Ekologické pasti jako nezamýšlený důsledek obnovy těžebních oblastí

Pavlína Glierová

Bachelor's thesis

Ecological traps as an unintended consequence of restoration of mining sides

Abstract:

Ekologické pasti se stále častěji vyskytují v člověkem pozměněné krajině. Vzhledem k tomu, že krajina se v důsledku lidské činnosti stále více mění, problematika ekologických pastí nabývá na svém významu. Ekologické pasti jsou málo kvalitní, a přesto preferovaná stanoviště. Tato práce podává ucelený náhled na problematiku ekologických pastí. Definuje ekologické pasti a pojmy s nimi související. Shrnuje informace o tom, jak ekologické pasti vznikají, jakou roli v tom hraje hodnocení stanovišť živočichy a jak ekologické pasti rozpoznat v krajině. Práce pojednává také o tom, jaký dopad na populace živočichů ekologické pasti mají. Důraz je zde kladen především na ekologické pasti spojené s obnovou člověkem narušených stanovišť se zvláštním zaměřením na oblasti po těžbě. Vzhledem k tomu, že vážky (Odonata) si vybírají vhodná stanoviště na základě signálů z prostředí, činí je to náchylnými k ekologickým pastem. Práce popisuje podněty, podle kterých si vážky vybírají stanoviště, což jsou stěžejní informace pro odhalení ekologických pastí v posttěžební krajině. To je pak dáno do souvislostí s ekologickými pastmi na posttěžebních stanovištích. V experimentální části této práce byl proveden manipulační experiment, jehož cílem bylo zjistit, zda existují velikostní rozdíly mezi larvami chovanými v kvalitním a nekvalitním prostředí. Uměle byly vytvořeny dvě skupiny vodních ploch, které měly představovat kvalitní přírodní stanoviště s dostatkem potravy pro larvy vážek a nekvalitní posttěžební stanoviště s nedostatkem potravy. Experiment ukázal, že larvy vážek, které neměly dostatek potravy, vykazovaly větší rozptyl ve velikosti mezi jedinci. Vážky, které měly dostatek potravy, byly velikostně více homogenní. Větší rozptyl ve velikostech larev z nekvalitních stanovišť by mohl být způsoben tím, že potrava vystačila pouze pro některé jedince. Na stanovištích s nedostatkem potravy je fitness některých jedinců sníženo, a to může mít vliv na celkový stav populace. Rozdíly ve velikostech larev by také mohly sloužit jako ukazatele kvality prostředí.

Abstract:

Ecological traps are increasingly common in human-altered landscapes. With the growing change in landscapes as a result of human activity, the topic of ecological traps is of growing importance. Ecological traps are low-quality yet preferred habitats. This paper provides a comprehensive view of the issue of ecological traps. It defines ecological traps and related concepts. It summarizes information on how ecological traps are created, the role of habitat assessment by animals, and how to recognize ecological traps in the landscape. The paper also discusses the impact that ecological traps have on animal populations. The emphasis here is on ecological traps associated with the restoration of human-disturbed habitats, with a particular focus on post-mining areas. Since dragonflies (Odonata) select suitable habitats based on environmental signals, this makes them susceptible to ecological traps. This paper describes the cues by which dragonflies select habitats, which is key information for detecting ecological traps in post-mining landscapes. This is then put into context with ecological traps in post-harvest habitats. In the experimental part of this thesis, a manipulation experiment was conducted to determine whether there are size differences between larvae reared in high-quality and low-quality habitats. Two groups of water bodies were artificially created to represent high-quality habitats with sufficient food for dragonfly larvae and low-quality post-harvest habitats with a lack of food. The experiment showed that dragonfly larvae that did not have sufficient food showed a greater variance in size among individuals. Dragonflies that had sufficient food were more homogeneous in size. The greater variance in larval size from the poor quality habitats could be due to the fact that food was only sufficient for some individuals. In food-poor habitats, the fitness of some individuals is reduced, and this may affect the overall population status. Differences in larval size could also serve as indicators of habitat quality.

Keywords

ekologické pasti, posttěžební oblasti, obnova, vážky

Keywords

ecological traps, post-mining sites, restoration, dragonflies

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 21. 3. 2022

Thesis defence

• Supervisor: Mgr. Filip Harabiš, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Environmental Sciences

Bachelor programme / field:
Environmental Sciences / Applied Ecology