Vztah konzumace kávy k vnímané úrovni wellbeingu

Bc. Martin Podešva

Bakalářská práce

The relationship of coffee consumption to the perceived level of wellbeing

Anotace:

Studie mapuje prostřednictvím jednorázového dotazníkového on-line šetření na výzkumném souboru českých vysokoškolských studentů (N=241, M=29.5 %, Ž=70.5 %) vybrané vztahy konzumace kávy k vnímané úrovni well-beingu dle teorie E. Dienera. Současně s velmi uspokojivými výsledky ověřuje psychometrické charakteristiky použitých nástrojů: Škála spokojenosti se životem (SWLS), Škála optimálního prospívání (FS) i Škála pozitivních a negativních emocí (SPANE), které v současné době nemají český ekvivalent. Výsledky výzkumu prokázaly vztah mezi frekvencí konzumace jiných (tj. nekávových) povzbuzujících látek a optimálním prospíváním (r=.194, p <.01), jediným statisticky významným vztahem mezi konzumací kávy a well-beingem byl vztah objemu dávky kávy k pozitivním emocím (r= -.170, p <.01). Tento vztah byl nalezen ve slabší síle a signifikanci také u celkové škály emocí. Ačkoli se jedná o slabý vztah, tento výsledek naznačuje, že čím větší objem kávy studenti konzumují, tím méně pozitivních emocí prožívají. Zajímavé výsledky přineslo zkoumání bližších souvislostí u jednotlivých osobnostních charakteristik, přičemž mimo dimenzi otevřenosti byly nalezeny slabé až středně silné vztahy ke všem škálám well-beingu u všech zbývajících dimenzí osobnosti dle modelu Big Five. Nejsilnější vztahy ke škálám well-beingu byly nalezeny u dimenze neuroticismu – pozitivní středně silný vztah k negativním emocím a inverzní středně silný vztah k emocím celkově. Podle regresní analýzy vysvětlovaly dimenze osobnosti celkem 33.5 % variability v celkovém skóru well-beingu. Dále byly nalezeny zajímavé genderové rozdíly, kde ženy dosáhly průměrně vyšších skórů ve Škále negativních emocí a Škále optimálního prospívání.

Abstract:

This study analyzes the relationships of coffee consumption to the perceived level of well-being according to E. Diener’s theory on a sample of Czech university students (N=241, M=29.5 %, F=70.5 %) using a one-off online survey. The study also verifies the psychometric characteristics of used scales: Satisfaction with Life Scale (SWLS), Flourishing Scale (FS) and Scale of Positive and Negative Experience (SPANE) which at this time don’t have a Czech equivalent. The results showed a relationship between the frequency of consumption of other (non-coffee) stimulants and flourishing (r=.194, p <.01), the only found statistically significant relationship between coffee consumption and well-being was the relationship of the volume of a coffee dose to positive emotions (r= -.170, p <.01). This relationship, though of a weaker strength and significance, was found in the overall scale of emotions as well. Albeit a weak relationship, this result implies that the larger the volume of a coffee dose students consume, the less positive emotions they experience. Interesting results came from the analysis of further connections in individual personality characteristics where weak to moderate relationships to all well-being scales were found for all personality dimensions according to the Big Five model, except for the openness to experience dimension. The strongest relationships to the well-being scales were found for the neuroticism dimension – a positive moderate relationship to negative emotions and a negative moderate relationship to overall emotions. According to the regression analysis, the personality dimensions explained a total of 33.5% variability in the overall score of well-being. Furthermore, interesting gender differences were found where women scored higher on average in the Scale of Negative Emotions and the Flourishing Scale.

Klíčová slova

well-being, káva, korelační studie, optimální prospívání, pozitivní a negativní emoce, spokojenost se životem, studenti, coffee, correlational study, flourishing, positive and negative emotions, satisfaction with life, students

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 6. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 30. 6. 2020
• Vedoucí: doc. PhDr. Iva Burešová, Ph.D.
• Oponent: PhDr. Kateřina Bartošová, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie