Syndrom druhého vrhu v užitkovém chovu prasnic

Bc. Tereza Ztratilová

Diplomová práce

Second litter syndrome in commercial sows herd

Anotace:

Cílem mé diplomové práce byla analýza dat z vybraného užitkového chovu prasat, která byla zaměřena na výskyt syndromu druhého vrhu. Literární rešerše pojednává o reprodukční užitkovosti prasnic, jako je plodnost a mléčnost. Byly popsány vnitřní a vnější ukazatelé, které tyto reprodukční vlastnosti prasnic ovlivňují. Z vnitřních ukazatelů bylo popsáno dědičné založení, věk prasnice při 1. zapuštění, plemenná příslušnost, kondice prasnic, délka intervalu odstav-říje, pořadí vrhu a také embryonální a fetální mortalita. Z faktorů vnějších bylo sledováno mikroklima stáje, výživa a krmení prasnic, management chovu a provedení inseminace. Další kapitola pojednávala o onemocněních, které plodnost prasnic mohou velmi negativně ovlivnit a ohrozit tak výnosnost užitkových chovů. Sledovanými onemocněními byly syndrom MMA, syndrom PRRS, parvoviróza prasat a mykotoxikózy. Poslední kapitolou literárního přehledu byla kapitola syndromu druhého vrhu, která popisovala syndrom druhého vrhu jako takový, jeho příčiny, dopady na chov a také možnosti řešení. Praktická část diplomové práce měla za úkol zhodnotit výskyt syndromu druhého vrhu ve vybraném užitkovém chovu prasnic. Dále pak ověřit 2 stanovené hypotézy, že u prasnic s vysokými počty narozených selat na prvním vrhu dochází ke snížení počtu narozených selat na vrhu následujícím, a že u prasnic s vysokými počty narozených selat na prvním vrhu dochází k prodloužení intervalu odstav-říje na vrhu následujícím. Experiment počítal s daty od 59 prasnic na 1.-9. paritě. Každá prasnice měla za sebou v době analýzy dat minimálně 3 vrhy. Pozorovány byly ukazatelé počet všech narozených selat, počet živě narozených selat, počet odstavených selat, počet mrtvě narozených selat, délka laktace, délka mezidobí a délka intervalu odstav-říje. S ohledem na zkoumání výskytu SLS, byly výsledky zaměřeny především na první 3 vrhy. V rámci provedené analýzy byly podrobněji hodnoceny data od 6 konkrétních prasnic, u kterých byl vysledován konkrétní problém. Statistická analýza byla provedena pomocí programu SAS 9.4 procedurami MEANS a GLM. Hladiny významnosti byla stanovena α=0,05. Z výsledků vyplývá, že pořadí vrhu má statistický vliv na počet všech narozených selat (P=0,0038), počet odstavených selat (P= 0,0046) a na hranici významnosti byl ukazatel počet živě narozených selat (P=0,0558). Na ostatní ukazatele nemělo pořadí vrhu statistický vliv. Z hlediska ukazatelů všech narozených a živě narozených selat by se zdály nejproduktivnějšími vrhy, vrhy 5. a 8. Nejvyšší počet všech narozených selat byl na 8. paritě s 17,17 selaty a počty živě narozených selat byl nejvyšší na paritě 5. s 15,58 selat. Z hlediska klíčového ukazatele počty odchovaných selat byl však za nejproduktivnější vrh shledán vrh 1., kde se průměrně odchovalo 10,26 selat na vrh a prasnici. První hypotéza se nepotvrdila, jelikož syndrom druhého vrhu na úrovni celého stáda nebyl prokázán, avšak byl zjištěn na úrovni jednotlivých prasnic. Vysoké počty narozených selat na první paritě neměly vliv na délku intervalu odstav-říje na paritách následujících, proto nebyla potvrzena ani druhá hypotéza.

Abstract:

The objective of my thesis was to analyse data from a selected commercial pig farm, which was focused on the occurrence of second litter syndrome. The literature review discusses the reproductive performance of sows, such as fertility and milk yield. The internal and external variables that affect these reproductive traits in sows were described. From the internal indicators, hereditary establishment, age of the sow at the 1st farrowing, breed affiliation, condition of the sows, length of the weaning-farrowing interval, litter order as well as embryonic and fetal mortality were described. From the external factors, the microclimate of the barn, nutrition and feeding of sows, breeding management and insemination were monitored. The next chapter dealt with diseases that can have a very negative impact on sow fertility and thus compromise the profitability of productive breeding. The diseases studied were MMA syndrome, PRRS syndrome, porcine parvovirus and mycotoxicosis. The last chapter of the literature review was the chapter on second litter syndrome, which described second litter syndrome as such, its causes, its effects on breeding and also the possible solutions. The practical part of the thesis was to evaluate the occurrence of second litter syndrome in a selected commercial sow breeding. Furthermore, to test 2 hypotheses that sows with high numbers of piglets born in the first litter have a reduced number of piglets born in the following litter and that sows with high numbers of piglets born in the first litter have a prolonged weaning-farrowing interval in the following litter. The experiment counted data from 59 sows on parity 1-9. Each sow had at least 3 litters at the time of data analysis. The parameters observed were the number of all piglets born, the number of live-born piglets, the number of weaned piglets, the number of stillborn piglets, the length of lactation, the length of the inter-weaning period and the length of the weaning-molt interval. With regard to the investigation of the incidence of SLS, the results focused mainly on the first 3 litters. Data from 6 specific sows where a particular problem was observed were evaluated in more detail as part of the analysis performed. Statistical analysis was performed using the SAS 9.4 program using the MEANS and GLM procedures. Significance levels were set at α=0.05. The results showed that litter order had a statistical effect on the number of all piglets born (P=0.0038), the number of piglets weaned (P=0.0046) and at the limit of significance was the indicator number of live born piglets (P=0.0558). The other indicators were not statistically influenced by litter order. In terms of the indicators of all piglets born and born alive, the most productive litters would seem to be litters 5 and 8. The highest number of all born piglets was on parity 8 with 17.17 piglets and the number of live born piglets was highest on parity 5 with 15.58 piglets. However, in terms of the key indicator of number of piglets reared, the most productive litter was found to be litter 1 with an average of 10.26 piglets reared per litter and sow. The first hypothesis was not confirmed, as the second litter syndrome was not demonstrated at the level of the whole herd, but was found at the level of individual sows. The high number of piglets born on the first parity did not affect the length of the weaning-parity interval on subsequent parities, therefore the second hypothesis was not confirmed.

Klíčová slova

plodnost, parita, prasnice, druhý vrh, embryonální mortalita

Keywords

second litter, sow, fertility, parity, embryonic mortality

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 17. 5. 2023
• Vedoucí: Ing. Kateřina Zadinová, Ph.D.
• Oponent: Luboš Brzobohatý, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Chov hospodářských zvířat