Člověk, místo, paměť

Martin Vlček

Diplomová práce

MAN, PLACE , MEMORY

Anotace:

Scénografie se odjakživa pohybuje mezi výtvarným a performativním uměním. Samotné výtvarné umění se od 60. let 20. století často dostává do podobných přesahů: zážitků spojených s instalací (environment již od 50. let) a s důraznějším zaměřením se na akci samotnou (happening, event, performance). Zajímám se o takové příklady, kdy se oba tvůrčí světy setkávají na pomyslných hranicích a věnují se tématu paměť a místo alespoň na jedné z těchto rovin: 1.) umělecké práci s prostorem a jeho specifičností 2.) umělecké práci založené na osobních vzpomínkách, či sdílení zážitku Velmi zásadní jsou pro mě fenomén autenticity a osobního prožitku, (spolu)prožívání s ostatními a kentextualizace místa. Scénami a scénografií současně se například stávají budovy a instalace, dějem happeningy, eventy, performance. Výše jmenované přístupy ale poslouží spíše jako východiska, věnuji se především současným tendencím. Spíše než umělý svět mě zajímají umělecké projekty, které se k životu blíží co nevíce, ať už se zvýšeným apelem na zážitkovost, přecházející v intimní dialog, nebo sdílení příběhů, paměti a místa. V autorském uměleckém projektu řeším téma návštěvy. Jaké jsou rozdíly a kdy dochází k souznění mezi dvěma klíčovými momenty — být (ještě) na návštěvě a cítit se (už) doma, zabydlený? Hledám cesty, jak reflektovat místo, využít paměti nejen toho prostoru, ale též lidí, kteří jej znali, transformovat jejich interpretaci z různých osobních příběhů či deformací skutečnosti (propaganda, idealizace) a vytvořit nové prostředí, přenesené do dalšího kontextu. Snažím se ve své tvorbě využít prakticky všech nástrojů k zobrazování skutečnosti. Malba, fotografie, video, instalace, zvuk, environment, kresba, projekce, text, jídlo, performance, tanec, rituál a já jako ústřední tvůrce v dialogu s návštěvníky. Do popředí mého zájmu se dostávají time-based media, mentální mapy, site specific, paměť, prostor, místo, cesta, vzpomínky a jednotlivec, který je čte a interpretuje.

Abstract:

Since its origin scenography has been situated among two arts (the visual art and the performing art). Also the visual art itself has been since the 60's of the 20th century in a similar position: experiences of living through as a part of installation (environment since 50's) or focusing more on the action itself (happening, event, performance). In my thesis I mention such examples, when both of these creative worlds cross each other on borders. The themes memory and place included in their works may consist at least of one of these two main levels: 1.) art work with place and its specifics 2.) art work established on personal stories or sharing the experience The most important for me are phenomenon of authenticity and personal experience, (co)fealing and contextuality of the place. The buildings and installations become scenes and scenographies at the same time. The happenings, events, performances become the story. But these art approaches are just shortly mentioned in my thesis, working more like roots, context with the past in contemporary works. I prefer projects intensively close to life to the artificial works. Whether it is about high experience level continuing to the intimate dialogue or sharing the big stories, memory and places, it is done in the context of time-based media, mental maps, site specific, memory, space/site, path, memories and someone who reads (in) it and (re)interpretates that. In my author diploma art project I work with a phenomenon of Being on a visit. Which are the differences and when does it come to coherence among the two key moments — being (still) on a visit and to (already) feel like at home? I´m searching for way how to reflect the place/site, using memory not only of that place/site, but also of the people who knew it — and transforming their interpretations from different personal stories or deformations of the reality (propaganda, idealisation). I focus to make a new environment/landscape, transported to another context. In my art work I am trying to use almost all tools for portraiting the reality. Painting, photography, video, installation, sound, environment, drawing, projection, text, food, performance, dance, ritual and me as the main creator of the dialogue with the visitors.

Klíčová slova

místo

Klíčová slova

site-specific art

Klíčová slova

prožitek

Klíčová slova

autenticita (umění)

Klíčová slova

paměť

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 8. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 22. 9. 2017
• Vedoucí: Šárka HAVLÍČKOVÁ
• Oponent: Radoslava SCHMELZOVÁ

Akademie múzických umění v Praze

Divadelní fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Dramatická umění / Scénografie alternativního a loutkového divadla