Azerbaijan's foreign policy towards the EU: the energy policy

Ergin Khalilov

Bakalářská práce

Zahraniční politika Ázerbájdžánu vůči EU: energetická politika

Anotace:

Ázerbájdžán je pro EU strategickým energetickým partnerem, jehož dodávky dosahují 4,3 % veškerého dovozu ropy do EU. Prostřednictvím jižního plynového koridoru bylo umožněno, aby se plyn z Kaspického moře přesunul na evropské trhy, což je důležitý nástroj, který zajišťuje energetickou bezpečnost v evropském regionu. Po dokončení Transjadranského plynovodu bylo dosaženo první dodávky plynu, a to byla poslední část jižního plynového koridoru. Stejně tak tento region poskytuje jinou alternativní cestu pro přepravu, aby se zabránilo přílišné závislosti na Rusku, a to spíše v případě dovozu energie. Rozvoj ekonomických a politických vztahů Ázerbájdžánu bezprostředně po získání nezávislosti probíhal v rámci EU. Zpočátku po získání nezávislosti však v regionu narůstala nestabilita, a proto bylo nutné mít potřebné vztahy s EU. Konkrétně se musely rozvíjet prostřednictvím různých programů, jako jsou ECHO, INOGATE, TRACECA a TASIC. Nejdůležitější pro rozvoj vztahů mezi EU a Ázerbájdžánem je oblast energetických zdrojů, které se v Ázerbájdžánu nacházejí. To pomohlo EU k minimální závislosti na Rusku za účelem maximalizace energetické bezpečnosti. EU proto plně chápe potřebu Ázerbájdžánu pro účely zajištění bezpečnosti v energetickém sektoru. Tato studie ilustruje životně důležitou povahu Ázerbájdžánu a jeho energetický potenciál a zároveň se snaží zjistit vliv tohoto aktéra na energetickou bezpečnost EU. Práce rovněž demonstruje vztah Ázerbájdžánu a EU a jeho roli při zajišťování energetické bezpečnosti EU. Práce využívá sekundární data prostřednictvím tematické analýzy a dochází k závěru, že energetická bezpečnost je klíčová a Ázerbájdžán hraje v této oblasti významnou roli směrem k energetické bezpečnosti a udržitelnosti EU.

Abstract:

Azerbaijan is an energy partner and strategic for the EU, with supplies reaching 4.3% of all the oil imports in the EU. Through the Southern Gas Corridor, it has been possible for gas to move from the Caspian Sea towards the European markets, and a vital tool that ensures energy security in the European region. After the Trans Adriatic Pipeline was accomplished, the first delivery of gas was achieved, and this was the last part of the Southern Gas Corridor. Similarly, the region provides a different alternative route for transportation to avoid the overly excessive reliance on Russia more so when dealing with energy importation. The development of Azerbaijan’s economic and political relations immediately after independence was in the EU. However, initially, after independence, there was increasing instability in the region, hence the need to have the needed relationship with the EU. Specifically, the two have had to develop through varied programs like ECHO, INOGATE, TRACECA and TASIC. The most crucial part for the development of the relations between the EU and Azerbaijan is in the area of energy resources which are in Azerbaijan. This helped the EU to have minimal dependence on Russia for purposes of maximizing on energy security. Therefore, the EU fully understands the need for Azerbaijan for purposes of ensuring security in the energy sector. The current study illustrates the vital nature of Azerbaijan and its energy potential, while trying to find out the effect of the actor on the energy security of the EU. The thesis also demonstrates Azerbaijan and EU relationship and the role the former plays in ensuring energy security of the EU. The research question of this thesis is “What are the implications of Azerbaijan's energy security for the EU?”. The thesis makes use of secondary data through thematic analysis and concludes that energy security is crucial and Azerbaijan plays a major role in this area towards the EU energy security and sustainability.

Klíčová slova

Vztahy Ázerbájdžánu a Evropské unie, Energetika, Zahraniční politika, Energetická politika

Keywords

Azerbaijan-EU relations, Energy, Energy Security, Foreign Policy

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 12. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 1. 2024
• Vedoucí: Mgr. Ondřej Mocek, Ph.D.
• Oponent: Martin Hrabálek, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Bakalářský studijní program:
International Territorial Studies