Zhodnotenie dopadu nominálnych negatívnych úrokových sadzieb na agregátny dopyt.

Daniel Pastorek

Bakalářská práce

Zhodnocení dopadu nominálních negativních úrokových sazeb na agregátní poptávku

Anotace:

Nedostačující hospodářský rast a nízká inflace trápí mnohé vyspělé ekonomiky v závislosti od účinku hospodářské krizi z roku 2008. Centrální banky byli nuceni reagovat, aby pomohli vládám stimulovat ekonomiku a dostát svůj primárný cíl cenový stability. Na dosažení tohoto stimulu využili centrální banky škálu konvenčních ale i nekonvenčních opatření, v závislosti na odlišnostech struktur jednotlivých ekonomik, cílů, statusu či míry nezávislosti. Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnotit změnu v spotřebě, investicích a vládních výdajů Eurozóny, Japonska a Švédska, po zavedení nominálních negativních úrokových sazeb. Úlohou empirické části práce bylo identifikovat případné strukturální zlomy v časových řadách zkoumaných veličin po zavedení záporných nominálních sazeb. Výraznější stimul v pozorovaných datech prokázaný nebyl, ale nepřijme účinky negativních úrokových sazeb sú pozorovatelné.

Abstract:

Insufficient economic growth and low inflation are troubling many developed countries in the context of the economic crisis of 2008 and its influence. Central banks were forced to help governments to stimulate their economies and accomplish the main goal, price stability. To achieve this stimulus, central banks have taken range of conventional and non-conventional steps depending on dif-ferences between economies, goals, status or degree of independence. The main goal of this bachelor thesis is to take measure of change in the consumption, in-vestments and government spending in Eurozone, Japan and Sweden, after the introduction of nominal negative interest rates. The task of the empirical part was to identify potential structural breaks in time series of the investigated variables after introduction of the negative nominal rates. Significant stimulus was not proven among the data, but we can observe indirect effects of the negative nomi-nal interest rates.

Abstract:

Nedostačujúci hospodársky rast a nízka inflácia trápi mnohé vyspelé ekonomiky v závislosti od účinkov hospodárskej krízy z roku 2008. Centrálne banky boli nútené reagovať, aby pomohli vládam stimulovať ekonomiku a dostáť svoj primárny cieľ, cenovú stabilitu. Na dosiahnutie tohto stimulu využili centrálne banky škálu konvenčných ale aj nekonvenčných opatrení, v závislosti na odlišnostiach štruktúr jednotlivých ekonomík, cieľov, statusu či miery nezávislosti. Hlavným cieľom bakalárskej práce je zhodnotiť zmenu v spotrebe, investíciách a vládnych výdajov Eurozóny, Japonska a Švédska, po zavedení nominálnych negatívnych úrokových sadzieb. Úlohou empirickej časti práce bolo identifikovať prípadne štrukturálne zlomy v časových radách skúmaných veličín po zavedení záporných nominálnych sadzieb. Výraznejší stimul v pozorovaných dátach preukázaný nebol, ale nepriame účinky negatívnych úrokových sadzieb sú pozorovateľné.

Klíčová slova

Negativní úrokové sazby, agregátní poptávka, centrální banky, strukturální zlomy

Keywords

Negative interest rates, aggregate demand, central banks, structural breaks

Klíčová slova

Negatívne úrokové sadzby, centrálne banky, štrukturálne zlomy, agregátny dopyt

Jazyk práce: slovenština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 5. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Provozně ekonomická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Hospodářská politika a správa / Finance