Obrazový prostor na jevišti k (re)konstrukci výtvarně-technického řešení bostonské inscenace Intolleranza 1960 ve scénografii Josefa Svobody.

Mgr. Barbora Příhodová, Ph.D.

Disertační práce

Space of Images on Stage: on the (Re)Construction of the Visual-Technical Component in the production Intolleranza 1960 designed by Josef Svoboda.

Anotace:

Disertační práce se zabývá rekonstrukcí scénografické složky experimentální opery Intolleranza 1960 italského avatgardního komponisty Luigiho Nona, kterou v roce 1965 inscenovala americká režisérka a dirigentka Sarah Caldwell ve své operní společnosti Opera Company of Boston. Hlavním cílem práce je na základě pramenného výzkumu i studia sekundární literatury podat komplexní výklad výtvarně-technického řešení této inscenace, stranou nezůstávají širší souvislosti kulturní i společensko-politické. V práci je prověřována teze, že diskutované uvedení představovalo zvláštní formu divadelní inscenace, která je založena na práci s obrazovým materiálem. Nejvýraznějším rysem tohoto počinu, stavějícím na principech Laterny magiky, byla přítomnost různých druhů projekčních obrazů, které se doplňovaly s jednáním protagonistů na scéně, a vytvářely tak specifický druh jevištního prostoru, disponujícího více časoprostorovými konfiguracemi. V důsledku toho, že bylo do inscenační struktury – zřejmě poprvé v historii – zapojeno živé televizní vysílání, inscenace obsahovala několik okamžiků, kdy docházelo nejen ke zdvojování akce odehrávající se na scéně, ale také mimo ni včetně dění v hledišti. Odváděním pozornosti diváků od zpěváka a jeho akce k obrazům se rozvinulo nové „obrazové“ schéma výstavby inscenace. Změna v inscenační strategii, tak jak byla realizována v Intolleranze 1960 v Bostonu, koresponduje s dobovým zaujetím obrazovou kulturou. Významným aspektem této práce je okolnost, že autorem výtvarně-technického řešení diskutované inscenace byl Josef Svoboda, jeden z nejvýraznějších scénografů 20. století, jenž do značné míry spolurčoval podobu svého oboru a s ní i jeho kritickou reflexi. V dalším plánu tak tato práce zasazuje Svobodovu tvorbu do divadelně-dějinného, i širšího společensko-politického kontextu. Na pozadí rekonstrukce jedné inscenace si zároveň práce klade otázku, jakým způsobem je možné analyzovat výtvarnou složku inscenace a všímá si vývoje, kterým pojetí scénografie jako nedílné součásti inscenace prošlo.

Abstract:

The dissertation work deals with a reconstruction of scenographic component in an experimental opera Intolleranza 1960 by Italian avant-garde composer Luigi Nono, staged by American director and conductor Sarah Caldwell in her operatic company Opera Company of Boston in 1965. The main objective of the work, based on archival research as well as secondary sources, is to offer a complex interpretation of the visual aspect of this production, including broader cultural, social and political contexts. The work examines a proposition that the production in question represented a distinctive form of theatre performance that is based on work with images. The most distinct feature of this performance, drawing on principles of Laterna Magika theatre, was the presence of various kinds of projection images that were complemented with the action of the protagonists on stage, thus creating a specific type of stage space endowed with more spatiotemporal configurations. As a result of the live TV transmission that was included in the structure of the performance, the event contained several moments when the action on stage and off stage, including the auditorium, was doubled. As the centre of the audience’s attention shifted from the actor and his action to the images, a new ‘visual’ narrative was developed. The shift in performance strategies, as promoted in Intolleranza 1960 in Boston, corresponds with the period fascination with images. An important aspect of this work is that the scenographer of the discussed production was Josef Svoboda, one of the major scenographers of the twentieth century who co-defined the field and its critical reflection to a great extent. On a different level, this work reevaluates Svoboda’s work in both the context of theatre history and broader social-political context. Based on the reconstruction of a production, the work also addresses the question of how the visual component of performance can be analyzed and discusses the development of the concept of scenography as an inextricable element of performance.

Klíčová slova

Josef Svoboda, scénografie, Intolleranza 1960, Sarah Caldwell, Opera Company of Boston, operní scénografie, teorie scénografie, scenography, operatic scenography, theory of scenography

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 7. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2. 10. 2012
• Vedoucí: prof. PhDr. Eva Stehlíková
• Oponent: doc. PhDr. Věra Ptáčková, prof. Mgr. Ján Zavarský

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (čtyřleté) / Teorie a dějiny divadla, filmu a audiovizuální kultury