Analýza genetického zdroje: přečtické černostrakaté prase

Ing. Klára HYŠPLEROVÁ

Disertační práce

The Analysis of Genetic Source of the Prestice Black-Pie Pig

Anotace:

Disertační práce "Analýza genetického zdroje přeštické černostrakaté prase" se zabývá vyhodnocením populace přeštického černostrakatého plemene prasat z hlediska početních stavů, struktury populace a reprodukční užitkovosti z dat Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Pro vyhodnocení jatečné hodnoty a kvality masa tohoto původního českého plemene masosádelného typu byly provedeny jatečné disekce a laboratorní analýzy masa zkoumaného souboru PC prasat. Početní stavy přeštického černostrakatého prasete se zejména od roku 2012 výrazně navýšily, zvýšil se i počet chovů, z nichž však řada chová méně než 10 ks PC prasat, což přispívá k roztříštěnosti chovu a komplikuje udržování dostatečné genetické variability uzavřené populace. S tím souvisí i nevyrovnané zastoupení 10 chovaných genealogických linií. Nejvíce byly zastoupeny linie Akoga a Amperor. Od roku 2015 se zastoupení jednotlivých linií začalo vyrovnávat. V roce 2016 byly do chovu zařazeny 2 prasničky obnovené linie Apolón, které se narodily z kryokonzervovaného semene. Vliv linie byl statisticky průkazný v ukazatelích reprodukce i vlastní užitkovosti. Z těchto důvodů je nutné pro zachování dostatečné genetické variability malé populace udržet v chovu maximální možné množství genealogických linií ve vyrovnaném zastoupení. Při podrobné analýze reprodukčních ukazatelů za roky 2013-2016 bylo zjištěno 9,4 ks živě narozených selat a 8,7 ks dochovaných selat, délka mezidobí 181 dní, průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů nesplňují požadavky chovného cíle, ty plní jen jeden chov. Mezi jednotlivými chovy byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly u jednotlivých ukazatelů. Vyšší reprodukční užitkovost byla zjištěna u velkých chovů. Za období let 1998-2016 byl zjištěn průměrný denní přírůstek prasniček 530 g, kanečků 578 g, podíl svaloviny u prasniček byl 58,5 %, u kanečků 59,3 %. Výšku hřbetního tuku vykazovala obě pohlaví stejnou, 1,1 cm. Požadavky chovného cíle byly až na nižší přírůstek u prasniček splněny. Průměrný denní přírůstek za období let 2009-2013 u 577 ks prasnic byl zjištěn 524 g, průměrný podíl svaloviny 59,1 % a průměrná výška hřbetního tuku 1,03 cm, pro všechny ukazatele byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými chovy. Ve velkých chovech byl zjištěn statisticky průkazně vyšší podíl svaloviny o 0,9 %. U skupiny PC prasat byl studován vliv porážkové hmotnosti a vlivy pohlaví na jatečnou hodnotu. S vyšší porážkovou hmotností se statisticky průkazně zvyšovala výška hřbetního tuku a výška svalu, zvyšovala se hmotnost HMČ, ale podíl HMČ klesal, také narůstala plocha MLLT. Na podíl svaloviny porážková hmotnost vliv neměla. S narůstající porážkovou hmotností se statisticky průkazně zvyšovala ztráta masové šťávy odkapem a maso bylo křehčí. Podíl intramuskulárního tuku se neprůkazně zvyšoval. Vepříci ve sledovaném souboru vykazovali statisticky vysoce průkazně vyšší průměrný denní přírůstek, neprůkazně vyšší výšku hřbetního tuku, nižší podíl svaloviny a statisticky průkazně nižší podíl kýty a vyšší podíl intramuskulárního tuku. V mase zkoumaného souboru prasat byl studován obsah mastných kyselin. Byl zjištěn vyšší podíl nasycených mastných kyselin a vysoký poměr n-6 PUFA:n-3 PUFA, což není z výživového hlediska považováno za vyhovující.

Abstract:

My thesis "The Analysis of the Genetic Source of the Prestice Black-Pie Pig" deals with the evaluation of the population of the Prestice Black-Pie pigs from the point of view of their numbers, the structure of their population and their reproductive qualities, using the data of the Association of Pig Breeders in Bohemia and Moravia. First the carcass value and meat quality of this original Czech meat bacon breed were evaluated and then a slaughter dissection and laboratory analyses of the meat from the analyzed group of pigs were done. The numbers of PBP pigs have increased significantly especially since 2012 and so has the number of the farms; however in many of them there are fewer than 10 PBP pigs. This is why the PBP pig breeding is rather fragmented and it is difficult to sustain sufficient genetic diversity of the closed population. This is also connected with unequal numbers of the 10 genealogical lines. The Akoga and Amperor lines were the most numerous. Since 2015 the numbers of pigs from different lines have been more balanced. In 2016 two sows from the renewed Apolon line, which had been born from a cryopreserved seed, were put in the farms. The influence of the line was evidential in the statistics: in reproduction as well in productive qualities. Therefore, to sustain sufficient genetic diversity in a small population we need to keep in the stock the maximum number of equally represented genealogical lines. A detailed analysis of reproductive indicators of the years 2013 - 2016 found 9.4 piglets born alive and 8.7 weaned piglets, the farrowing interval of 181 days, the average values of relevant indicators did not meet the requirements of the breeding objective; only one farm met them. Statistically speaking, there were significant differences between the individual farms. In bigger farms there were higher reproductive qualities. Between 1998 and 2016 the average daily gain in weight was 530 g for gilts, 578 g for boars, the muscle fibre ratio for gilts was 58.5 % and for boars 59.3 %, the back fat thickness was the same for both, 1.1 cm. The requirements of the breeding objective were met, except for the lower weight gain for gilts. The average daily weight gain between the years 2009 and 2013 for 577 gilts was 524 g, the average muscle fibre ratio was 59.1 % and the average back fat thickness was 1.03 cm; in all indicators there were statistically evidential differences between individual farms. In bigger farms the muscle fibre share was higher by 0.9 %. In a group of PBP pigs I studied the influence of slaughter weight and gender on carcass value. The statistics clearly showed that the bigger the slaughter weight was, the higher the back fat thickness was, and also the higher the weight of meat parts was, but the share of meat parts was reduced, and the area of MLLT increased, too. The slaughter weight had no influence on the muscle fibre share. The statistics also showed that with the increase in slaughter weight there was an increase in drip loss and the meat was tenderer. There was also a statistically inconclusive increase in intramuscular fat. The statistics also showed that the barrows in the analyzed group had a lot higher average daily gain, a statistically inconclusive higher back fat thickness, lower share of muscle fibre and a statistically conclusive lower share of ham and higher share of intramuscular fat. In the meat of the analyzed group of pigs I studied the content of fatty acids. There was a higher share of undersaturated fatty acids and a high share of n-6 PUFA:n-3 PUFA, which is not considered satisfactory from the nutritional viewpoint.

Klíčová slova

přeštické černostrakaté prase, genetický zdroj, genealogická linie, reprodukční užitkovost, vlastní užitkovost, mastné kyseliny

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 5. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 7. 2018

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zemědělská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Zootechnika / Speciální zootechnika