Nájem pozemku

Mgr. Eva Petlachová

Diplomová práce

The ground lease

Anotace:

Věcným záměrem této práce je pojednání o problematice nájemního vztahu, jehož předmětem je pozemek, vyznačující se na rozdíl od věcí movitých a ostatních nemovitých zcela specifickými vlastnostmi. V naší právní úpravě se nájemní institut ve vztahu výslovně k pozemku nevyskytuje, obecnou úpravu nájemního vztahu zakotvuje občanský zákoník, aniž by rozlišoval právní vztah sloužící k užívání věci nebo k braní užitků z ní, tzn. pacht. Dílčí otázky nájemního vztahu k pozemku upravují v právním řádu roztroušené zvláštní právní předpisy, jenž se v rámci své věcné působnosti zabývají mimo jiné také problematikou pozemkových užívacích vztahů. Hned v úvodu své práce se snažím blíže vymezit obsah termínu pozemek, respektive pozemkové parcely či půdy, nemovité věci v právním smyslu, představující nezaměnitelný objekt právních vztahů, jehož vlastnosti významně determinují obsah, tzn. práva a povinnosti účastníků nájemního vztahu. V zájmu ucelenosti dané problematiky se další kapitola věnuje historii právní úpravy nájemního institutu, konkrétně zákonu č. 946/1811 Sb.z.s., Obecný zákoník občanský, č.141/1950 Sb., občanský zákoník, č. 40/1964 Sb., občanský zákoník do novely č. 509/1991 Sb. Neoddělitelnou součást problematiky nájmu pozemku nepochybně tvoří i soubor pozemkověužívacích institutů, postupně zakotvených v našem právním řádu od počátku 50. let minulého století. Proto tato práce stručně nastiňuje některé základními pojmy a instituty týkajícími se této oblasti úpravy, včetně jejich transformace na právní vztahy nájemní a jiné. Jedním z nejdůležitějších předpisů, jehož primárním účelem je obnovení výkonu vlastnického práva, tím pádem i výše zmíněná transformace, je z. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který upravuje některá specifika nájmu půdy ex lege, zejména výpovědní lhůty, chráněný nájem, nájemné aj. Velká novela občanského zákoníku č. 509/1991 Sb. s účinností k 1.1. 1992 obnovila užívací vztahy z titulu nájemní smlouvy, do té doby občanským zákoníkem upravené jen ve vztahu k zemědělským a lesním pozemkům. Pro nájem pozemků platí zásadně obecná ustanovení občanského zákoníku o nájemní smlouvě, pokud zvláštní pravidlo nebo dohoda stran nestanoví něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku přihlíží ke specifické povaze půdy pouze u úpravy nájemného a skončení nájmu, jinak je nezbytné vycházet z pravidel obecné povahy. Nájemního vztahu se vedle z. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dotýkají i jiné zvláštní předpisy, o nichž jsem v zájmu komplexnosti dané problematiky pojednala v závěrečných ustanoveních této práce.

Abstract:

The practical purpose of this work is to discuss the issue of rental relationship the substance of which is a property, or more precisely a plot of land, distinguishing itself, as opposed to movable property and other real estates, by quite specific characteristics. There is no explicit incidence of rental relationship to land in our legislation. The general principles of law relating to a rental relationship are laid down in the Civil Code, without distinguishing a legal relation serving to use a property or receiving of proceeds of lease. Some partial issues of a rental relationship to a piece of land are regulated in our legislation by scattered rules contained in special legal regulations, which within the scope of their factual applicability deal, among other things, with the issue of land enjoyment relationships. Since the Civil Code acts in the position of a general legal regulation having ancillary applicability, therefore the application of rules of special regulations, should they lay down provisions different from those in the Civil Code, shall be deemed preferential. In order to maintain integrity of the given issue, I pay attention to the history of legal regulation of the rental institute in the next chapter, namely Act No. 946/1811 Coll. of Common Laws, the Common Civil Code; Act No. 141/1950 Coll., the Civil Code; Act No. 40/1964 Coll., the Civil Code until its amendment by Act No. 509/1991 Coll. Since the early 1950s completely new institutes of (not only) land use started gaining ground in land farming. Their gradual legitimisation in our legislation culminated by enactment of new codes of civil and economic laws in 1964, where the rental agreement was regulated fragmentarily and, in reality, it was put in the shade by the individual institutes of utilisation. These relationships and their tranformation to lease related and other legal relationships is briefly desribed in the next part of this work. One of the most important regulations, the purpose of which is to restore the exercise of a right of ownership, and transformation, seems to be the Act No. 229/1991 Coll., as amended by later provisions, which deals with the contents of ex lege lease, especially with specific periods of notice, protected lease, rental and some other related issues. A notable amendment of the Civil Code by Act No. 509/1991 Coll., taking effect from 1 January 1992, restored the right of use on account of a rental agreement that had been regulated, by that time, only in relation to agricultural land and woodland plots. As to the land lease, in principal, general provisions of the Civil Code on a lease agreement are applied, if not stipulated otherwise by a special rule or agreement of the parties. Provisions of the Civil Code take into account specific characteristic of the land only in relation to rental regulation and lease termination; otherwise it is necessary to come out of rules of general character. The rental relationship is, in addition to Act No. 229/1991 Coll. as amended by later provisions, also a concern of other special regulations I deal with in the closing lines of this work in order to maintain integrity.

Klíčová slova

nájem pozemku, pozemek, půda, parcela, užívání pozemku, pozemkově užívací instituty, zákon o půdě, pacht, nájemní smlouva, nájemné, výpovědní lhůty, nájem obecního pozemku, nájem lesního pozemku, podnájem, pronájem státního majetku

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 4. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2. 5. 2006
• Vedoucí: doc. JUDr. Ing. Milan Pekárek, CSc.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo