Stav a potenciál přirozené obnovy po kalamitě na revíru Polana, LS Jablunkov

Bc. Vojtěch Dyrčík

Diplomová práce

The state and potential of natural recovery after the disaster in the Polana area, LS Jablunkov

Anotace:

Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit stav a potenciál přirozené obnovy ve vazbě na stav přeživších jedinců mateřského porostu po kůrovcové kalamitě. Zájmovou lokalitou byl revír Polana, nacházející se na území lesní správy Jablunkov. Pro terénní šetření bylo vybráno 5 reprezentativních porostů, kde po odumření smrkové porostní složky zbyli v horní etáži jedinci mateřského porostu, nejčastěji buku lesního (Fagus sylvatica L.). S množstvím jedinců buku lesního (Fagus sylvatica L.) v mateřském porostu rostla i četnost zmlazení této dřeviny. V místech, kde bylo v porostech méně buku lesního (Fagus sylvatica L.) se výrazněji uplatnil smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth). V mateřském porostu byl nejvíce zastoupen: buk lesní (Fagus sylvatica L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.) a modřín opadavý (Larix decidua Mill). Vztah mezi zmlazením buku lesního (Fagus sylvatica L.). a stavem mateřského porostu byl zjištěn také na ploše, kde proběhla opakovaná inventarizace obnovy. I zde se v přirozené obnově výrazněji uplatnil také smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst). Na rozdíl od buku lesního (Fagus sylvatica L.). jeho početnost v obnově po dvou letech poklesla. Vzniklé zájmové plochy lze považovat jako obnovené na 94 % celkové plochy, přičemž z toho 77 % plochy vzniklo pouze přirozenou obnovou a 17 % plochy obnovou kombinovanou. Na 6 % plochy je potřeba doplnění mezer zmlazení.

Abstract:

The aim of the presented thesis was to evaluate the status and potential of natural regeneration in relation to the condition of surviving individuals of the parent stand after a bark beetle calamity. The locality of interest was the Polana forest district, located in the territory of the Jablunkov forest administration. Five representative stands were selected for the field survey, where after the death of the spruce stand component, there remained in the upper stage individuals of the parent stand, mostly beech (Fagus sylvatica L.). As the number of beech (Fagus sylvatica L.) individuals in the parent stand increased, so did the frequency of rejuvenation of this tree species. In places where there was less beech (Fagus sylvatica L.), spruce (Picea abies (L.) Karst) and white birch (Betula pendula Roth) became more prominent. The most abundant species in the parent stand were beech (Fagus sylvatica L.), sycamore (Acer pseudoplatanus L.) and larch (Larix decidua Mill). A relationship between the rejuvenation of beech (Fagus sylvatica L.) and the condition of the parent stand was also found in the area where the regeneration inventory was repeated. Here, the natural regeneration of Norway spruce (Picea abies (L.) Karst) was more pronounced,as well. In contrast to beech (Fagus sylvatica L.), its abundance in the regeneration decreased after two years.The areas of interest can be considered as restored to 94 % of the total area, of which 77 % was created by natural regeneration alone and 17 % by combined regeneration. In 6 % of the area, rejuvenation gaps need to be filled.

Klíčová slova

přirozená obnova, buk lesní, kalamitní holina, smíšené porosty, sukcese

Keywords

european beech, mixed stands, natural regeneration, succession, calamity area

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 30. 5. 2023
• Vedoucí: doc. Ing. Antonín Martiník, Ph.D.
• Oponent: Petr Kaděrka, Ing.

Mendelova univerzita v Brně

Lesnická a dřevařská fakulta

Magisterský studijní program / specializace:
Lesní inženýrství / Lesní inženýrství