Vliv kondice prasniček na reprodukční užitkovost

Marcela Nedvídková

Bakalářská práce

The Effect of the body condition of gilts on litter performance

Anotace:

Cílem této bakalářské práce bylo popsat jednotlivé faktory ovlivňující reprodukční ukazatele prasnic. Faktory byly rozděleny na vnitřní a vnější. Z vnitřních vlivů bylo popsáno dědičné založení prasnic, plemenná příslušnost, vliv heterózního efektu, věk prasniček při prvním zapuštění, pořadí vrhu, délka mezidobí, průměrná porodní hmotnost selat, embryonální a fetální úmrtnost. Z vnějších faktorů byla popsána výživa a krmení, mikroklima a stájové prostředí, roční období a ustájení. Dále byla popsána mléčnost, mléčná žláza u prasnic, zralé mléko a kolostrum. Poté bylo popsáno subjektivní a objektivní hodnocení kondice u prasnic, a nakonec vliv kondice na reprodukci. Z vnitřních faktorů byl vyhodnocen vliv výšky hřbetního tuku u vybraných prasniček na reprodukční ukazatele. Data pro vyhodnocení byla získána z užitkového chovu. Pro zhodnocení bylo vybráno celkem 52 prasniček, u kterých byla změřena výška hřbetního tuku sedm dní před první inseminací. V první části byl vyhodnocen vliv výšky hřbetního tuku na hmotnost prasniček, věk při zařazení, věk při první inseminaci, počet mrtvě narozených selat na 1. a 2. vrhu. V další části této bakalářské práce byl vyhodnocen vliv počtu živě narozených selat na prvním vrhu na vybrané ukazatele, kterými byla výška hřbetního tuku, počet mrtvě narozených selat na prvním vrhu a počet živě narozených selat na druhém vrhu.K vyhodnocení těchto okruhů byl zvolen statistický program SAS (Statistical Analysis Systém, Verze 9.4, 2015). Z výsledků práce vyplývá, že kondice u prasniček nemá vliv na vybrané reprodukční ukazatele. Podnik vykazuje průměrné hodnoty reprodukčních ukazatelů i přesto, že podle literatury by 31 prasnic nemělo vykazovat optimální reprodukční ukazatele. Prasničky, u kterých byl naměřen nejvyšší hřbetní tuk 14,36 mm, tedy nejblíže tomu, co uvádí literatura za optimální. Vykazovaly nejnižší počet živě narozených selat na prvním vrhu. Naproti tomu nejvyšší průměrný počet živě narozených selat byl zaznamenán u prasniček se střední hodnotou výšky hřbetního tuku 13,88 mm. U prasniček s výškou hřbetního tuku do 12 mm byl zjištěn nejmenší počet mrtvě narozených selat na prvním vrhu a to 0,18 kusů. Prasničky s výškou hřbetního tuku nad 15 mm porodily 0,52 kusů mrtvě narozených selat. Počty mrtvě narozených selat na druhém vrhu se lišily. Nejvyšší počet mrtvě narozených selat se vyskytoval u prasniček s výškou hřbetního tuku od 13 do 14 mm a to 1,14 kusů. Nebyla potvrzena hypotéza, že úroveň reprodukčních ukazatelů ovlivňuje výška hřbetního tuku. Výška hřbetního tuku u vybrané skupiny prasniček neměla vliv na úroveň reprodukčních ukazatelů. Ve vybraném chovu nízkou hodnotu hřbetního tuku vyrovnávají vyváženým a kvalitním krmivem.

Abstract:

The aim of this bachelor thesis was to describe the individual factors influencing reproductive indicators of sows. The factors were divided into internal and external. The internal influences were described by the hereditary sowing, breeding, the effect of the heterose effect, the age of the sows on the first covering, the farrow order, parturition interval, the average birth weight of the piglets, the embryo and fetal mortality. Nutrition and feeding, microclimate and stable environment, seasons and housing were described from external factors. Milkiness, milk gland in sows, mature milk and colostrum have also been described. Subsequently, a subjective and objective assessment of the condition of the sows was described, and ultimately the influence of fitness on reproduction. The internal factors were evaluated for the influence of back-fat thickness on selected gilts on reproductive indicators. The data for the evaluation were obtained from commercial breeding. For evaluation, a total of 52 gilts were selected for which the back-fat thickness was measured seven days before the first insemination. In the first part, the influence of the back-fat thickness on the weight of the gilts, the age at classification, the age at the first insemination, the number of piglets, which were born dead, on 1st and 2nd farrow was evaluated.In the next part of this bachelor thesis, the influence of the number of piglets, which were born alive, on the first farrow was evaluated on selected indicators such as the back-fat thickness, the number of dead-born piglets on the first farrow and the number of live births of piglets on the second farrow.The statistical program SAS (Statistical Analysis System, Version 9.4, 2015) was selected to evaluate these circuits.The results of the work show that condition in gilts has little effect on selected reproductive indicators. The company shows average values of reproductive indicators even though, according to the literature, 31 sows should not have optimal reproductive performance. The gilts, which measured the highest back-fat thickness of 14,36 mm, are the closest to what the literature suggests as optimal. They showed the lowest number of live births piglets in the first farrow. On the other hand, the highest average number of live births piglets was recorded in gilts with a mean back-fat thickness of 13.88 mm. For gilts with a back-fat thickness up to 12 mm, there were found the smallest number of live births piglets in the first farrow and it was 0,18 piglets. Gilts with a back-fat thickness above 15 mm gave birth to 0,52 dead-born piglets. The number of dead-born piglets on the second farrow differed. The highest number of dead-born piglets was found in gilts with a back-fat thickness of 13 to 14 mm and it was 1.14 piglets.The hypothesis that the reproductive performance level affects the back-fat thickness has not been confirmed. The back-fat thickness in a selected group of gilts did not have a significant effect on the level of reproduction indicators. In the selected breed, the low value of back-fat thickness is balanced by balanced and high-quality feed.

Klíčová slova

prasnička, kondice, výška tuku, reprodukce

Keywords

gilts, condition, back-fat thickness, reproduction

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 4. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Jaroslav Čítek, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce