Autonomní nervový systém a vnímaný stres

Tereza LÉTAVKOVÁ

Bakalářská práce

Autonomic nervous system and percieved stress

Anotace:

Stres je rizikovým faktorem pro mnohá civilizační, zejména kardiovaskulární onemocnění. Ty jsou v České republice nejčastější příčinou úmrtí. Stresová reakce je z velké části zprostředkována autonomním nervovým systémem, který při stresu zvyšuje činnost sympatiku a snižuje činnost parasympatiku. Studie naznačují, že zvýšení vagové modulace parasympatické aktivity by mohlo mít pozitivní vliv na emoce a průběh stresové reakce. Nicméně tento vztah není zcela prozkoumán. Cílem prezentované práce bylo zjistit, zda má potenciální zlepšení vagové modulace pomocí neinvazivní a bezpečné transkutánní vagové nervové stimulace pozitivní dopad na vnímaný stres. Tato bakalářská práce je součástí pilotního měření experimenální částí většího výzkumného projektu podpořeného Grantovou agenturou České republiky. Metody: V tomto pilotním měření jednoduše zaslepené randomizované placebem a čekáním kontrolované studii bylo 13 zdravých osob ve věku 18-65 let náhodně rozděleno do 1 ze 4 skupin: včasná stimulovaná skupina, včasná placebo skupina, pozdější stimulovaná skupina a pozdější placebo skupina. Vnímaný stres byl zhodnocen pomocí standardizované škály Perceived Stress Scale (PSS-10) na začátku a po 14 dnech aktivní nebo placebo stimulace (4hod/denně certifikovaným přístrojem). Včasná skupina (stimulace i placebo) navíc podstoupila hodnocení PSS ještě 14 dní před užíváním stimulátoru a v této práci byla označena jako čekající kontrola. Rozdíly ve skóre PSS před a po intervenci (nebo čekání) byly vypočítány pro každého účastníka. K statistickému vyhodnocení rozdílů mezi skupinami byl použit Mann Whitney U test. Výsledky: Do analýzy bylo zařazeno 11 participantů. Po 14 denní stimulaci jsme u intervenční skupiny sledovali statisticky významný rozdíl vezměně vnímaného stresu oproti placebo skupině (p=0,05). Mezi intervenční a vyčkávajícími kontrolami nebyly statisticky významné rozdíly (p=0,78). Statisticky významný rozdíl ve změně vnímání stresu před a po stimulaci byl zjištěn také mezi placebo a kontrolní vyčkávací skupinou (p=0,04). Závěr: V rámci pilotního měření jsme pozorovali určité zlepšení skóre ve vnímání stresu u intervenční skupiny oproti placebo skupině, ale výsledky nejsou jednoznačné. Pro objasnění účinku transkutánní vagové nervové stimulace na vnímaný stres je potřeba rozšířit výzkumný soubor.

Abstract:

Stress is a risk factor for many civilization diseases, The stress response is largely mediated by the autonomic nervous system, Studies suggest that an increase in vagal modulation of parasympathetic activity could have a positive effect on emotions and stress response. However, this relationship is not fully explored. The aim of this presented work was to investigate whether the potential improvement of vagal modulation by non-invasive and safe transcutaneous vagal nerve stimulation has a positive impact on perceived stress. This bachelor thesis is a part of a pilot measurement experiment supported by the Grant Agency of the Czech Republic. Methods: In this pilot measurement of a single-blinded randomized placebo wait-list controlled study, 13 healthy individuals aged 18-65 years were randomly assigned to stimulation, placebo or waiting group. Perceived stress was evaluated by standardized Perceived Stress Scale (PSS) at the beginning and after 14 days of active or placebo stimulation (4h/day with certified device). Waiting group underwent additional PSS assessment 14 days prior to intervention. Differences in PSS scores before and after intervention (or wait-list) were calculated for each participant. The Mann Whitney U test was used to evaluate differences between the groups. Results: 11 participants were included in the analysis. After 14 days of stimulation, in the intervention group we observed significant differences in the change of perceived stress versus placebo group (p ? 0.05). There were no significant differences between intervention and wait-list controls (p = 0,78). A significant difference in the change in stress perception before and after stimulation was also found between the placebo and the control wait-list group (p = 0.04). Conclusion: In the pilot measurement we observed some score improvement in the perception of stress in the intervention vs. placebo group, but the results are not unambiguous. To elucidate the effect of transcutaneous vagal nerve stimulation on perceived stress, it is necessary to expand the research set.

Klíčová slova

autonomní nervový systém, nervus vagus, vnímaný stres, transkutánní vagová nervová stimulace

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2019

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 4. 6. 2019
• Vedoucí: Mgr. Vera Kristýna Jandačková, Ph.D.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA

Lékařská fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Veřejné zdravotnictví / Ochrana veřejného zdraví