v rámci kin selection pomáháme příbuzným, neboť i oni jsou nositeli stejných genů, nebo pomáháme i naprosto nepříbuzným osobám, ovšem proto, že čekáme od recipienta později podobné jednání. Pokud pomáháme nepříbuzným osobám bez možnosti reciprokace (např. při darování krve), pak se snažíme, aby naše okolí o našem altruistickém jednání vědělo. Naše motivace je však vždy sobecká. V práci je tento přístup k vysvětlení lidského chování podroben kritice (is challenged). Etické systémy, které zdůrazňují nezištný utajený altruismus (concealed altruism), jsou známy již několik tisíc let a navzdory působení přírodního výběru stále úspěšně přetrvávají. Přečtení sekvence lidského genomu rovněž probudilo nebezpečí možné diskriminace, rasismu či snahy o novodobou pozitivní i negativní eugeniku. Přečtení sekvence genomu člověka ovšem přineslo i zjištění, že všichni lidé na Zemi jsou si ve svém genomu velmi podobni a že rasismus je z biologických důvodů neobhajitelný. Stejně tak se ukázala naše blízká příbuznost k ostatním organismům. Množství DNA v našem genomu, která je zřejmě postradatelná (so called junk DNA), nabízí otázku, nakolik je natural selection hybatelem evolučního procesu. V závěru je artikulováno přesvědčení, že rozluštění úplné sekvence lidského genomu přispěje k poznání, že fenomén člověk není redukovatelný na své geny a prostředí a že k pochopení podstaty člověka je nutno připočíst ještě neempirickou, těžko měřitelnou, avšak reálnou charakteristiku, kterou je možno nazvat svoboda.

Abstract:

The complete decoding of the human genome sequence, in 2003, represents a decisive step in the progress of human molecular genetics, biology, and medicine. Besides contributing to the progress, the deciphering of the genome posed a number of ethical questions and new problems as well. On the one hand, we need to be able to prevent, in a timely manner, any possible misuse of the new knowledge. Due to rapid advances of the molecular biology technologies, it will soon be possible to decode any individual's genome. Many questions of medical insurance, employer-employee relationships, and both therapeutic and non-therapeutic interventions into the human genome are being actively studied now. On the other hand, the completion of the genome sequence contributed to our self-reflection and self-understanding. It also re-iterated the old question: what makes us human? It is beyond doubt that the genes affect not only the visible structural parameters (phenotypes), such as the color of our hair or eyes, yet they also influence our behavior and behavioral traits. In addition to the genes, it is the environment in which we are raised, that affects our behavior, and so do our parents, teachers, school, etc. This study asks a question, whether it is possible to to settle on a statement, that a man is but an intersection of the genes and the environment, without a risk of running into serious problems. The same question applies to whether the knowledge of the genome and the environment is sufficient for our full understanding of the human nature. Sociobiology and evolutionary psychology posit that our altruistic behavior is the product of natural selection; that we may well be capable of altruistic deeds, but that our ultimate motives are not atruistic, i.e. free of expectation and free of any reward. According to evolutionary psychology, we either give aid to our progeny since they carry our own genes, or we give aid to our relatives as part of the kin selection; or, finally, we can give aid to completely unrelated strangers only on the assumption of some future reciprocity. And in the case when we help unrelated strangers without any hope of reciprocity, we make sure that our neighbors and peers are fully aware of our altruism. Our motivation is always selfish. This approach to explain human behavior is challenged herein by the author. For thousands of years we've known of ethical systems that accentuate concealed altruism and thrive, or at least survive, despite the law of natural selection. The deciphering of the genome has awakened the specter of moder days eugenics, possible discrimination, racism, attempts to influence the future evolution of mankind by positive or negative selection. The ammount of apparently non-essential DNA in our genomes (the so called junk DNA) provokes a question, as to how much is natural selection the prime mover of the evolutionary process. At the end of the work a conviction is articulated, that the elucidation of the complete sequence of the human genome will contribute to our understanding, that "the phenomenon of a human" is not simply reducible to a sum of its genes and environmental factors, and that in order to understand the human condition, we need to add into account a hardly measurable but nevertheless very real characteristic, which we may call Freedom.

Kľúčové slová

lidský genom, etika, geny, prostředí, svoboda, sociobiologie, evoluční psychologie human genome, ethics, genes, environment, freedom, sociobiology, evolutionary psychology

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 5. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 22. 6. 2006
• Vedúci: prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

Masaryk University

Faculty of Medicine

Doctoral programme / odbor:
General Medicine / Medical Ethics