Specific Features of Canadian Animated Film

Bc. Tereza Janáčková

Master's thesis

Anotácia:

Hlavním cílem této diplomové práce je určit a analyzovat rysy specifické pro kanadský animovaný film. Jako materiál pro zkoumání těchto rysů bylo po zralé úvaze a prostudování mnohých kanadských filmů vybráno následujících pět autorských filmů Two Sisters (1990), Mighty River (1993), When the Day Breaks (1997), The Hat (1999) a Imprints (2004). Hlavním kritériem pro výběr filmů byl fakt, že výše zmíněné navazují na tendence, které se v kanadském filmu objevují od prvopočátků, vedlejším kritériem pak byl požadavek na rovnoměrné zastoupení anglofonních a frankofonních tvůrců, mužů i žen mezi autory zkoumaných snímků. V úvodu práce jsou stanoveny základní definice a popis situace, ve které se kanadská animace nachází. Ve třetí kapitole je stručně nastíněna historie Národní filmové rady, která byla určujícím prvkem pro vznik některých rysů specifických pro kanadskou animaci. Čtvrtá kapitola je věnována podrobným formálním a tématickým analýzám daných filmů s využitím jak filmové teorie, tak teorie animace. Pátá kapitola je na rozdíl od předešlé analytické spíše syntetického charakteru a uvádí prvky specifické pro kanadskou animaci, které vycházejí z jednotlivých výše uvedených analýz. V této kapitole se dozvíme, že hlavním rysem kanadské animace je inovativní přístup. Nejenže některé z těchto prvků (nové techniky, např. pixilace) byly přímo vynalezeny v kanadské animaci, další rysy, které se v animovaném filmu více či méně běžně objevují, jsou v kanadském filmu zařazeny poněkud nezvykle (metamorfóza) či přímo daný rys dále rozvíjejí zcela novým směrem (technika špendlíkového plátna). Díky své neotřelosti kanadské animované filmy mnohdy překračují hranice dosavadní teorie animace a nutí k zamyšlení nad současnými definicemi či percepcí animovaného filmu. Rozmanitostí žánrů a výrazových vizuálních prostředků jasně upozorňují, že ne každý animovaný film je groteska. Ba naopak jde o neustále se vyvíjející umění. Šestá kapitola je věnována druhému z cílů této práce; tedy zjištění, zda animovaný kanadský autorský film nějakým způsobem vybočuje ze stávajícího rámce kanadské kultury. Na rozdíl od části týkající se pouze filmových prvků. které jsou v kanadské animaci značně pokrokové, zjišťujeme, že po kulturní stránce tyto snímky nejsou žádným překvapením. Tematicky odpovídají velkým tématům kanadské literatury, malby či filmu, kterými jsou krajina, izolace, tabuizovaná témata. Nad dějově vypjatou strukturou převládá psychologický ráz díla. Závěrem lze konstatovat, že ačkoli po filmové stránce je kanadský film unikátní a to zejména svým přístupem k novým technikám, vizuálním zpracováním postav a jistým sklonem k dokumentárním prvkům, po stránce kulturní zcela odpovídá stávajícím tendencím v kanadské kultuře, s tím, že zastoupení minoritního pohledu a kultury prvních národů je spíše menší než v literatuře malbě či filmu. Zdá se, že tento nedostatek je záměrem, protože velká většina kanadských animovaných snímků píše než, aby vyzdvihovala rozdíly zaměřovala se na ryze kanadské či inuitské, hledá odpovědi v tom, co je univerzálních konceptech, které jsou společné celému lidstvu.

Abstract:

The main goal of this diploma thesis is to examine and analyse specific features present in Canadian animated auteur films. For the purpose of this thesis five films were chosen for in-depth analyses: Two Sisters (1990), The Mighty River (1993), When the Day Breaks (1997), The Hat (1999) and Imprints (2004). ). With regard to such criteria as national and international critical acclaim, more or less even representation of Francophone and Anglophone authors, men and women filmmakers and the opportunity to present the various forms Canadian animation can take, the main criterion for the choice was that the films represent a sum of recurrent traces that have resonated through Canadian animation since its very beginnings in the 1940s. The first two introductory chapters offer basic definition, current state of Canadian animation and methodology used in examining the given animated films. The third chapter is devoted to the historical development of the National Filmboard of Canada, which to a great extent defined the condition in which animation was to develop in Canada and laid grounds for some of the main features specific to Canadian animation. In the fourth chapter the individual case studies of the above stated animated films are presented. The fifth chapter deals with elements that are specific for Canadian animated film as found in the analyses of the five given films and also support data. This chapter discloses that the main motor for the specific features is innovation. Not only that Canadian auteur animators are successful in inventing new animation techniques such as pixilation, they also work in a novel way with concepts already known in animation such as metamorphosis. Thanks to their innovative potential Canadian animated films often question the foundations of animation theory and ask for re-examination of some of the theoretical assumptions concerning animation. Variety of genres and modes of visual expression make it clear, that the art of animation is not restricted to slapstick comedies but should be seen as a constantly developing artform. The sixth chapter is devoted to the secondary goal of this thesis, which was to find out whether Canadian animated film corresponds to the general tendencies found in Canadian literature, painting or feature film. Contrary to the filmic elements which are highly innovative, the cultural part offers no surprise. The findings show that Canadian animated film does not step outside the tendencies present in Canadian culture in general. On the contrary it follows the same great themes such as landscape, isolation, psychological rather than dramatic nature of the works and the issue of diversity. Contrary to other cultural fields the First Nations and minorities in general are rather under-represented in Canadian film (thematically not personally, there are many minority culture members among the animators). This can explained by the chief focus on humanity in Canadian animation, minority First Nation or even majority Canadian identity is not necessary when the common denominator is understandable to any human being. To conclude with, considering the filmic side of the films, they offer new perspective and novel approaches to animation as an art. As regards cultural issues, the films fit within the boundaries of general culture following more or less the same tendencies that resonate throughout Canadian culture.

Keywords

Canada, animation, Caroline Leaf, Frederic Back, Michele Cournoyer, Jacques Drouin, Wendy Tilby, Amanda Forbis, metamorphosis, animation techniques, landscape, isolation

Jazyk práce: English

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 5. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 6. 2011
• Vedúci: doc. PhDr. Tomáš Pospíšil, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Arts

Master programme / odbor:
Philology / English Language and Literature