Právo dítěte znát svůj původ versus biologické, právní a sociální rodičovství

Mgr. Petra Nováčková

Diplomová práce

The chilďs right to know its his/her origin versus biological, legal and social parenthood

Anotace:

Každý lidský jedinec má svou biologickou matku a svého biologického otce. Faktem ovšem zůstává, že ne každý jedinec dostane šanci své biologické rodiče poznat. V úvodní části své práce jsem se věnovala historickému vývoji nazírání na problematiku statusových práv, konkrétně problematice vztahů v rodině, mezi rodiči a dětmi. Následující kapitola se týká určování a popírání otcovství. Krátce jsem se věnovala jednotlivým právním domněnkám otcovství a pokusila se odpovědět na otázku, zda mají právní domněnky otcovství i přes vývoj v možnostech dokazování a přes změny v právních řádech stále svůj smysl. Tato kapitola obsahuje i podkapitolu o pravomoci nejvyššího státního zástupce na popření otcovství k dítěti, je-li to v jeho zájmu. V další kapitole jsem se věnovala právu dítěte na znalost svého původu a jeho ukotvení v právních instrumentech. Analyzovala jsem několik kontroverzních institutů, při jejichž vyslovení nám nejčastěji vyvstane na mysli právě ona otázka, zda dítě má či nemá právo poznat svůj původ. Pátá kapitola obsahuje výčet některých aktivit Rady Evropy, které se týkají rodinného práva. Součástí této kapitoly je i několik rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, které mají nepochybně významný vliv na vnímání statusových práv dítěte. S předešlou kapitolou úzce souvisí i harmonizace a unifikace rodinného práva v Evropě. Poslední část své práce jsem věnovala úvahám nad novým občanským zákoníkem, který bude zahrnovat i úpravu rodinného práva.

Abstract:

Every human individual has his/ her biological mother and biological father. However, the fact is that not every individual has the chance to know his/ her biological parents. In the introductory part I summed up the historical overview of understanding status rights, to be more specific, those that concern problematic relationships within a family, between parents and children. The following chapter concerns determining and negation of fatherhood. In short, I tried to focus on particular legal presumptions of fatherhood and I also tried to answer the question whether the legal presumptions of fatherhood are still important in spite of the progress of the possibilities how to prove fatherhood and in spite of the changes in legal order. This chapter includes a subchapter about the competence of the state’s attorney to negate fatherhood of a child in case it is his/ her interest. In the next chapter I focused on the rights of the child to know his/ her origin and how the right is embedded in legal instruments. I analyzed several controversial institutes which, whenever mentioned, imply the question whether the child has or has not the right to know his/ her origin. The fifth chapter includes some European Council activities concerning family law. A part of this chapter includes several sentences of the European Court for Human Rights which undoubtedly influence the status rights of the child. The previous chapter is in close connection with the harmonization and unification of the European family law. The last part of my thesis focuses on the discussion of the new civil code which will include the family law amendment.

Klíčová slova

Statusová práva dítěte, právo znát svůj původ, právní domněnky otcovství, utajené porody, anonymní porody, baby-boxy, souhlas k osvojení, aktivity Rady Evropy a Evropského soudu pro lidská práva, unifikace a harmonizace rodinného práva

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 31. 3. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 5. 2008
• Vedoucí: doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo