Informovanost romského obyvatelstva v oblasti stomatologické péče

Bc. Pavla KARÁSKOVÁ

Master's thesis

Awareness of the Roma population in dental care

Abstract:

Diplomová práce je zaměřena na problematiku zubní péče u romských pacientů. Hlavními sledovanými oblastmi byla informovanost Romů v různých aspektech péče o zuby a ochota zubních lékařů romské pacienty ve svých ordinacích registrovat. Původně měl být pro tuto práci použit kvalitativní výzkum, ale předvýzkum ukázal, že kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření bude lepším řešením. Zubní lékaři z důvodu vytíženosti byli totiž ochotni vyplnit dotazníky, ale na rozhovory jim kvůli pracovnímu vytížení čas nezbýval. Dotazníky jsem nakonec zvolila i pro romské respondenty a díky nim získala informace od větší části populace, než by bylo v případě kvalitativního výzkumu. Dotazníky jsou vlastní konstrukce, zcela anonymní a byly předkládány pouze v tištěné podobě. Prvním cílem této práce bylo zjistit informovanost a ochotu romského obyvatelstva k preventivním zubním prohlídkám. Výsledky práce ukazují, že ochotu k absolvování preventivní prohlídky projevila nadpoloviční většina respondentů ve vzájemné shodě obou výzkumných souborů. Kladně odpovědělo 61 % dotazovaných registrovaných Romů a 57 % zubních lékařů odpovědělo, že Romové na preventivní prohlídky chodí. Komparativním vyhodnocením jsem zjistila, že informovanost registrovaných a neregistrovaných romských respondentů vykazuje disproporce s vyšším skóre úspěšnosti u registrovaných respondentů, kdy např. informace o úhradě výkonů zdravotní pojišťovnou má z registrovaných romských respondentů celých 70 % a z neregistrovaných jen 30 % respondentů. Druhým cílem bylo zjistit ochotu dotazovaných zubních lékařů Romy ve svých ordinacích registrovat. Předpokládala jsem, že převážná většina nepřijímá z kapacitních důvodů pacienty žádné. Proto jsem položila v dotazníku otázku: "Pokud byste ještě přijímal/a pacienty, přijal/a byste Roma?" 57 % dotázaných zubních lékařů uvedlo, že by Roma přijali. Za předpokladu spolupráce Roma a sociálního pracovníka ochota k přijetí do evidence zásadně roste a dosahuje hodnoty 84 %. Tento, celkem velký rozdíl, odpovídá negativním zkušenostem se spoluprací s Romy. To znamená, že pomoc sociálního pracovníka by mohla pozitivně ovlivnit vztahy i komunikaci mezi zubními lékaři a romskými pacienty. Problém v komunikaci však není pouze na straně Romů. Všichni zdravotničtí pracovníci by se měli povinně vzdělávat v problematice multikulturní výchovy. Pokud pochopí historické hodnoty a zvyky různých kultur, mohou se eliminovat kulturní bariéry, nesnášenlivost, předsudky a diskriminace, které jsou často, třeba i ve skryté formě, důvodem odmítnutí pacienta. V případě účinné komunikace a vybudování vzájemné důvěry mohou romští pacienti lépe pochopit pravidla, která zubní lékař vyžaduje a získat informace, které jsou důležité pro předcházení problémům s bolestí zubů, finančními výdaji a v neposlední řadě také s estetikou. Z výzkumu dále vyplynulo, že Romové (dle odpovědí dotazovaných zubních lékařů) zanedbávají zubní hygienu a péči o chrup u svých dětí. Zubní hygienu u romských pacientů označilo za nedostatečnou 54 % dotázaných zubních lékařů. Spokojeno s péčí u dětí je pouze 14 % z nich. Bylo by velmi vhodné využít v mateřských školách ve větším měřítku služeb zubních hygieniček, které mohou dětem pomoci osvojit si vhodné hygienické návyky a díky "domácím úkolům" zprostředkovat tyto informace i ostatním členům rodiny. Shrnutím možných řešení problémů zubní péče u Romů je tedy účinná komunikace mezi romským pacientem a zubním lékařem, která by byla možná realizovat povinným multikulturním vzděláváním všech zdravotnických pracovníků a spoluprací se sociálním pracovníkem

Abstract:

jako mediátorem mezi nimi.

Abstract:

The diploma thesis is focused on the issue of the dental care of the Roma patients. Major fields of interest were the awareness of Roma in different aspects of the dental care and the willingness of dentists to register Roma patients in their surgery. For this thesis was originally planned to use the qualitative research but the pilot study showed that quantitative research would be better option. Dentists were willing to fill in questionnaires but they had no time for interviews due to the big amount of their work duties. I chose questionnaires also for Roma respondents. Thanks to them I gathered more pieces of information from majority of Roma population than if I had used the qualitative research. For each group involved in the research were created different questionnaires. Questionnaires were created by me. The first aim of this thesis was to find out how informed and how willing are Roma population in case of preventive dental examinations. Results show that the willingness to undergo preventive examinations has more than half of respondents. Positively answered 61 percent of registered Roma and 57 percent of dentists answered that Roma undergo preventive examinations. When we compared the awareness of registered Roma respondents with unregistered Roma respondents, registered Roma respondents are more informed than unregistered Roma respondents. For example in the case of information about payments for medical acts which are paid by health insurance companies, 70 percent of registered Roma respondents and only 30 percent of unregistered Roma respondents have awareness about it. The second aim of this thesis was to find out the willingness of dentists to register Roma in their surgeries. It was obvious to me that most of the dentists don't accept new patients due to the capacity. For this reason I asked a question: "If you accept new patients, will you accept Roma?" 57 percent of dentists answered that they would register Roma. If there does exist cooperation between Roma and social worker, the willingness of dentists to register Roma increases and reaches 84 percent. This big difference corresponds to negative experience which dentists have with Roma. It means that assistance of the social worker can positively affect relationships and communication between dentists and Roma patients. Problem in communication is not only on the side of Roma population. All health workers should compulsorily study the issue of multicultural education. If they understand historical values and customs of different cultures, there is a possibility to eliminate culture barriers, intolerance, prejudice and discrimination. These facts perhaps in hidden form are mostly the main reason not to accept the patient. In case of effective communication and building mutual trust Roma patients can better understand rules which are required by dentist and gain information which are important to prevent problems with toothache, financial expenses, and ultimately, with esthetics. The research revealed that Roma, according to answers of dentists, neglect dental hygiene and dental care of their children. Dental hygiene of Roma patients was identified as inadequate by 54 percent of dentists. Only 14 percent of dentists are satisfied with the dental hygiene of children. It would be very suitable to use in preschool facilities services of dental hygienists that can help children learn appropriate hygienic habits and through "homeworks" pass gained information to other family members. A summary of possible solutions to problems of dental care of Roma is therefore effective communication between Roma patient and dentist which would be possible by implementation of multicultural education of all health workers and cooperation with the social worker as a mediator between them.

Keywords

Romové, zdraví, informovanost, zubní péče, sociální pracovník, diskriminace

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 19. 8. 2016

Thesis defence

• Supervisor: doc. PhDr. Bc. Alena Kajanová, Ph.D.

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Health and Social Studies

Master programme / field:
Rehabilitation / Rehabilitation-Psychosocial Care for Handicapped Children, Adults and Seniors